12 C 327/2021-27 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce žádal o přiznání shora uvedené částky, která představuje dluh ze smlouvy o úvěru, uzavřené dne 10.10.2017 mezi právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba], [obec a číslo]) a žalovaným. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že jeho právní předchůdce poskytl žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč, který měl být splacen do 2. 12. 2017. Žalovaný však uvedenou částku neuhradil. Žalobce se mimo částky úvěru domáhá také poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 701 Kč a částky 844 za prodloužení termínu splatnosti úvěru. Smlouvou ze dne 1.1.2021 byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena žalobci. Právní subjektivita žalobce byla doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně. 2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného (§ 101,odst.3 o.s.ř.). 3. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 4. V posuzovaném případě soud zjistil ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, že byla uzavřena dne 10. 10. 2017 mezi společností [právnická osoba], [obec a číslo] a žalovaným ohledně poskytnutí úvěru ve výši 3 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek„ za zápůjčku“ 701 Kč. Celkovou částku 3 701 Kč měl zaplatit do 9. 11. 2017. Kopií výpisu z účtu žalobce doložil poukázání částky 3000 Kč dne 10.10.2017 na účet uvedený žalovaným ve smlouvě účastníků. Z dodatku ke smlouvě účastníků o spotřebitelském úvěru ze dne 8.11.2017 bylo zjištěno, že účastníci se dohodli na prodloužení termínu splatnosti do 2.12.2017, za prodloužení termínu splatnosti byl sjednán poplatek 844 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 1. 1. 2021 a ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným ze shora uvedené úvěrové smlouvy žalobci. Z listiny z 2. 2. 2021 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému toto postoupení pohledávky. Žalobce doložil také svou předžalobní výzvu žalovanému s dokladem o odeslání z 2. 2. 2021. 6. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobce se právem domáhá (po postoupení pohledávky za žalovaným) zaplacení jistiny úvěru ve výši 3 000 Kč. V této části bylo tedy žalobě vyhověno. Z přisouzené částky byly přiznány ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku také úroky z prodlení, výše úroku z prodlení je stanovena v § 2 nařízení vlády č.351/2013 Sb. Žalovaný se dostal do prodlení den po sjednané splatnosti úvěru. 7. Pokud se týká částky 701 Kč, která byla ve smlouvě označena jako„ poplatek za poskytnutí zápůjčky“ a částky 844 Kč, je dle názoru soudu ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit tyto částky neplatné, neboť se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu shora citovaného ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku. Rozpor s dobrými mravy spatřuje soud ve výši těchto poplatků. Ty představují 51,5 % z poskytnuté částky na období 53 dnů. Dle názoru soudu se jedná o skryté úroky z úvěru, které by za období jednoho roku dosáhly výše 354 % z poskytnuté částky. V rozporu s tím smlouva zavádějícím způsobem deklaruje 0% zápůjční úrokovou sazbu. S ohledem na neplatnost ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit spolu s poskytnutou částkou ještě uvedené poplatky, byla žaloba ohledně částky převyšující jistinu úvěru zamítnuta. 8. Žalobce měl ve věci převažující úspěch, má tedy podle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu poměrné části nákladů řízení proti žalovanému. Žalobci bylo přiznáno 3 000 Kč s příslušenstvím a jeho úspěch ve věci je tedy v 66 % předmětu řízení. Žalobcův úspěch ve věci převyšuje o 32 % úspěch žalovaného a žalovaný má tedy povinnost zaplatit žalobci 32 % nákladů řízení. Náklady jsou zde tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní služby podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. po 200 Kč, 3 paušálními náhradami hotových výdajů advokáta dle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. ke třem úkonům po 100 Kč (převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva k úhradě). Konečně advokátu náleží DPH ve výši 21 % z částky 900 Kč, tj. 189 Kč Celkem takto vypočtené náklady činí 1 489 Kč. Z této částky shora odůvodněných 32 % je přiznaných 477 Kč.