15 C 144/2021-16 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 903 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne [datum] pojistnou smlouvu o životním pojištění FLEXI, na základě které se žalovaný zavázal platit měsíční pojistné ve výši 567 Kč. Žalovaný řádně nehradil pojistné. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínku, ve které ho upozornila na nezaplacené pojistné a zároveň ho vyzvala k úhradě dlužného pojistného s upozorněním na možnost zániku pojištění, nebude-li pojistné ve stanovené lhůtě zaplaceno. Pojistná smlouva zanikla ke dni 1. 6. 2020, neboť žalovaný dlužné pojistné neuhradil. Za období od 1. 1. 2020 do 1. 6. 2020 dluží žalovaný žalobkyni částku ve výši 903 Kč, přičemž součástí žalované částky jsou náklady spojené s ukončením pojistné smlouvy k dlužnému pojistnému ve výši 350 Kč. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v rámci návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Soud má z předložených důkazů za zjištěné, že účastníci uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] (číslo návrhu [číslo]) o životním pojištění FLEXI s počátkem pojištění od [datum]. Žalovaný se zavázal hradit měsíční pojistné ve výši 567 Kč. Žalovaný řádně nehradil pojistné, proto byl žalobkyní k zaplacení vyzván upomínkou ze dne 7. 4. 2020. Žalovaný ve stanovené lhůtě dlužné pojistné neuhradil, pojištění tak ke dni 1. 6. 2020 zaniklo. K zaplacení částky byl žalovaný vyzýván dalšími upomínkami, do dnešního dne ničeho neuhradil. Ze shora uvedeného vyplývá, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ obč. zák.“), jejímž předmětem bylo dle § 2833 a § 2844 obč. zák. životní pojištění pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne určeného smlouvou jako konec pojištění, anebo pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení člověka a úrazové připojištění. Touto smlouvou se žalovaný zavázal platit žalobkyni sjednané pojistné a žalobkyně se zavázala v případech stanovených smlouvou vyplatit žalovanému sjednané částky. Pojistná smlouva zanikla ke dni 1. 6. 2020 z důvodu neplacení pojistného. Žalobkyni z tohoto titulu vznikl nárok ve smyslu § 2782 obč. zák. na pojistné ve výši 553 Kč. Uvedenou částku žalovaný doposud neuhradil, proto soud žalobě v této části vyhověl (výrok I.). Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., od 6. 7. 2020 do 27. 1. 2021 v kapitalizované výši 26 Kč. Naopak soud shledal žalobu nedůvodnou v rozsahu částky 350 Kč, která představuje poplatek za předčasné ukončení pojistné smlouvy. Soud shledává nárok žalobkyně na zaplacení poplatku v rozporu s dobrými mravy, neboť se dle názoru soudu jedná pouze o skrytou smluvní pokutu (povinnost k platbě nebyla uvedena v textu smlouvy) a o poměrně výrazné navyšování skutečného dluhu žalovaného na vlastním pojistném. Soud odkazuje na nález ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11. Všeobecné pojistné podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich dodavatel skryl ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná jako například smluvní pokuta. Pokud takto dodavatel učiní, nepočíná si právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Proto soud žalobu v rozsahu částky 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 6. 7. 2020 do 27. 1. 2021 v kapitalizované výši 16 Kč zamítl (výrok II.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 328 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměna ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu), paušální náhrada nákladů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, to vše v rozsahu 22% (žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 61%, neúspěšná v rozsahu 39%). Soud přiznal odměnu a paušální náhradu hotových výdajů v souladu s § 14b vyhl. o advokátním tarifu. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně podává opětovně žaloby na úhradu plnění za dlužné pojistné, kde jsou změněny pouze údaje o žalovaných, uzavřených smlouvách a dlužném pojistném.