34 C 172/2021-29 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhá po žalované zaplacení částky 10 560 Kč (dlužná jistina ve výši 6 440,37 Kč a poplatek ve výši 4 119,63 Kč) s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“) uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které [anonymizováno] poskytl žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit [anonymizováno] půjčenou částku a dále částku ve výši 7 360 Kč (tj. kapitalizované úroky ve výši 1 331 Kč, odměnu za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 3 683 Kč a náklady za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 346 Kč), a to v 45 týdenních splátkách po 386 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 3. 1. 2019. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas. Celkem žalovaná uhradila částku 6 800 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovanou zcela uhrazena, úročí se dlužná jistina ve výši 6 440,37 Kč úrokem ve výši 29% ročně dle smlouvy o zápůjčce, a to od 4. 1. 2019, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla [anonymizováno] postoupena dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalobkyně po žalované kromě dlužné jistiny žádá úrok ve výši 1 981,84 Kč (úrok ve výši 29% ročně z částky 6 440,37 Kč od 4. 1. 2019 do 20. 1. 2020), kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 491,88 Kč (úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 6 440,37 Kč od 14. 4. 2019 do 20. 1. 2020), úrok ve výši 29% ročně z částky 6 440,37 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 6 440,37 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že [anonymizováno] před uzavřením smlouvy o zápůjčce řádně prověřil úvěruschopnost žalované. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům žalované. Všechny informace byly zaznamenány do zákaznické karty. [anonymizováno] si také ověřil, že proti žalované není vedeno insolvenční řízení. 2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“). 3. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] včetně tabulky umoření, soud zjistil, že [anonymizováno] uzavřel dne [datum] s žalovanou smlouvu, na základě které žalované poskytl částku 10 000 Kč v hotovosti. Strany si sjednaly za poskytnutí této zápůjčky poplatek ve výši 7 360 Kč, který tvoří úrok ve výši 1 331 Kč, částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 3 683 Kč a částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 346 Kč. Žalovaná se zavázala splatit celkovou dlužnou částku ve výši 17 360 Kč (10 000 Kč + 7 360 Kč) v 45 týdenních splátkách po 386 Kč, přičemž poslední splátka je ve výši 376 Kč. Žalované byla částka 10 000 Kč předána v hotovosti v den podpisu smlouvy. RPSN činila u této zápůjčky 297,69 %. Žalovaná úvěrovou smlouvu vlastnoručně podepsala. Žalovaná prohlásila, že [anonymizováno] poskytla úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet zápůjčku a je schopna [anonymizováno] splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že [anonymizováno] postoupil dne [datum] na žalobkyni pohledávku za žalovanou a o tomto postoupení byla žalovaná informována oznámením ze dne [datum]. Z podacích lístků soud zjistil, že dne 29. 1. 2020 byla žalované na adresu [adresa žalované], doručena předžalobní upomínka a dne 14. 2. 2020 neznámá listina. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobkyně žalovanou dne 28. 1. 2020 vyzvala k úhradě dlužné částky. 5. Podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v tehdy platném znění (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 13. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně v tomto řízení nedoložila, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně (tj. s odbornou péčí) zkoumala úvěruschopnost spotřebitele – žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Žalobkyně v řízení sice tvrdila, že [anonymizováno] před uzavřením smlouvy o zápůjčce řádně prověřil úvěruschopnost žalované, že žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům žalované a všechny informace byly zaznamenány do zákaznické karty. Žalobkyně ovšem tyto skutečnosti nikterak nedoložila. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně z jednání soudu omluvila, nemohl jí soud v tomto směru poskytnout řádné procesní pouče