34 C 310/2020-12 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 955 Kč s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka], na základě které se žalovaný zavázal platit od [datum] roční pojistné ve výši 7 248 Kč s čtvrtletní splatností. Žalovaný neuhradil pojistné splatné ke dni 26. 12. 2019, a proto mu žalobkyně zaslala upomínku, ve které ho vyzvala k zaplacení dlužné částky s upozorněním, že nezaplatí-li dlužné pojistné ve stanovené lhůtě, dojde dnem následujícím k zániku pojištění. Vzhledem k tomu, že žalovaný ve stanovené lhůtě pojistné nezaplatil, došlo k zániku pojištění dnem 27. 4. 2020. Za období od 26. 12. 2019 do 27. 4. 2020 dluží žalovaný pojistné ve výši 655 Kč. Zároveň žalobkyně žádá náklady za upomínku k zaplacení dlužného pojistného ve výši 300 Kč. Věc obsahuje cizí prvek spočívající v cizí státní příslušnosti žalovaného, jež je státním občanem [země]. Je proto třeba nejdříve zkoumat, zda český soud má pravomoc ve věci jednat a v kladném případě zda lze věc projednat a rozhodnout podle českého právního řádu. Žalovaný je příslušníkem státu, který není členem Evropské Unie. Zároveň mezi Českou republikou a [země] neexistuje mezinárodní smlouva, která by pravomoc a příslušnost soudů v této věci upravovala. Jelikož nelze pravomoc určit na základě právního aktu EU či mezinárodní smlouvy, přichází v úvahu založení pravomoci na základě § 6 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, v platném znění (dále jen„ ZMPS“). Podle § 6 odst. 1 ZMPS je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Postačuje tedy, je-li dána místní příslušnost českého soudu podle některého § 84 až § 89a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) či některého ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. Podle ustanovení § 84 o. s. ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje, není-li stanoveno jinak. Podle ustanovení § 85 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoby bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Vzhledem k tomu, že žalovaný má bydliště na adrese [adresa], je tím založena pravomoc českých soudů k rozhodování o této věci a věc se bude rozhodovat dle českého práva. Vzhledem k tomu, že listinné důkazy předložené žalobkyní byly dostačující a žalobkyně vyslovila již v žalobě souhlas s postupem podle § 115a o. s. ř., soud usnesením vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě jednoho týdne vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. V souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil soud doložku, že nevyjádří-li se žalovaný v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky. Žalovanému byla výzva doručena ve smyslu § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. dne 29. 1. 2021. Žalovaný se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřil, soud má tedy za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů taktéž souhlasí. Žalovaný v řízení netvrdil a ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil. Soud má z předložených důkazů za zjištěné, že účastníci uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla na vozidlo [značka automobilu], [registrační značka]. Žalovaný se zavázal hradit roční pojistné ve výši 7 248 Kč s tím, že pojistné bude spláceno ve čtvrtletních splátkách po 1 812 Kč. Žalovaný neuhradil pojistné splatné ke dni 26. 12. 2019, a proto byl žalobkyní k zaplacení vyzván upomínkou ze dne 6. 3. 2020 s upozorněním na možnost zániku pojištění, nezaplatí-li dlužné pojistné ve lhůtě do jednoho měsíce od doručení upomínky. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil a pojištění odpovědnosti zaniklo ke dni 27. 4. 2020. Ze shora uvedeného vyplývá, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 3 a násl. zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný neuhradil pojistné splatné ke dni 26. 12. 2019. Vzhledem k tomu byl vyzván ve smyslu § 12 odst. 1 písm. e) cit. zákona upomínkou k zaplacení dlužného pojistného za uvedené pojistné období ve lhůtě do jednoho měsíce od doručení upomínky. Žalovaný dlužnou částku ve stanovené lhůtě neuhradil a v důsledku toho pojištění odpovědnosti sjednané mezi účastníky podle shora cit. ustanovení ke dni 27. 4. 2020 zaniklo. Žalobkyni z tohoto titulu vznikl nárok ve smyslu § 13 odst. 2 cit. zákona na nezaplacené pojistné za období od 26. 12. 2019 do 27. 4. 2020, a to v celkové výši 655 Kč a nárok na náhradu nákladů spojených s upomínáním k zaplacení dlužného pojistného ve výši 300 Kč. Soud shledal, že tyto náklady jsou odůvodněné a částka 300 Kč za upomínku je přiměřená s ohledem na vynaložené náklady (poštovné, cena obálky, cena za tisk a papír, mzdové náklady). Uvedené částky žalovaný doposud neuhradil, proto soud žalobě vyhověl. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměna ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu), paušální náhrada nákladů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.