48 C 271/2020-12 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se domáhá na žalované zaplacení částky 12 719,72 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) dne [datum] uzavřel s žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalované zápůjčku ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli poskytnutou zápůjčku 15 000 Kč, dále souhrnný poplatek ve výši 12 961 Kč, a to vše v 60 pravidelných týdenních splátkách po 467 Kč do 8. 11. 2017. Žalovaná nehradila svůj dluh řádně, dosud uhradila 13 200 Kč do postoupení pohledávky. Původní věřitel uplatnil navýšení dluhu na částku 23 819,72 Kč s příslušenstvím, toto zvýšení však žalobkyně nepožaduje, přičemž dlužná částka uplatněná žalobou je tvořena jistinou dluhu ve výši 5 955,20 Kč a dlužným poplatkem ve výši 6 724,52 Kč, příslušenství tvoří zákonný úrok z prodlení, který žalobkyně ke dni postoupení pohledávky částečně kapitalizovala, dále požaduje zákonný úrok z prodlení až do úplného zaplacení žalované částky a úrok z úvěru ve výši 28% ročně od 9. 11. 2017 z nesplacené jistiny. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k převedení pohledávky na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno přípisem z téhož dne. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila žádným způsobem. K ústnímu jednání se žádný z účastníků nedostavil, právní zástupce žalobkyně svoji nepřítomnost omluvil, žalovaná nikoliv. Z uvedeného důvodu postupoval soud dle § 101 odst. 3 o. s. ř. a projednal a rozhodl věc bez přítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Z žalobkyní předložených listinných důkazů (smlouva o zápůjčce, smluvní podmínky, tabulka umoření, smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky s dokladem o odeslání, předžalobní výzva s podacím lístkem) soud zjistil, že dne [datum] byla uzavřena mezi žalovanou, jako vydlužitelem, a [právnická osoba], jako zapůjčitelem, smlouva o zápůjčce [číslo]. Právní předchůdce žalobkyně na základě této smlouvy poskytl žalované zápůjčku ve výši 15 000 Kč, žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že tuto částku převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě dále zavázala zaplatit poplatek ve výši 12 961 Kč. Splatnost celé částky 27 961 Kč byla sjednána na 60 týdenních splátek po 467 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka přešla na žalobkyni, která tím získala aktivní legitimaci ve sporu. Soud konstatoval také upomínku žalobkyně žalované k zaplacení žalované částky s poštovním podacím lístkem. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejnému druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního ujednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Na základě uvedených zjištění a citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce, kterou je nutné posuzovat, jako smlouvu spotřebitelskou. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaná měla věřiteli z titulu zápůjčky vrátit částku celkem 27 961 Kč. Vzhledem k tvrzení žalobkyně, která žalovaná žádným způsobem nesporovala, má soud za to, že na dluh dosud bylo uhrazeno 13 200 Kč. Žalobkyně se domáhá pouze úhrady dlužné jistiny a částky 6 724,52 Kč na poplatku a úrocích z úvěru a prodlení. Soud má ze smlouvy o zápůjčce za opodstatněný požadavek na vrácení dlužné jistiny, odpovídající úrok z prodlení a úrok řádný (2 586 Kč, resp. 28 % ročně za dobu po splatnosti celého dluhu), i poplatek za administrativní zpracování smlouvy ve výši 1 625 Kč. Soud však neshledal důvodným nárok na zaplacení„ souhrnného poplatku“, resp. jeho části ve výši 8 750 Kč, která má připadat na úhradu hotovostního inkasa jako dlužníkem vybraného způsobu úhrady dluhu. Toto ujednání je dle názoru soudu neplatné, protože se příčí dobrým mravům, jak je uvedené v citovaném § 580 o.z. Soud spatřuje rozpor s dobrými mravy ve výši těchto poplatků. Jak je soudu známo z jeho úřední činnosti, tedy z jiných žalob uplatňovaných žalobkyní v obdobných věcech, výše takových poplatků je v každém jednotlivém případě různá, zřejmě se odvíjí od výše půjčené částky. Za této situace nelze dovodit, že by se poplatky byly stanoveny podle faktických nákladů vynaložených na administrativní činnost či provádění hotovostního inkasa. Lze těžko dovodit, že by se faktické náklady lišily podle výše sjednaných finančních částek řádově o několikatisícové částky. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce takovýmto způsobem obcházel zákon a takto navyšoval své profity ze smlouvy o zápůjčce, aby znesnadnil spotřebiteli možnost porovnání nákladů půjčky. Pokud by byl souhrnný poplatek považován za úrok, dosahoval by více než 80 % za 60 týdnů, přičemž takový úrok mnohonásobně převyšuje úrok uplatňovaný bankami při poskytování půjček i úvěrů. Soud má tedy v souhrnu za to, že věřitel tímto způsobem obchází zákon, když zastírá dlužníku skutečnou výši nákladů zápůjčky. Soud tedy nemohl nárok na odměnu za inkaso splátek žalobkyni dle žaloby přiznat. Z těchto důvodů soud ve výroku I. zamítl nárok žalobkyně na úhradu poplatku ve výši 5 833 Kč, co do zbylé žalované částky (jistina ve výši 7 076 Kč a příslušenství) žalobě vyhověl. Požadovaný úrok z prodlení odpovídá § 1970 o.z. a sazba úroku z prodlení byla stanovena v souladu s vl. nař. 351/2013 Sb. Z těchto důvodů soud ve výroku I. zamítl nárok žalobkyně na úhradu poplatku ve výši 6 724,52 Kč a části jistiny v celkové výši 8 750 Kč, co do zbylé žalované částky (jistina ve výši 3 969,72 Kč a příslušenství) žalobě vyhověl. Požadovaný úrok z prodlení odpovídá § 1970 o.z. a sazba úroku z prodlení byla stanovena v souladu s vl. nař. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že dle výsledku sporu je převážný procesní úspěch na straně žalované, měla by žalovaná právo na náhradu nákladů řízení. V tomto řízení ovšem žalované žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.