48 C 53/2019-72 — Okresní soud v České Lípě

Předmětem řízení je uplatněný nárok žalobce vůči žalovanému ve výši 68 447 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o dílo, kdy žalobce tvrdí, že žalovaná si u úpadce objednala opravu nespecifikovaného zemědělského stroje, kterou úpadce provedl a žalované vyúčtoval cenu opravy fakturou [číslo] na částku 108 447 Kč splatnou 29. 2. 2016, na níž žalovaná uhradila 40 000 Kč, kdy na pokladním dokladu i stvrzence je text částečná úhrada FA [číslo]. Žalovaná tvrdí, že v té době měla s úpadkyní špatné vztahy, byly po ní požadovány platby v hotovosti, takže je nepravděpodobné, že by v té době uzavřela s úpadkyní smlouvu, předala jí stroj k opravě a bylo jí umožněno zaplatit cenu opravy fakturou. V té době hradili úpadkyni staré dluhy, zapsání částky 40 000 Kč na tuto fakturu považuje za omyl. Podle § 101 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci povinni, k dosažení účelu řízení, zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, plnit důkazní povinnost a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem a dbát pokynů soudu. Podle § 120 odst. 1 o.s.ř. účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Podle § 120 odst. 3 věta druhá o.s.ř. neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Žalobce dokazoval svůj nárok fakturou [číslo] na částku 108 447 Kč splatnou 29. 2. 2016, pokladním dokladem a stvrzenkou na 40 000 Kč z 9. 3. 2016, kdy všechny doklady byly vytištěny z účetního programu úpadce. Ze soupisu majetkové podstaty soud zjistil, že pohledávka za žalovanou je součástí soupisu majetkové podstaty. Soud vyzval účastníky podle § 118a odst. 1 a 3 k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů potřebných k prokázání všech sporných tvrzení, kdy žalobce měl doplnit tvrzení a označit důkazy k tomu, že si žalovaná u úpadce objednala opravu stroje v rozsahu vyúčtovaném fakturou [číslo] že úpadce provedl opravu řádně a včas, opravený stroj žalované předal, nebo že částka 40 000 Kč byla hrazena právě na fakturu [číslo] bez výhrad. Žalovaný měl doplnit tvrzení a označit důkazy k tomu, z jakého důvodu hradil částku 40 000 Kč. Výslechem svědka [celé jméno svědka] [jméno] [příjmení], vedoucího pobočky úpadce v [obec], soud zjistil, že faktura se týkala traktoru, jehož označení je [anonymizováno] [číslo]. Fakturovalo se na základě servisní zakázky, kterou vystavoval servisní technik, který provedl opravu a opravený stroj předal uživateli. Ta byla součástí faktury. Platba 40 000 Kč zase proběhla na pobočce v [obec]. Výslechem svědka [jméno] [příjmení], servisního technika, soud zjistil, že traktory na pobočce v [obec] spravoval pouze on, na konkrétní zakázku k faktuře se nepamatuje, ale typový traktor tohoto označení má v [obec] pouze [anonymizováno]. Podle § 2586 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2610 odst. 1 občanského zákoníku, právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Podle § 2605 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas. Vzhledem k obsahu skutkových tvrzení žalobce se soud při zkoumání oprávněnosti v žalobě uplatněného nároku zabýval zjišťováním toho, zda mezi žalobcem a žalovaným došlo k uzavření platné smlouvy o dílo na pracích účtovaných fakturou [číslo] co přesně bylo předmětem plnění, a následně pak, zda takové plnění bylo či nebylo provedeno řádně. Žalobce v rámci žaloby svůj nárok dovozoval z faktury [číslo] pokladního dokladu a stvrzenky. Mezi žalobcem a žalovaným je sporné, že spolu uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla traktoru, jehož označení je [anonymizováno] [číslo]. I po provedeném dokazování se soudu nepodařilo zjistit, že si žalovaná opravu objednala, že dílo převzala bez vad a nedodělků a že na provedené dílo skutečně hradila částku 40 000 Kč. Svědci vypověděli, že pro žalovanou opravy prováděli, na konkrétní zakázku si však nepamatovali. Žalobci se nepodařilo v archivu úpadkyně dohledat zakázkový list. Za této důkazní situace, na základě takto neurčitých a nekonkrétních tvrzení žalobce, tak soud nemůže učinit závěr o tom, zda fakturované a žalobou požadované plnění vůbec bylo provedeno, kdy bylo provedeno, zda bylo provedeno bez vad, o jaké plnění se jednalo a zda si je objednal žalovaný. Soud nemůže zároveň při absenci důkazů učinit závěr o tom, zda a v jakém rozsahu má žalobce nárok na zaplacení ceny prací. Za této situace tedy nebylo možno žalobě vyhovět a soud tak nárok žalobce uplatněný žalobou pro neunesení břemene tvrzení a důkazního v plném rozsahu zamítl. Navíc, po koncentraci řízení, žalovaná doložila leasingovou smlouvu [číslo] z níž vyplývá, že předmětný traktor měla pronajat jako leasingový nájemce společnost [anonymizována tři slova], [IČO], tedy odlišný subjekt od žalované, která tedy ani neměla důvod si opravu objednat. Při vymáhání pohledávek ve prospěch majetkové podstaty je správce osvobozen od soudních poplatků v řízeních o nárocích, které se týkají majetku patřícího do majetkové podstaty. Z odstranění povinnosti hradit soudní poplatek však nevyplývá, že vymáhání nezatíží majetkovou podstatu, když soudní poplatek může tvořit pouze určitou část nákladů souvisejících s vymáháním samotným. Insolvenční správce při vymáhání pohledávky není kryt nákladovou imunitou tak jako v incidenčním sporu podle § 202. Proto soud o náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 35 235,20 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 68 447 Kč sestávající z částky 3 860 Kč za každý z sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, podání odporu, doplnění tvrzení z 8. 12. 2020 a účast na jednání 11. 11. 2020, 10. 2. 2021, 15. 9. 2021 a 3. 11. 2021) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 120 Kč ve výši 6 115,20 Kč.