51 C 112/2021-27 — Okresní soud v České Lípě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ žaloba“), který byl soudu doručen dne 27. 11. 2020, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 1000 Kč. Má se jednat o zápůjčku, které měla být žalovanému poskytnuta dne [datum] podle smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) a žalovaným. Žalovaný se měl zavázat vrátit zápůjčku do 30d ní od jejího poskytnutí, což neměl učinit ani částečně. Pohledávka za žalovaným měla být žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaný písemně potvrdil zápůjčku, uvedl i opakovanou žádost o zápůjčky, stejně tak prodlení s úhradou, nicméně namítl úhradu pohledávky dne 12. 7. 2021 na bankovní účet [bankovní účet], [variabilní symbol]. Žalovaný nesouhlasil s výší odměny zástupce žalobkyně, jedná se pouze o způsob, jak z obyčejného člověka vytáhnout daleko větší obnos peněž, než by k tomu byl žalovaný povinen. 3. Žalobkyně uvedla, že se po žalovaném nedomáhá ani poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 250 Kč, ani příslušenství pohledávky. Návrh byl podán oprávněně, žalobkyni vznikly náklady řízení spojené s podáním návrhu, zaplacením soudního poplatku a současně již zaplaceným úkonům právnímu zástupci za právní služby. Žalobkyně neeviduje platbu 1.000 Kč, pokud žalovaný zaplatil, je na něm, aby uvedené prokázal. 4. Ve věci bylo nařízeno jednání dne [datum]. Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání omluvil, o odročení jednání bez dalšího nežádal. Žalovanému bylo předvolání doručeno dne 3. 9. 2021 na základě tzv. fikce doručení podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Soud proto ve věci postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování. Při písemném vyhotovení odůvodnění rozsudku bylo postupováno podle § 157 odst. 4 o. s. ř., kdy v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Z provedeného dokazování (smlouva o zápůjčce, výpis z účtu, smlouva o postoupení pohledávek, údaje o klientovi) má soud za dostatečně prokázané poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 1.000 Kč dne [datum] a postoupení pohledávky za žalovaným. Nebylo prokázáno, že by mezi věřitelem a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, a to s ohledem na elektronický způsob uzavření tvrzené smlouvy, neboť zvolený způsob uzavření smlouvy nijak negarantuje a neautentizuje identitu žalovaného. Nárok však v celé jeho výši bylo možné posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neboť žalovaný se v rozsahu částky 1.000 Kč bez spravedlivého důvodu obohatil na úkor původně věřitele. V řízení současně nebylo žalovaným prokázáno, že žalovanou pohledávku uhradil. Soud žalovaného vyzval obyčejným přípisem při předvolání jednání k doložení dokladu o úhradě žalované částky, žalovaný nicméně ničeho nepředložil, k jednání se ani nedostavil. Protože se žalovaný nedostavil k nařízenému jednání, nebylo jej možné poučit o možnosti právní pomoci, popř. obecně ve smyslu § 5 o. s. ř., ani podle § 118a odst. 3 o. s. ř. k označení důkazů k prokázání tvrzení o úhradě. Jedná se totiž o procesní poučení, které soud poskytuje účastníkům, kteří se účastní nařízeného jednání. Žalovaný se však jednání nezúčastnil, k úhradě žalované pohledávky ničeho nedoložil, jeho obrana je proto neúspěšná. Soud žalobě vyhověl v rozsahu částky 1.000 Kč, ničeho jiného (vedle náhrady nákladů řízení) se žalobkyně po žalovaném nedomáhala. Aktivní legitimaci má soud za prokázanou podle § 1879, § 1882 odst. 1 o. s. ř., s tím, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno doručením žaloby (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 657/2005. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 272 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 5, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 000 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 200 Kč ve výši 672 Kč. Soud nezjistil, že by některý z nákladů byl vynaložen neúčelně, žalobkyně jako účastník řízení má nárok na právní pomoc a má nárok na náhradu nákladů řízení účelně uplatněných. 6. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s ř.