15 C 336/2021-13 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce se domáhal zaplacení celkové částky 6 497,33 Kč spolu s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] jejíž přílohou byl předpis splátek. Na základě uzavřené smlouvy žalovaná obdržela finanční hotovost 8 000. kterou převzala v místě svého bydliště, což stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 6 546 Kč, spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Ve smlouvě se žalovaný zavázal celkovou částku 14 546 Kč splatit ve 14 měsíčních splátkách po 1 039 Kč. Splatnost poslední splátky připadala na den 23. 1.2019. Do žádosti o úvěr žalovaná uvedla okolnosti týkající se její finanční situace, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů a výdajů a požadovanou výši úvěru. Dále věřiteli předložila doklady k posouzení své bonity a úvěruschopnosti. Žalovaná svůj závazek neuhradila řádně a včas. Uhradila pouze 6 splátek, tedy částku 6 679,01 Kč. Na poskytnutou jistinu úvěru tak byla alokována částka ve výši 3 502,67 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka 3 176,34 Kč. Žalovaná je v prodlení s úhradou jistinu ve výši 4 497,33 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 3 369,66 Kč. V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli právo na úhradu smluvní pokuty dle sjednaných smluvních podmínek. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce, a to dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne 18. 1. 2021. Žalobce se touto žalobou domáhá úhrady nesplacené jistiny ve výši 4 497,33 Kč, nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 244,98 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 1 946,63 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 399,40 Kč, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 778,65 Kč, postoupeného smluvního úroku za období od 24. 1. 2019 do 30. 11. 2020 ve výši 1 249,40 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 812,11 Kč za období od 24. 1. 2019 do 30. 11. 2020. 2. Žalovaná se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavila a k žalobě se nevyjádřila. Předvolání k ústnímu jednání společně s žalobou jí bylo doručeno s účinky doručení ke dni 4. 12. 2021. Soud jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalované a podle důkazů založených ve spise, a to v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a 120 odst. 2 o.s.ř. 3. Podle § 2390 občanského zákoníku dle zákona 289/2012 Sb. (dále jen OZ) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 4. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 6. Žalobce soudu prokazoval svá skutková tvrzení v žalobě smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 23. 11. 2017, žádostí o úvěr, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2021, přílohou ke smlouvě o postoupení se seznamem postupovaných pohledávek, potvrzením o úplatě, poštovním podacím archem k oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní upomínkou ze dne 2. 6. 2021 vč. poštovního podacího archu. 7. Soud především uvádí, že dle obsahu smlouvy, zejména s ohledem na hotovostní vyplacení finanční částky při uzavření smlouvy, hodnotí právní jednání účastníků jako smlouvu o zápůjčce a nikoli jako smlouvu o spotřebitelském úvěru. Nicméně soud dospěl k závěru, že uzavřené smlouva má náležitosti smlouvy o zápůjčce a lze ji hodnotit jako platně uzavřenou, pokud jde o poskytnutí zápůjčky a sjednaný úrok.. Soud shledal, že sazba 15 % ročně není nepřiměřenou sazbou a nárok je v souladu s hmotným právem tedy 2390 OZ. Soud tedy uložil žalované povinnost k úhradě dlužné jistiny 4 497,33 Kč, dlužného kapitalizovaného úroku ve výši 1 494,40 Kč (součet kapitalizovaných úroků 244,98 + 1 249,40 Kč), a zákonného úroku z prodlení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud dále shledal platným ujednání o smluvní pokutě v v souladu s § 2048 OZ, kdy celková částka žalované smluvní pokuty 2 000 Kč nepřevyšuje limit dle § 122 odst. 3 zák. 257/2016 o spotřebitelském úvěru. 8. Ve výroku II. soud zamítl nárok žalobce na zaplacení částky 3 124 Kč, tj. nároku na zaplacení části zbývajících poplatků. Ujednání dalších poplatcích, zejména o administrativním poplatku a poplatku za hotovostní inkaso je dle názoru soudu neplatné, protože se zjevně příčí dobrým mravům, jak je uvedeno v citovaném § 580 OZ. Krom jiného soud spatřuje v rozpor s dobrými mravy ve výši těchto poplatků. Pokud by poplatky měly představovat výši nějakých účelně vynaložených nákladů na administrativní zpracování a hotovostní inkaso, měly by být nějak specifikovány a doloženy. Jak je soudu známo ze své úřední činnosti, tedy z jiných žalob uplatňovaných žalobcem v obdobných věcech, tak výše takových poplatků je v každém jednotlivém případě různá, zřejmě se odvíjí od výše půjčené částky. Za této situace nelze dovodit, že by se poplatky byly stanoveny podle faktických nákladů vynaložených na administrativní činnost či provádění hotovostního inkasa. Lze těžko dovodit, že by se faktické náklady lišily podle výše sjednaných finančních částek řádově o několikatisícové částky. Soud dospěl k závěru, že žalobce, resp. jeho právní předchůdce takovýmto způsobem obcházel zákon a takto navyšoval své profity. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci, jenž byl v řízení v převážné výši úspěšný (v nároku na úhradu dlužné jistiny), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900Kč Kč ve výši 189 Kč.