34 C 311/2021-21 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] (dále jen„ [právnická osoba]“) uzavřela dne 28. 6. 2007 s žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na základě které [právnická osoba] poskytl žalovanému v hotovosti částku 15 000 Kč, a to v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit [právnická osoba] částku 25 440 Kč (půjčku 15 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč) v 53 týdenních splátkách po 480 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas a dne 3. 7. 2008 uplynula splatnost celého závazku. Žalovaný [právnická osoba] uhradil částku 6 800 Kč. [právnická osoba] postoupil dne 1. 7. 2015 pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] [anonymizováno] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 [právnická osoba] S.á.r.l. postoupila pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému vždy oznámeno. Žalovaný po postoupení pohledávek ničeho neuhradil. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel při tom z obsahu spisu a [právnická osoba] důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“). Ze smlouvy o půjčce soud zjistil, že [právnická osoba] uzavřel dne 28. 6. 2007 s žalovaným smlouvu, na základě které žalovanému poskytl v den podpisu smlouvy v hotovosti částku 15 000 Kč. Strany si sjednaly za poskytnutí této zápůjčky poplatek ve výši 10 440 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit [právnická osoba] celkovou částku ve výši 25 440 Kč v 53 týdenních splátkách po 480 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7 dnů od podpisu smlouvy. Ve smlouvě není uvedeno RPSN. Žalovaný smlouvu vlastnoručně podepsal. Ze smluv o postoupení pohledávek včetně příloh, z oznámení o postoupení pohledávek a podacích lístků soud zjistil, že [právnická osoba] postoupil s účinností ke dni 1. 7. 2015 pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] [anonymizováno] a tato společnost postoupila dne 24. 8. 2018 pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému bylo opakované postoupení pohledávky vždy písemně oznámeno. Z předžalobní výzvy včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně žalovaného dne 10. 5. 2020 vyzvala k úhradě dlužné částky. Vzhledem k tomu, že smlouva účastníků byla uzavřena za účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen„ obč. zák.“) aplikoval soud ve smyslu § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, na posouzení dané věci ustanovení obč. zák., v tehdy platném znění. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odst. 1 tohoto obč. zák. lze při půjčce peněžité dohodnout úroky. Podle § 39 obč. zák. je neplatným právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází a nebo se příčí dobrým mravům. Na základě [právnická osoba] dokazování má soud za zjištěné, že účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) poskytla žalovanému dne 28. 6. 2007 v hotovosti částku 15 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit [právnická osoba] částku 15 000 Kč a dále částku 10 440 Kč představující souhrnný poplatek, a to v 53 týdenních splátkách po 480 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7 dnů ode dne uzavření smlouvy. Žalovaný dosud na tento závazek zaplatil částku 6 800 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postupně postoupena smlouvami o postoupení pohledávek na žalobkyni, žalobkyně tedy prokázala aktivní legitimaci v tomto sporu. Soud má za to, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobkyně má dle shora uvedených zjištění právo na vrácení částky, kterou žalovanému poskytla na základě smlouvy o půjčce po odečtení přijatých plateb od žalovaného, tj. na vrácení částky 8 200 Kč. V této části byla tedy žaloba shledána důvodnou a bylo jí vyhověno. Ve smyslu § 517 odst. 2 obč. zák. soud přiznal žalobkyni z jistiny zákonné úroky z prodlení, a to dle požadavku žalobce od 2. 7. 2015 do zaplacení, a to ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Ujednání stran ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 400 Kč jako„ souhrnný poplatek“, shledal soud neplatným pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 39 obč. zák. Rozpor s dobrými mravy spatřuje soud ve výši tohoto poplatku (ten činí přes 69% z půjčené částky), přičemž není zřejmé, co tento souhrnný poplatek zahrnuje, resp. zda představuje úrok za půjčení částky, či poplatek spojený s poskytnutím půjčky či paušální náhradu nákladů spojených s poskytnutím půjčky. Takové ujednání, kdy spotřebitel objektivně nemůže vědět, za co konkrétně a v jaké konkrétní výši má věřiteli částku uhradit, je v rozporu s dobrými mravy a tedy neplatné. S ohledem na neplatnost ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit spolu s půjčkou ještě 10 440 Kč, nebyla právní předchůdkyně žalobkyně ani žalobkyně oprávněna započítat platby žalovaného v celkové výši 6 800 Kč ani částečně na tento poplatek, a proto soud žalobu v rozsahu částky 6 800 Kč s příslušenstvím zamítl (výrok II.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 211,70 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměna ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu), paušální náhrada nákladů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, to vše v rozsahu 9,4% (žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 54,7%, neúspěšná v rozsahu 45,3%).