48 C 5/2022-61 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se domáhaly rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyním 153 875 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně požaduje po žalovaném regres za vyplacené pojistné v důsledku škodní události - pád sněhu ze střechy domu na automobil pojištěné. K žalobě připojila důkazy o výši škody, zcela absentují důkazy k průběhu škodní události a zavinění žalovaného. 2. Žalovaný pak namítl, že není doloženo, že ke škodě na vozidle poškozené skutečně došlo na daném místě a že toto místo není určeno pro parkování motorových vozidel. 3. Žalobkyně byla vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů potřebných k prokázání všech sporných tvrzení o průběhu škodní události, a to především k tomu, že k poškození vozidla skutečně došlo pádem sněhu ze střechy domu ve vlastnictví žalovaného, konkrétně důkazy k prokázání porušení obecné povinnosti žalovaného a jeho k příčinné souvislosti se škodou na vozidle. Zároveň byla poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., že neoznačí-li důkazy, může to mít v souladu s ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. následek nepříznivého rozhodnutí ve věci. 4. K tomu žalobkyně navrhla výslech poškozené [jméno] [příjmení], která jako svědkyně uvedla, že parkovala u domu pod střechou mimo komunikaci na místě, kde není parkoviště (podle označeného místa na mapě z boku u domu [adresa]) a poté co ráno přišla k autu byl na střeše sníh. Myslela si, že jí ho tam někdo hodil, všimla si utrženého stěrače. S vozidlem odjela do práce, kde parkovala na vyhrazeném parkovišti. S kolegou o tom mluvila a on se jí ptal, jestli jí na auto nespadl sníh ze střechy domu. Z toho usoudila, že ke škodě došlo právě pádem sněhu ze střechy. Poté, co se odpoledne vrátila z práce, uklidila sníh ze střechy vozu a zjistila, že má prasklé sklo, utržený stěrač a pomačkaný plech, kdy to nafotila a poslala žalovanému. Poté co u žalovaného neuspěla, obrátila se na pojišťovnu. 5. Z dokladu o vyplacení pojistného, pojistné smlouvy, sdělení výše pojistného plnění, oznámení škodní události, zakázkového listu, faktury a fotografií z opravy soud zjistil výši škody a výši pojistného plnění, kdy fotodokumentace vozu nebyla pořízena na místě škody ani v čase jejího zjištění. Z potvrzení o registraci škodní události – urgence soud zjistil, že žalobkyně upomínala poškozenou o doplnění údajů, a to zda vozidlo parkovalo na místě v souladu s obecně závaznými předpisy a za jakých okolností došlo k pádu předmětu, kdy na jednání zástupce žalobkyně sdělil, že jiné, než předložené podklady nemá žalobkyně k dispozici. Z fotografie štítové zdi domu soud k průběhu škodní události ničeho nezjistil. 6. Z uplatnění regresu a předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění žalovaného. Ze sdělení finančního odboru města soud zjistil, že město nepovažuje škodní událost za doloženou a že vozidlo stálo dle tvrzení na místě, které není určeno k parkování. 7. Dále soud provedl důkaz mapou místa označené škodní události z internetových stránek [webová adresa], kde poškozená svědkyně označila místo jí tvrzené škodní události u boční stěny domu [číslo] v ulici [ulice] v [obec]. Porovnáním historických leteckých map soud zjistil, že mezi domy [číslo] [číslo] je dlouhodobě travnatá plocha bez jakékoli komunikace, místem nevede ani chodník a není zde ani vyšlapaná cesta pro pěší. Od komunikace je tato zelená plocha oddělena obrubníkem. 8. Podle § 101 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) jsou účastníci povinni, k dosažení účelu řízení, zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, plnit důkazní povinnost a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem a dbát pokynů soudu. 9. Podle § 120 odst. 1 o.s.ř. účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Podle § 120 odst. 3 věta druhá o.s.ř. neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. 10. Podle § 2937 odst. 1 obč. zák. způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě. 11. Podle § 2903 obč. zák. nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit. (Z komentáře k § 2903 ASPI: Úprava odvrácení škody nebo újmy, která přímo hrozí poškozenému, je projevem základních principů soukromého práva, že každý má především chránit své zájmy, a nikoli jen trpně přihlížet, jak vzniká nebo se zvětšuje újma. Oproti dosavadní úpravě však občanský zákoník zakročení neukládá jako povinnost, neboť vychází z přesvědčení, že je soukromou záležitostí každého, jak nakládá s vlastním majetkem. Neodvrácení je tak v rovině přičitatelnosti vlastního jednání na spoluzpůsobení újmy. Právním následkem nečinnosti je, že vznikne-li právně relevantní škoda nebo újma, nemůže se její náhrady poškozený úspěšně domáhat. Důvodem je, že poškozený škodu fakticky způsobil, resp. neučinil vše, co by rozumná osoba na obranu svých práv učinit měla. Občanský zákoník přitom nevychází z pojetí, že náhrada utrpěné újmy se neposkytuje, protože poškozený porušil svoji povinnost, ale z důvodu, že spoluzpůsobil její neodvrácení v rozsahu, v jakém by se každá rozumná osoba chovala, tedy v měřítku objektivním.) 12. Z provedených důkazů, tedy fakticky pouze z výslechu svědkyně vyplynulo, že tato se pouze domnívá, že ke škodní události došlo u domu [číslo] v ulici [ulice]. Poškození vozu zjistila z větší části až odpoledne, poté co s vozem absolvovala cestu do práce a z práce, a následně je začala řešit s žalovaným, který odpovědnost za škodu odmítl jako nedoloženou. 13. Za této důkazní situace, na základě takto neurčitých důkazů žalobkyně, které vyplývají z domněnky poškozené, tak soud nemůže při absenci důkazů učinit závěr o tom, že ke škodní události došlo v žalobě popsaným skutkovým dějem, tedy sesunutím sněhu ze střechy domu ve vlastnictví žalovaného. Za této situace tedy nebylo možno žalobě vyhovět a soud tak nárok žalobce uplatněný žalobou pro neunesení břemene důkazního v plném rozsahu zamítl. 14. V místě údajného sesuvu sněhu není žádná komunikace, chodník či parkoviště, případně jiná plocho, na které se obvykle pohybují lidé či vozidla. I v případě, pokud by se žalobkyni podařilo prokázat, že k poškození vozu došlo výše popsaným způsobem, soud upozorňuje na případné spoluzavinění poškozené (§ 2903 obč. zák.), která vozidlo zaparkovala zcela mimo komunikaci, po přejetí vyvýšeného obrubníku, na travnaté ploše mezi domy, pod zasněženou střechou domu, tedy riziko bylo bezprostřední a reálné z hlediska objektivního chápání rozumnou osobou. Poškozená jednala lehkomyslně, v podstatě v rozporu se zdravým rozumem. Právě toto jednání by se v případě prokázání výše popsaného skutkového děje významnou měrou podílelo na vzniku škody na vozidle, stojícím v místě, kde stání vozidel vůbec není předpokládáno. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyním, jež byly v řízení zcela úspěšné, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 61 041,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 156 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 153 875 Kč sestávající z částky 7 260 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, odpor, 3 jednání a vyjádření se ve věci) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 45 360 Kč ve výši 9 525,60 Kč.