15 C 33/2023-29 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce se domáhal zaplacení celkové částky 14 478,60 Kč spolu s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba], uzavřel dne 16. 3. 2020 s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo]. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, otištěné na zadní straně smlouvy. Právní předchůdce žalobce splnil svou zákonnou povinnost dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, kdy posoudil schopnost žalovaného splácet půjčku na základě informací o rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech, které byly poznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny dokumenty, zejména pracovní smlouvou výplatními páskami za 3 předcházející měsíce a nájemní smlouvou. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se dále zavázal zaplatit i poplatek ve výši 8 917 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 101 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29,55 % ročně, odměny za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve vši 2 316 Kč Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky, úroku a všech poplatků se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 364 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Dle smluvních ujednání měl žalovaný zaplatit 15. 3. 2021 Poslední splátku uhradil dne 13. 5. 2020. Žalovaný na pohledávku za celou dobu smluvního vztahu až do okamžiku postoupení žalobci uhradil pouze částku 4 000 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 žalobci jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Ke dni postoupení činila dlužná částka za jistinu 7 877,69 Kč a za dlužný poplatek 6 600,91 Kč. Žalobce požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 2 062,14 Kč (29,55 % z 7 877,69 Kč od 16. 3. 2021 do 28. 1. 2022). Dále žalobce požaduje úhradu kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 352,34 Kč (10 % ročně ze 7 877,69 Kč 21. 5. 2020 do 28. 1. 2022), úroků ve výšk 29,55 % ročně z 7 877,69 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z 7 877,69 Kč od 29.1, 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný před soudem uvedl, že s žalobou nesouhlasí. Žádnou smlouvu neuzavřel a podpis na smlouvě sice vypadá jako jeho podpis, ale smlouvu nepodepsal. Žádné peníze od [právnická osoba] nedostal, ani jí neposílal žádné splátky. 3. Z trestního příkazu [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] [anonymizováno] [číslo jednací] bylo zjištěno, že žalovaný [celé jméno žalovaného] spáchal trestný čin úvěrového podvodu podle § 211 odstavec 1, odstavec 4 trestního zákoníku tím, že při sjednávání úvěrové smlouvy uvedl nepravdivé údaje a podstatné údaje zamlčel a způsobil větší škodu, krom jiného tím, že dne 16. 3. 2020 při sjednávání smlouvy o spotřebitelském úvěru s obchodním zástupcem společnosti [právnická osoba], uvedl do zákaznické karty, že je zaměstnán u společnosti [právnická osoba], kde dosahuje čistého měsíčního příjmu ve výši 22 330 Kč, ačkoliv zaměstnancem této společnosti nikdy nebyl, přičemž na základě takových údajů mu společnost žádost schválila, a téhož dne s ním uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které mu byla v hotovosti předána požadovaná částka úvěru ve výši 10 000 Kč, kterou se zavázal uhradit v 52 týdenních splátkách po 364 Kč. Tím způsobil společnost [právnická osoba] škodu ve výši 10 000 Kč, z níž do současné doby uhradil v různých splátkách částku 4 000 Kč. Společnost [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] byla odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Trestní příkaz nabyl právní moci dne 5.3.2022. 4. Podle § 2390 občanského zákoníku dle zákona 289/2012 Sb. (dále jen OZ) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 5. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 579 odst. 2 OZ kdo způsobil neplatnost právního jednání, nahradí škodu z toho vzniklou straně, která o neplatnosti nevěděla. 6. Žalobce soudu prokazoval svá skutková tvrzení v žalobě smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 16. 3. 2020 vč. smluvních podmínek o spotřebitelském úvěru a tabulkou umoření; přehledem plateb, smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 28. 1. 2020 a seznamem postupovaných pohledávek stranou 16, oznámením o postoupení pohledávek včetně dokladu o odeslání; předžalobní výzvou a dokladem o odeslání. 7. Soud v tomto řízení nesporně zjistil, že při uzavření smlouvy o zápůjčce byl ze strany žalovaného spáchán trestný čin úvěrového podvodu, když sdělil nepravdivé informace o svém zaměstnání, jak je uvedeno v trestním příkazu. Z tohoto důvodu nemohla být platně uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalobce má tedy pouze nárok na náhradu škody, způsobené uvedeným trestným činem, tj. na úhradu částky 6 000 Kč, která zbývá z poskytnuté částky 10 000 Kč po započtení uhrazené částky 4 000 Kč. Pokud žalovaný tvrdil, že smlouvu nepodepsal a peníze neobdržel, soud odkazuje na důkazy uvedené v trestním spise, zejména výpovědi svědků [jméno] [příjmení], který byl sepisu smlouvy přítomen a [jméno] [příjmení], která za [právnická osoba] s žalovaným uzavírala smlouvu. Pokud měl žalovaný v postavení obžalovaného k závěrům trestního řízení výhrady, měl je uplatnit u soudu odporem proti trestnímu příkazu. Soud je vázán rozhodnutím v trestním řízení o vině obžalovaného. Zároveň soud rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 OZ a vl. nař. 351/2013 Sb. 8. Soud s ohledem na poměry žalovaného vyhověl jeho žádosti a odložil splatnost přisouzené pohledávky spolu se zákonným úrokem z prodlení ve splátkách po 1 000 Kč, a to pod ztrátou výhody splátek. 9. Ve výroku II. soud zamítl nárok žalobce na zaplacení částky 8 478,60 Kč, která představuje dlužné poplatky a úrok z půjčky. Soud zamítl rovněž nárok na zaplacení části jistiny ve výši 1 877,69 Kč, o kterou převyšuje přisouzenou jistinu 6 000 Kč. S ohledem na neplatnost smlouvy, soud plnění ve výši 4 000 Kč započetl pouze na úhradu jistiny a nikoli dalších poplatků. Vzhledem k neplatnosti smlouvy o zápůjčce z důvodu trestného činu, spáchaného žalovaným, lze přiznat pouze náhradu skutečné škody, která žalobci vznikla a která je tvořena částkou 6 000 Kč, která byla nepochybně předána do dispozice žalovaného a nebyla ke dni vydání tohoto rozsudku uhrazena. Pokud jde o plnění plnění ve výši poplatků, úroku z půjčky, nejedná se o újmu na jmění žalobce. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy dle úspěchu ve věci účastníků. V této věci měl žalovaný převažující procesní úspěch, žádné náklady řízení mu ovšem nevznikly. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.