CS · EN DE FR brzy

34 C 75/2023-18 — Okresní soud v České Lípě

ECLI: ECLI:CZ:OSCL:2023:34.C.75.2023.2
Datum: 2023-05-16
Předmět: O zaplacení 21 973 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1 z. č. 145/2010 Sb.", "§ 580 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2399 z. č. 89/2012 Sb."]
["postoupení pohledávky""smlouva nájemní""smlouva o úvěru""smlouva pracovní"]
O co šlo: O zaplacení 21 973 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1 z. č. 145/2010 Sb.", "§ 580 z. č. 89/2012 Sb)
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhá po žalované zaplacení částky 21 973 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno] [název]“) uzavřela s žalovanou dne 22. 8. 2016 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které [] [anonymizováno] poskytl žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit [anonymizováno] [název] půjčenou částku a dále částku ve výši 13 800 Kč (tj. kapitalizovaný úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, odměna za administrativní činnost), a to ve 13 měsíčních splátkách po 2 600 Kč. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas. Celkem žalovaná uhradila částku 22 300 Kč. Ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu [anonymizována dvě slova] včetně předmětné pohledávky převedena na společnost [právnická osoba] Pohledávka za žalovanou byla následně společností [právnická osoba] postoupena dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 7. 2022 na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalobkyně po žalované kromě dlužné jistiny žádá kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 4 466,43 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 500 Kč od 29. 7. 2022 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč. Usnesením Okresního soudu v České Lípě č.j. 34 C 75/2023-14 ze dne 24. 4. 2023 bylo řízení zastaveno v rozsahu částky 10 000 Kč. 2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“). 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že [anonymizována dvě slova] uzavřel dne 22. 8. 2016 s žalovanou smlouvu, na základě které poskytl žalované částku ve výši 20 000 Kč. Strany si sjednaly za poskytnutí tohoto úvěru poplatek ve výši 14 400 Kč. Žalovaná se zavázala splatit celkovou dlužnou částku ve výši 34 400 Kč (20 000 Kč + 14 400 Kč) ve 13 měsíčních splátkách po 2 600 Kč RPSN činila u této zápůjčky 187,6 %. Žalovaná úvěrovou smlouvu vlastnoručně podepsala. Žalovaná uhradila částku ve výši 22 300 Kč. 4. Z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 22. 8. 2016 soud zjistil, že žalovaná byla zaměstnána u společnosti [právnická osoba] jako dělnice s čistým měsíčním příjmem ve výši 20 500 Kč. Další měsíční příjmy činily částku 3 000 Kč. Její průměrné měsíční výdaje činily 4 000 Kč, výdaje celé domácnosti částku 8 000 Kč. Má jednu vyživovací povinnost. Žalovaná při uzavírání smlouvy o úvěru předložila pracovní smlouvu a výplatní pásky za poslední tři měsíce. 5. Ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu [anonymizována dvě slova] převedena na společnost [právnická osoba] (včetně předmětné pohledávky). Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila dne 4. 4. 2022 na žalobkyni pohledávku za žalovanou a o tomto postoupení byla žalovaná informována oznámením ze dne 4. 8. 2022. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka. 6. Podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 10. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 3 písm. a), b) zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání a věřitelem se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. 11. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 12. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně (tj. s odbornou péčí) nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele – žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. že si neověřila úvěruschopnost žalované (např. v systému NRKI, SOLUS, vyžádáním dalších dokladů, vyžádáním informace od dalších věřitelů žalované, zda žalovaná splácí své závazky řádně a včas, výpisy z bankovních účtů, nájemní smlouvou, atp.). Žalovaná byla dotazována na své rodinné, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Avšak jediné doklady, které jsou uvedeny v žádosti o poskytnutí úvěru a které žalovaná při sjednávání úvěru předložila, je pracovní smlouva a výplatní pásky za tři měsíce. Vzhledem k tomu, že tyto listiny soudu předloženy nebyly, soud vychází z předpokladu, že tímto dokladem bylo potvrzeno, že příjem žalované byl ve výši 20 500 Kč měsíčně. Dále z tvrzení žalobkyně (a soud tuto skutečnost nevyčetl ani ze žádosti o poskytnutí úvěru) nevyplývá, že by [anonymizována dvě slova] před poskytnutím úvěru řádně zkoumal a prověřil měsíční výdaje žalované. 13. Vzhledem k tomu, že [anonymizována dvě slova] nepostupoval v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, posouzení úvěruschopnosti proběhlo v podstatě pouze formálně a vycházelo pouze z údajů poskytnutých žalovanou a ověřením pouze příjmu žalované na základě pracovní smlouvy a výplatních pásek, kdy další okolnosti zkoumány nebyly, je důsledkem takového postupu právní předchůdkyně žalobkyně neplatnost úvěrové smlouvy. Tato neplatnost je ve smyslu § 588 o. z. neplatností absolutní, neboť takový postup odporuje zákonu, a i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek, když pomíjí požadavek na ochranu spotřebitele (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 217/2018 ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019, rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019). Žalobkyně tak má ve smyslu § 2991 o. z. nárok pouze na vrácení jistiny, tj. nárok na vrácení toho, co bylo žalované skutečně poskytnuto po odečtení přijatých plateb od žalované (půjčeno 20 000 Kč, zaplaceno 22 300 Kč). Vzhledem k tomu, že žalovaná svůj dluh žalobkyni již celý uhradila, soud žalobu shledal nedůvodnou a zamítl ji. 14. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalovaná by měla vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, ale žádné náklady jí nevznikly.

Citovaná ustanovení

§ 1 (145/2010 Sb.)§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 2399 (89/2012 Sb.)§ 2991 (89/2012 Sb.)§ 580 (89/2012 Sb.)§ 588 (89/2012 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.