12 C 14/2025-48 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 11. 7. 2024 ve znění jejího doplnění ze dne 29. 8. 2024 domáhala po žalovaném jednak zaplacení částky 19 000 Kč, jednak prokázání podvodného úmyslu žalovaného a jednak uznání kupní smlouvy ze dne 22. 6. 2024 jako neplatné. Jdeli o nárok na zaplacení částky 19 000 Kč, žalobkyně tvrdila, že od žalovaného dne 22. 6. 2024 koupila vůz tov. zn. Ford Fiesta za cenu 19 000 Kč. Žalovaný ji přitom ujistil, že vůz není havarovaný a je technicky způsobilý k provozu na pozemních komunikacích. Žalobkyně dne 24. 6. 2024 navštívila automechanika, který jí však řekl, že vůz havarovaný byl a technicky způsobilý k provozu není. Nato žalobkyně týž den přes sociální sítě informovala žalovaného, že od kupní smlouvy odstupuje, dne 28. 6. 2024 ho kontaktovala rovněž písemně. Žalovaný žalobkyni na sociálních sítích zablokoval, poštovní zásilka se vrátila na poštu. Co se týká nároků na prokázání podvodného úmyslu žalovaného a uznání kupní smlouvy jako neplatné, žalobkyně uvedla, že žalovaný má řadu exekucí, což žalobkyni zatajil, čímž ji uvedl v omyl. Na policii žalobkyni v této souvislosti řekli, že s ohledem na exekuce není žalovaný oprávněn nakládat se svým majetkem, kupní smlouva tak neplatí, rovněž jí poradili, že se má obrátit na civilní soud.2. Žaloba byla v části, ve které se žalobkyně domáhala prokázání podvodného úmyslu žalovaného a uznání kupní smlouvy ze dne 22. 6. 2024 jako neplatné, soudem pravomocně odmítnuta (a to usnesením soudu ze dne 18. 9. 2024, č. j. , spisová značka, , ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 26. 11. 2024, č. j. , spisová značka, ).3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Potvrdil, že dne 22. 6. 2024 vůz tov. zn. Ford Fiesta žalobkyni, která provedla s vozem zkušební jízdu, prodal, vůz však byl plně pojízdný, provozuschopný, měl STK a nebyl předmětem exekuce. Žalovaný popsal, že v současnosti bude vůz, nebyl-li používán, zřejmě již nepojízdný, bude ho muset odtáhnout odtahovou službou, nadto na něm vznikl dluh na pojistném. V případě dohody se žalobkyní by část dlužné částky, ponížené o náklady (zejména v podobě škody na voze, jeho odtahu a úhrady pojistného), s ohledem na své majetkové poměry (exekuce proti němu vedené) splácel, žalobkyni prozatím zaslal dvakrát po 200 Kč. Žalobkyni s návrhem na dohodu i kontaktoval, ta se však nevyjádřila.4. Soud věc projednal na jednání konaném dne 4. 12. 2025, které bylo zahájeno ve 13:00 hod. a skončeno poté, co soud vyhlásil rozsudek, ve 13:36 hod. Žalovaný se k tomuto jednání dostavil, žalobkyně, ačkoliv byla řádně a včas obeslána, se bez omluvy nedostavila a ani včas z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání. Soud tedy jednal v nepřítomnosti žalobkyně, vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů [§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen „o. s. ř.”)].5. V tomto ohledu nutno doplnit, že až dne 4. 12. 2025 v 16:05 hod. byla soudu prostřednictvím informačního systému datových schránek doručena omluva žalobkyně z jednání, ve které žalobkyně uvedla, že jí nebylo dobře, šla si na chvíli lehnout, nicméně následkem nevolnosti usnula na delší dobu, než plánovala, a jednání zmeškala. Současně požádala o stanovení náhradního termínu. Soud však takto opožděnou omluvu žalobkyně nemohl akceptovat, jednání již bylo skončeno, rozsudek vyhlášen, z povahy věci nepřicházelo v úvahu ani prominutí zmeškání lhůty ve smyslu § 58 o. s. ř. Bylo na žalobkyni, pokud se v den jednání necítila dobře, aby se včas, tedy nejpozději k okamžiku zahájení jednání (a to např. i telefonicky), z tohoto jednání omluvila a požádala o jeho odročení. Neučinila-li tak, jde to k tíži žalobkyně.6. Provedeným dokazováním soud učinil níže popsaná – pro rozhodnutí ve věci samé významná – skutková zjištění, která odpovídají i skutkovému závěru.7. Žalovaný jako prodávající a žalobkyně jako kupující podepsali dne 22. 6. 2024 kupní smlouvu (dále jen „kupní smlouva“), jejímž předmětem byl osobní automobil zn. Ford, model Fiesta, VIN , VIN kód, , RZ , SPZ, , rok výroby 2004 (dále jen „osobní vozidlo“), za který žalobkyně zaplatila žalovanému 19 000 Kč. Žalovaný v kupní smlouvě mimo jiné prohlásil, že stav osobního vozidla odpovídá jeho stáří, přičemž osobní vozidlo není mimo jiné předmětem exekuce. Kupní smlouva neobsahovala žádné ujednání o právu některé ze smluvních stran od smlouvy odstoupit (k tomu viz kopie kupní smlouvy na č. l. 5-6, 16-17 obsahu spisu ve spojení s fotokopií „malého technického průkazu“ na č. l. 4).8. Dopisem datovaným ke dni 24. 6. 2024 a zaslaným dne 28. 6. 2024 na adresu žalovaného uvedenou v kupní smlouvě žalobkyně informovala žalovaného, že od kupní smlouvy odstupuje (k tomu viz kopie dopisu na č. l. 10 ve spojení s kopií podacího lístku na č. l. 4 a 15).9. Z výpisu z exekučního registru (na č. l. 11-14) pak soud zjistil, že k 26. 6. 2024 bylo vůči žalovanému vedeno celkem 17 exekučních řízení zahájených v letech od 2008 do 2024.10. Z ostatních provedených důkazů (tedy z plné moci na č. l. 3 a poštovních poukázek C předložených žalovaným při jednání soudu) pak soud již nezjistil pro rozhodnutí ve věci samé nic podstatného.11. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 574 a násl., § 2001 a násl., § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném v okamžiku podpisu kupní smlouvy (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění účinném k témuž okamžiku (dále jen „exekuční řád“).12. Podle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.13. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.14. Podle § 44a odst. 1 exekučního řádu nerozhodl-li exekutor podle § 44 odst. 4 jinak, nesmí povinný po doručení vyrozumění nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné. Právní jednání se však považuje za platné, pokud námitku neplatnosti nevznese exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky vznesení námitky neplatnosti nastávají od účinnosti právního jednání, dojde-li exekuční příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihlášeného věřitele všem účastníkům právního jednání, k němuž exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel vznesl námitku neplatnosti.15. Podle § 47 odst. 6 exekučního řádu majetek, který je postižen exekučním příkazem, nesmí povinný převést na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné.16. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně od kupní smlouvy odstoupila a toto odstoupení se dostalo do dispoziční sféry žalovaného (bylo odesláno na jeho adresu uvedenou v kupní smlouvě). Aby však odstoupení od kupní smlouvy bylo účinné a vyvolalo tak zamýšlený následek v podobě zrušení závazku z kupní smlouvy od počátku, musela by žalobkyně prokázat, že zde skutečně byl dán jí tvrzený důvod pro odstoupení, tedy že osobní vozidlo bylo navzdory ujištění žalovaného havarované a nebylo technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích. Pak by se bezesporu jednalo ve smyslu § 2002 odst. 1 o. z. o podstatné porušení kupní smlouvy (jinak řečeno, žalovanému by muselo být v takovém případě zřejmé, že kdyby žalobkyně věděla, že osobní vozidlo je havarované a nadto vůbec není technicky způsobilé k provozu, pak by kupní smlouvu se žalovaným neuzavřela). Žalobkyně ale žádné důkazy k prokázání důvodu pro odstoupení od kupní smlouvy nenavrhla. Soud byl připraven při jednání žalobkyni poučit dle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhla důkazy k prokázání jí tvrzeného důvodu pro odstoupení od kupní smlouvy, avšak žalobkyně se k jednání nedostavila, čímž se připravila o možnost být ze strany soudu takto poučena. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyní učiněné odstoupení od kupní smlouvy není účinné, tedy ani nemohlo přivodit následek v podobě zrušení závazku z kupní smlouvy.17. Jde-li o ta tvrzení, která žalobkyně předestřela ve vztahu k soudem odmítnutím nárokům (k tomu srov. odst. 2 tohoto odůvodnění), že žalovaný s ohledem na řadu exekucí vedených proti němu nebyl oprávněn nakládat se svým majetkem (tedy ani s osobním vozidlem), žalobkyně jimi, jak vyplývá z odůvodnění jí podaného odvolání (k tomu viz č. l. 20 obsahu spisu), poukazovala na ze strany žalovaného porušení tzv. speciá