Okresní soud v České Lípě 35 C 130/2026-9 – Náklady řízení
Okresní soud v České Lípě · 3. 8. 2026
Aplikovaná ustanovení
Související právní otázky
O co šlo
o 36 924,29 Kč s příslušenstvím
Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 36 129,3 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, , uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným , datum, byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 72 700 Kč s možností postupného čerpání, kdy žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím v pravidelných denních dávkách, kdy první byla splatná 19. 6. 2025 a konec kreditového rámce měl nastat 24. 4. 2030. Nedílnou součástí smlouvy byl formulář standardních informací, informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů, předpis denních splátek a Všeobecné obchodní podmínky, s nimiž byl žalovaný před podpisem smlouvy řádně seznámen. Dne , datum, byl bankovním převodem poskytnut úvěr v celkové částce 16 000 Kč. Žalovaný si dále sjednal službu Klidné spaní za poplatek 109,85 Kč, službu , Anonymizováno, za poplatek 165 Kč a informační SMS servis za cenu 28,85 Kč. Žalovaný své povinnosti neplnil, nic neuhradil a dostal se do prodlení, v důsledku čehož žalobkyně smlouvu vypověděla a vznikl jí nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení. Žalobkyně požadovala kromě jistiny dluhu ve výši 16 000 Kč také poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 318,4 Kč (tj. 1,99 % z vyplacené částky), smluvní úrok ve výši 19 507,2 Kč (tj. 1,016 % denně z nesplacené jistiny), poplatek za služby , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a informační SMS a také smluvní pokutu ve výši kapitalizované za období 20. 6. 2025 až 19. 8. 2025 v celkové výši 794,99 Kč. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 1. 2. 2026.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil žádným způsobem.Soud ve věci rozhodl dle ust. § 115a o.s.ř., neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitek.Soud ve věci vycházel s ohledem na pasivitu žalovaného z listin předložených žalobkyní, kdy bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, distančním způsobem po úhradě ověřovacího poplatku smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru, kdy ve smyslu této smlouvy byl žalovanému poskytnut bezhotovostní spotřebitelský úvěr v celkové výši 16 000 Kč, jak vyplývá z bankovního výpisu. Účet vedený na jméno žalovaného byl ověřen služnou bankID a žalobkyně předložila kopie osobních dokladů žalovaného. Tento úvěr měl být splacen v postupných denních splátkách ve výši 167 Kč dle přílohy smlouvy, počínaje 19. 6. 2025. Žalovaný úvěr v uvedené výši čerpal, avšak dosud nevrátil ničeho. Žalovaný byl upomínán o úhradu dluhu, následně došlo k výpovědi smlouvy ze strany věřitele dle čl. IX smlouvy. Žalovaný si ve smlouvě sjednal doplňkové služby za poplatek ve výši 109,85 Kč, 165 Kč a 28,85 Kč. Z e-mailu z 18. 9. 2025 je zřejmé, že žalobkyně upozorňuje žalovaného na 91 dnů trvající prodlení, celkovou dlužnou částku, a smlouvu tímto vypovídá, což znamená okamžitou splatnost dluhu. Dne 1. 2. 2026 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu. To je doloženo prohlášením. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána na základě jeho bankovního účtu a byly zjištěny příjmy ve výši cca 45 000 Kč. Žalovaný žije ve dvoučlenné domácnosti, přičemž oba členové domácnosti jsou výdělečně činní a výdaje domácnosti činí 22 818 Kč. Celková měsíční splátka dluhu měla být při čerpání částky 16 000 Kč ve výši 5 010 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že ověřovala žalovaného prostřednictvím registrů NRKI, Centrální evidence exekucí, ISIR a evidenci neplatných dokladů MV ČR, toto však nedoložila. Žalobkyně dále předložila prohlášení o zkoumání úvěruschopnosti, informace o zprostředkovateli úvěru, informace pro spotřebitele, informace o poskytovateli úvěru a všeobecné obchodní podmínky.Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení dlužnou částku nesporoval, neuvedl, že není povinen k její úhradě, nebo že by již úhradu provedl, vycházel soud z tvrzení žalobkyně a uložil žalovanému povinnost k úhradě dlužné jistiny ve výši 16 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 794,99 Kč na základě čl. VIII smlouvy, sjednaných poplatků a příslušenství. Soud má za to, že s ohledem na ověřenou měsíční výši příjmu žalovaného (45 000 Kč) ve srovnání s výší čerpaného úvěru, byl postup při posuzování úvěruschopnosti žalovaného dostačující.Ve smyslu § 1970 o.z. soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 878 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 478 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36 924,29 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.