36 C 10/2026-14 – Okresní soud v České Lípě

1. Žalobou podanou dne 6. 10. 2025 domáhal se žalobce po žalované zaplacení částky 18 584 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že (žalobce) nabyl pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 mezi společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , se , adresa, (dále také jen „původní věřitel“) jako původním věřitelem a současně postupitelem a žalobcem jako postupníkem a současně novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovanou dne 19. 12. 2024 Smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 17 000 Kč, a to v platbách 12 000 Kč dne 19. 12. 2024 a 5 500 Kč dne 4. 2. 2025 bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byla právním předchůdcem žalobkyně opakovaně vyzývána k úhradě dluhu. V upomínce ze dne 19. 6. 2025 byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni upomínky a vyzvána k okamžité úhradě. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou celého úvěru dne 20. 6. 2025. Předmětem žaloby je pohledávka v celkové výši 18 584 Kč, skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 11 999 Kč a smluvního úroku ve výši 6 585 Kč. Žalobce tvrdil, že před poskytnutím úvěru původní věřitel řádně zkoumal úvěruschopnost žalované, a to na základě informací získaných od žalované a lustrací v dostupných veřejných databázích.2. Stanovisko žalované k žalobě nebylo zjištěno, žalovaná vyjádření k žalobě nepodala, k ústnímu jednání konanému soudem k projednání žaloby se nedostavila, svou neúčast neomluvila, nepožádala o odročení jednání; žalobce, resp. jeho právní zástupkyně se z neúčasti u jednání soudu omluvila a navrhla projednání věci ve své nepřítomnosti na podkladě dříve zaslaných listinných dokladů. Soud jednal a rozhodl ve věci samé v nepřítomnosti účastníků řízení podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), na podkladě důkazů doložených žalobcem.3. Soud žalobě z části vyhověl, z části ji zamítl. Z listinných dokladů předložených k důkazu žalobcem, a to ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi společností , právnická osoba, a žalovanou dne 19. 12. 2024, výpisů z bankovního účtu , právnická osoba, prokazující odeslání plateb ve výši 12 000 Kč (19. 12. 2024) a 5 000 Kč (4. 2. 2025), z rámcové Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi , právnická osoba, a žalobcem dne 12. 12. 2024 včetně příloh (přehled postoupených pohledávek podle Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek, Dodatek č. , hodnota, ke Smlouvě o postoupení pohledávek), z upomínky z 19. 6. 2025 o zaplacení dluhu, z oznámení ze dne 19. 7. 2025 společnosti , právnická osoba, žalované o postoupení pohledávky a předžalobní upomínky právního zástupce žalobce žalované z téhož dne včetně dokladů o doručování, soud učinil závěr o skutkovém stavu odpovídajícím žalobnímu tvrzení, a sice že původní věřitel, společnost , právnická osoba, , a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované finanční prostředky v platbách 12 000 Kč dne 19. 12. 2024 a 5 500 Kč dne 4. 2. 2025, a to bankovním převodem na účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek revolvingového úvěru, věřitel z toho důvodu pohledávku zesplatnil upomínkou z 19. 6. 2025 k tomuto dni. Pohledávka za žalovanou na úhradu jistiny a příslušenství z úvěru byla na základě rámcové Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 ve spojení s dílčí smlouvou o postoupení pohledávek postoupena původním věřitelem na žalobce jakožto postupníka. Právní posouzení nároku soud učinil podle § 2395 a násl. (úvěr) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, §§ 86, 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.4. Žalobce tvrdil, že před uzavřením Smlouvy o revolvingovém úvěru posoudil původní věřitel úvěruschopnost žalované, což žalobce nijak nedoložil v souvislosti s podáním žaloby ani později. Za stavu, kdy zde není nesporné a nebylo žalobcem prokázáno prověření úvěruschopnosti žalované před vznikem jejího závazku ze spotřebitelského úvěru, hodnotí soud předmětnou smlouvu o úvěru podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou. Žalovaná je povinna z neplatné smlouvy vrátit věřiteli poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené svým možnostem. Z dokladů žalobce plyne, že žalovaná od původního věřitele , právnická osoba, obdržela na úvěr celkem 17 500 Kč, z níž mu část splatila a na jistině dosud dluží 11 999 Kč, tedy je žalovaná povinna žalobci jako současnému věřiteli z pohledávky vrátit tuto částku. Žalobce, resp. jeho právní zástupkyně nebyl/-a přítomen/-na jednání, soud jej/ji předem poučil o důkazní povinnosti podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., k čemuž žalobce dodatečně nedoplnil tvrzení a neoznačil/nedoložil žádné důkazy, soud proto rozhodl na podkladě původně předložených důkazů. Žalovaná byla v řízení zcela pasivní a z její strany nebylo podáno vyjádření k tvrzením a důkazům žalobce, ani její vlastní tvrzení okolností případu či důkazní návrhy, resp. důkazy.5. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru soud uložil žalované vrátit žalobci dlužnou část jistiny úvěru poskytnuté jí původním věřitelem, a to ve splátkách (§ 160 odst. 1 o. s. ř. – vzhledem k výši dluhu a zjištění poměrů žalované odůvodňující povolení splátek z důvodu rovněž jiného závazku posuzovanému zdejším soudem - sp. zn. , spisová značka, ). Žaloba byla zamítnuta v rozsahu požadavku na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 6 585 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 11 999 Kč za dobu od 20. 6. 2025 do zaplacení, vzhledem k právnímu hodnocení věci, když žalovaná není povinna uhradit žalobci víc, než činí nesplacená část jistiny přijaté podle neplatné smlouvy, přičemž vůči žalobci není s tímto vrácením v prodlení (povinnost k vrácení je jí uložena/vzniká tímto rozhodnutím, po posouzení věci soudem, byla-li soudem shledána neplatnost smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona).6. Podle § 142 odst. 1, 3, § 142a odst. 1, § 151 odst. 1, 2 o. s. ř., bylo žalované uloženo nahradit žalobci, ve věci převážně/zásadně procesně úspěšnému (neúspěch se týká příslušenství závazku – úroku, úroku z prodlení), náklady řízení sestávající z 800 Kč za soudní poplatek a z částky 1 500 Kč nákladů právního zastoupení žalobce advokátkou, přiznaných v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů - § 1, § 2, § 7, 11 odst. 1 písm. a), d), § 13, § 14a, § 14b (3 x 400 Kč – odměna za tři úkony právní pomoci – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva k plnění, 3 x 100 Kč paušální náhrada věcných výdajů spojených s uvedenými úkony právní pomoci). Pokud jde o výši odměny a paušální náhrady za úkony právní zástupkyně žalobce, vyhodnotil soud předmětnou žalobu jako tzv. formulářovou (§ 14b odst. 1 vyhlášky), kdy k opakovanosti dochází uplatněním tří a více obdobných návrhů/žalob, přičemž žalobce u zdejšího soudu podal řádově desítky obdobných žalob s použitím ustáleného vzoru, dotyčná žalobní podání se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o tutéž právní úpravu, nároky jsou dokládány stejným druhem důkazů, tedy se jedná o skutkově a právně obdobné věci.