ECLI: ECLI:CZ:OSCL:2026:36.C.262.2025.1 Datum: 2026-04-17 Předmět: o 116 289,74 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 121 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 136 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1802 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2758 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ ["smlouva o úvěru""lhůty""náhrada nákladů""řidičský průkaz""náklady řízení""srážky ze mzdy""dokazování""pracovní poměr"]
O co šlo: o 116 289,74 Kč s příslušenstvím (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 121 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 136 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1802 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2758 z. č. 89/2)
1. Žalobou podanou dne 21. 7. 2025 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 116 289,74 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 28. 1. 2022 Smlouvu o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na základě které se žalobce zavázal žalovanému poskytnout úvěr/úvěrový limit a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný své povinnosti ze Smlouvy porušil, když uhradil toliko 93 460 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě 30 dnů. Jelikož žalovaný přes tuto výzvu neuhradil svůj dluh, rozhodl se žalobce v souladu se Smlouvou přistoupit k odstoupení od Smlouvy dopisem, kdy je ujednáno v odst. 10 Smlouvy, že odstoupení je doručeno nejpozději uplynutím 10 kalendářních dnů ode dne odeslání zásilky. Žalobce považuje pohledávku za splatnou ke dni 13. 10. 2024. Případné nároky plynoucí žalobci z dřívějšího doručení odstoupení žalovanému žalobce neuplatňuje. Žalovaný je tak podle Smlouvy povinen zaplatit žalobci částku 135 630,05 Kč sestávající z jistiny ve výši 106 613,51 Kč, pojistného ve výši 9 676,23 Kč, smluvního úroku z jistiny ve výši 19 340,31 Kč. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % z jistiny 106 613,51 Kč ode dne 14. 10. 2024 do zaplacení. Pro vyloučení pochybností žalobce uvedl, že využívá svého dispozičního oprávnění a ostatní nároky plynoucí mu ze Smlouvy touto žalobou neuplatňuje. Před uzavřením Smlouvy o úvěru žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele. Žalobce zjistil, že příjem žalovaného ke dni uzavření Smlouvy činil 37 086 Kč, tedy splátka úvěru podle Smlouvy činila toliko 8,98 % příjmu žalovaného. Podle rozsudku Nejvyššího soudu (NS) ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, pro závěr, že smlouva je absolutně neplatná, musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet; podle NS: pokud měsíční splátka úvěru činí méně než 16 % měsíčního příjmu spotřebitele, dlužník úvěr splácel, aniž sám kdy uplatnil jakoukoliv výhradu ve vztahu ke své schopnosti úvěr splatit, není zřejmé, proč je neprověření údaje uvedeného předchůdcem žalobce v žádosti o úvěr natolik závažným pochybením, že to mohlo mít vliv na schopnost spotřebitele úvěr splatit. S ohledem na výše uvedené má žalobce za to, že žalovaný byl schopen předmětný úvěr splatit. Žalobce zaslal žalovanému dne 27. 6. 2025 předžalobní výzvu k úhradě dluhu.2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil (vyjádření ze 17. 10. 2025). Uvedl, že u žalobce požádal o úvěr, vše bylo řešeno prostřednictvím telefonních hovorů, bylo mu poskytnuto cca 90 000 Kč, tzv. otevřený účet, kde si mohl vybírat peníze a pak hradit splátky, v té době již měl žalovaný úvěry u jiných společností a neví, zda žalobce řádně prošetřil registr, avšak jemu byl otevřen účet na 90 000 Kč. Hradil pravidelně až do té doby, než mu začala finanční krize. Nyní má již 2 exekuce, jsou mu prováděny srážky ze mzdy, zaměstnavatel mu posílá jen část mzdy ve výši životního minima. Žalovaný si u žalobce vybral celkem 96 454 Kč, což žalovaný dokládá výpisy ze svého bankovního účtu, uhradil žalobci celkem 94 460 Kč, vzhledem k tomu uznává žalovaný vůči žalobci dluh na jistině ve výši 1 994 Kč, neuznává však žalovaných 116 289 Kč, neboť půjčeno bylo 90 000 Kč, uhrazeno 93 460 Kč, dále 1 000 Kč na jiný účet, žalobce požaduje uhradit ještě 116 289,74 Kč, takže za 90 000 Kč žádá celkem cca 210 749 Kč, to představuje navýšení cca 250 %. Žalovaný chápe, že u každého úvěru je navýšení, s tím souhlasí, ale navýšení na 250 % je neadekvátní. Žalovaný žádal poskytnout splátky při uložení povinnosti uhradit předmětný dluh, navrhl 500 Kč měsíčně vzhledem ke svým současným finančním možnostem.3. Žalobce v replice (z 9. 2. 2026) k vyjádření žalovaného potvrdil, že předmětný dluh je z revolvingového úvěru, v němž žalovaný mohl čerpat úvěr průběžně a opakovaně. Žalovaný čerpal z úvěru 50 000 Kč při uzavření Smlouvy (28. 1. 2022) a počínaje 15. 2. 2022 byl povinen hradit pravidelné splátky minimálně ve výši 3 300 Kč, dále žalovaný čerpal z úvěru 41 000 Kč dne 4. 2. 2022/32 000 Kč dne 7. 2. 2022 a 9 000 Kč dne 24. 2. 2022, dále 1 260 Kč dne 11. 4. 2022/ 1 200 Kč dne 7. 4. 2022, 1 694 Kč dne 7. 6. 2022/16. 6. 2022, 1 600 Kč dne 6. 9. 2022/8. 9. 2022, 900 Kč dne 7. 11. 2022/18. 11. 2022, 1 200 Kč dne 5. 1. 2023/9. 1. 2023, 30 100 Kč dne 9. 2. 2023/10 000 Kč dne 2. 2. 2023 a 15 000 Kč dne 8. 2. 2023 a 5 100 Kč dne 20. 2. 2023, 1 700 Kč dne 9. 10. 2023/6. 10. 2023, které byl povinen splácet sjednanými splátkami (žalobce v replice uvedl různé údaje o částkách a dnech čerpání úvěru: jednak v tabulce v čl. IV., jednak v čl. XII. repliky) Žalovaný na závazek uhradil 74 splátek v celkové výši 93 400 Kč, z toho 21 840 Kč bylo započteno na jistinu, která tím byla částečně ponížena na 107 613,51 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit za poskytnutý úvěr úrok ve výši 34,33 % ročně, žalobce však využívá svého dispozičního oprávnění a obchodní úrok po žalovaném požaduje nižší, a sice 29,88 % ročně za období únor 2023–únor 2024, dále v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru požaduje obchodní úrok 14,06 % ročně za období březen 2024, dále ve výši 13,40 % ročně za období duben - září 2024, celkem na obchodním úroku částku 46 385,30 Kč, žalovaný na obchodní úrok uhradil za dobu únor 2023 – září 2024 včetně 27 035,56 Kč, proto žalobce požaduje doplatit rozdíl ve výši 19 340,31 Kč. Žalovaný rámci smluvního ujednání přistoupil k pojištění schopnosti splácet úvěr ve variantě JISTOTA a zavázal se tak hradit měsíční pojistné ve výši 0,65 % ze sjednaného úvěru, na pojistném byl povinen zaplatit za dobu únor 2023–září 2024 16 804,17 Kč, uhradil celkem 7 127,96 Kč, žalobce proto požaduje doplatit rozdíl ve výši 9 676,23 Kč. Žalobce dále odkazem na řadu judikátů konstatoval, že úvěruschopnost žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy posoudil řádně a nebyly zde důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet.4. Zjištění ke skutkovému základu posuzovaného nároku soud učinil z dokladů předložených k důkazu účastníky, a sice ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, uzavřené účastníky dne 28. 1. 2022 včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, a pojištění schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, Všeobecných pojistných podmínek č. , hodnota, – 12/2018, Sazebníku pro smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, , odstoupení od Smlouvy z 1. 10. 2024 žalobce vůči žalovanému, předžalobní upomínky z 27. 6. 2025 zástupce žalobce vůči žalovanému a dokladu o podání k doručení poštou 30. 6. 2025, z výpisů z bankovního účtu žalovaného u , právnická osoba, . za dobu 31. 1. 2022 – 24. 2. 2025, potvrzení o platbě jiné osoby za žalovaného na účet žalobce k úhradě předmětného závazku (splátka 1 000 Kč zaúčtovaná 4. 7. 2025), rozklad – vývoj čerpání a splácení úvěru v jednotlivých položkách, zpráva o posouzení úvěruschopnosti žalovaného a doklady z tohoto posouzení: kopie občanského a řidičského průkazu žalovaného, roční a týdenní vyúčtování obchodního zástupce – žalovaného, potvrzení o zaměstnání žalovaného u , právnická osoba, . , adresa, , vyúčtování mzdy u uvedeného zaměstnavatele, doklad o oprávnění k podnikání žalovaného – registrace v živnostenském rejstříku, výpisy z účtu žalovaného pro potřeby posouzení úvěruschopnosti.5. Při jednání žalovaný žalovaný po nahlédnutí do svého internetového bankovnictví uvedl, že u zaměstnavatele , právnická osoba, . měl čisté výdělky: za listopad 2021 (výplata v prosinci) ve výši 27 339 Kč, za prosinec 2021 (výplata v lednu 2022) ve výši 33 000 Kč, za leden 2022 (výplata v únoru 2022) ve výši 30 380 Kč, žalovaný v té době neměl žádné exekuce, měl povinnost splácet tehdy, tzn. listopad 2021–leden 2022, závazek ze smlouvy o úvěru u , právnická osoba, ve výši 4 670 Kč měsíčně, u téže společnosti další úvěr na splátky ve výši 3 300 Kč měsíčně, třetí závazek byl u „Kamali“ v různé výši, jednotky tisíc, který žalovaný čerpal v té době, aby hradil splátky pro , právnická osoba, , protože musel platit normální životní výdaje – bydlení, strava. Předmětný úvěr u žalobce (věc sp. zn. , spisová značka, ) byl první, který si žalovaný s ním sjednal, žádný další sjednán nebyl. Žalovaný potvrdil, že za rok 2022 měl příjem jako obchodní zástupce (ještě) vedle svého příjmu ze zaměstnání u , právnická osoba, . ve výši, jak plyne z potvrzení, tj. 251 462,12 Kč, čemuž odpovídá měsíčně přibližně 21 000 Kč, žalovaný z toho platil daň. Žalovaný potvrdil, že zaslal žalobci doklady k posouzení úvěruschopnosti v lednu 2022. Žalovaný k listinným důkazům týkajícím se jeho úvěruschopnosti namítal, odkud se (v dispozici žalobce) vzaly doklady o jeho příjmech, z pracovního poměru nebo z obchodního zastoupení z konce roku 2022 a z roku 2023, když on si bral úvěr u žalobce jenom jeden tento, a to v lednu 20
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.