ECLI: ECLI:CZ:OSCL:2026:58.C.118.2026.1 Datum: 2026-06-02 Předmět: o 44 451,85 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 151 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 75 z. č. 262/2006 Sb., § 87 z. č. 262/2006 Sb. smlouva pracovníneplatnost smlouvysmlouva o úvěrusrážky ze mzdy
O co šlo: o 44 451,85 Kč s příslušenstvím (§ 101 z. č. 99/1963 Sb., § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 151 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 75 z. č. 262/2006 Sb., § 87 z. č)
1. Žalobkyně se v řízení domáhá po žalovaném zaplacení částky celkem 44 451,85 Kč spolu se shora specifikovaným příslušenstvím. Uplatněné nároky odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), jednak dne 3. 9. 2022 smlouvu o úvěru č. , číslo, (dále jen „úvěrová smlouva 1“), jednak dne 21. 5. 2022 smlouvu o úvěru č. , číslo, (dále jen „úvěrová smlouva 2“). Žalobkyně pak své požadavky blíže odůvodnila následujícím způsobem:a. na základě úvěrové smlouvy 1 právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne 3. 9. 2022 žalovanému v hotovosti úvěr ve výši 15 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zaplatit do dne 3. 11. 2023, a to formou 14 měsíčních splátek po 1 992 Kč, částku celkem 27 888 Kč sestávající z jistiny úvěru 15 000 Kč, úroku v pevné výši 761 Kč (při úrokové sazbě 8 % ročně), úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření úvěrové smlouvy 1 ve výši 7 350 Kč, dále z úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč a úhrady za hotovostní splátky v místě bydliště ve výši 2 700 Kč. Před uzavřením úvěrové smlouvy 1 právní předchůdkyně žalobkyně ověřila příjem žalovaného ze zaměstnání z pracovní smlouvy a výplatních pásek, výdaje žalovaného pak z výpisů z bankovního účtu. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, naposledy na svůj dluh z úvěrové smlouvy 1 uhradil dne 27. 12. 2022 částku 2 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni.b. Na základě úvěrové smlouvy 2 právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne 21. 5. 2022 žalovanému v hotovosti úvěr ve výši 15 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zaplatit do dne 21. 7. 2023, a to formou 14 měsíčních splátek po 1 992 Kč, částku celkem 27 888 Kč sestávající z jistiny úvěru 15 000 Kč, úroku v pevné výši 761 Kč (při úrokové sazbě 8 % ročně), úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření úvěrové smlouvy 1 ve výši 7 350 Kč, dále z úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč a úhrady za hotovostní splátky v místě bydliště ve výši 2 700 Kč. Před uzavřením úvěrové smlouvy 2 právní předchůdkyně žalobkyně ověřila příjem žalovaného ze zaměstnání z pracovní smlouvy a výplatních pásek, výdaje žalovaného pak z výpisů z bankovního účtu. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, naposledy na svůj dluh z úvěrové smlouvy 2 uhradila dne 27. 12. 2024 částku 2 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni.2. Žalovaný se k uplatněným nárokům nikterak nevyjádřil.3. Soud věc projednal na jednání konaném dne 2. 6. 2026. Žalovaný se k tomuto jednání bez omluvy nedostavil a ani včas z důležitého důvodu nepožádal o jeho odročení. Soud za této situace postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Provedeným dokazováním soud učinil níže popsaná – pro rozhodnutí ve věci samé významná – dílčí skutková zjištění, která odpovídají i skutkovému závěru.5. Ze žádosti žalovaného o úvěr ze dne 3. 9. 2022 (k tomu viz č. l. 13 spisu) soud zjistil, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o úvěr 15 000 Kč, k čemuž uvedl, že je rozvedený, nevyživuje žádné dítě do 26 let, bydlí v družstevním, jeho mzda činí 23 996 Kč měsíčně, na bydlení a energie vydává 2 000 Kč měsíčně, na dopravu, jídlo a osobní náklady 4 300 Kč měsíčně, na splátky stávajících půjček hradí 2 000 Kč měsíčně, srážky ze mzdy, výživné pak činí 7 049 Kč měsíčně.6. Z pracovní smlouvy (k tomu viz č. l. 15-16, 18) soud zjistil, že žalovaný je od 22. 7. 2019 zaměstnán u , Anonymizováno, , IČO , IČO, .7. Z výplatních pásek za období od května 2022 do července 2022 (k tomu viz č. l. 16-17 spisu) soud zjistil, že čistá měsíční mzda žalovaného se pohybuje v rozmezí od 23 285 Kč do 25 004 Kč, ze mzdy žalovaného jsou přitom prováděny srážky na exekuci v rozsahu cca 4 – 7 tisíc a srážky na výživné ve výši 3 000 Kč.8. Z úvěrové smlouvy 1 (založeno v elektronickém spisu CEPR) soud zjistil, že ji právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřely dne 3. 9. 2022, přičemž týž den poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v celkem 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč.9. Z transakční historie k úvěrové smlouvě 1 (založeno v elektronickém spisu CEPR) soud zjistil, že žalovaný na svůj dluh z této smlouvy uhradil v období od 4. 9. 2022 do 27. 12. 2022 částku celkem 10 000 Kč.10. Ze žádosti žalovaného o úvěr ze dne 21. 5. 2022 (k tomu viz č. l. 14 spisu) soud zjistil, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o úvěr 30 000 Kč, k čemuž uvedl, že je svobodný, nevyživuje žádné dítě do 26 let, bydlí v družstevním, jeho mzda činí 27 454 Kč měsíčně, na bydlení a energie vydává 2 000 Kč měsíčně, na dopravu, jídlo a osobní náklady 4 250 Kč měsíčně, na splátky stávajících půjček hradí 1 000 Kč měsíčně, srážky ze mzdy, výživné pak činí 7 890 Kč měsíčně.11. Z výplatních pásek za období od ledna 2022 do března 2022 (k tomu viz č. l. 19-20 spisu) soud zjistil, že čistá měsíční mzda žalovaného se pohybuje v rozmezí od 22 919 Kč do 24 030 Kč, ze mzdy žalovaného jsou přitom prováděny srážky na exekuci v rozsahu cca 5 tisíc (exekuce na výživné) a srážky na běžné výživné ve výši 3 000 Kč.12. Z úvěrové smlouvy 2 (založeno v elektronickém spisu CEPR) soud zjistil, že ji právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřely dne 21. 5. 2022, přičemž týž den poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v celkem 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč.13. Z transakční historie k úvěrové smlouvě 2 (založeno v elektronickém spisu CEPR) soud zjistil, že žalovaný na svůj dluh z této smlouvy uhradil v období od 22. 5. 2022 do 27. 12. 2022 částku celkem 16 000 Kč.14. Dále soud zjistil, že pohledávky za žalovaným z titulu úvěrových smluv 1 a 2 byly postoupeny žalobkyni (k tomu viz smlouva o postoupení pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny a výtah ze seznamu postoupených pohledávek, to vše v elektronickém spisu CEPR).15. Z ostatních provedených důkazů pak soud – s ohledem na níže uvedené právní posouzení věci – nezjistil pro rozhodnutí ve věci samé již nic podstatného.16. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrových smluv 1 a 2 (dále jen „ZoSÚ“), a podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).17. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.19. Podle § 75 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.20. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).21. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.22. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úv