Okresní soud v České Lípě 58 C 128/2025-83 – Náklady řízení

Žalobou, doručenou soudu dne 7. 11. 2025, se žalobce domáhá vůči prvé a druhé žalované jako svým zletilým dcerám snížení výživného na částku 4 000 Kč měsíčně. Uplatněné nároky žalobce odůvodnil tím, že výživné, naposledy upravené rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 13. 3. 2023, č. j. , spisová značka, , , spisová značka, , vycházelo ze situace, kdy žalobce uplatňoval slevu na dani na své čtyři dcery (jak na obě již zletilé, tak na dvě dosud nezletilé) s tím, že tuto slevu nyní uplatňuje matka dcer. Nadto se žalobci snížila nenároková složka mzdy v důsledku dokončení významných externě financovaných projektů; čistý měsíční příjem žalobce tak poklesl na cca 55 000 Kč. Dále žalobce zdůraznil, že matka dcer má zajištěné bydlení v rozsáhlé nízkoenergetické nemovitosti, ve které bydlí s dětmi a svou matkou a do níž žalobce investoval veškeré své prostředky, přičemž žalobce nemůže svůj podíl na této nemovitosti využívat. Žalobci po zaplacení výživného, nájmu a splátky půjčky zbývá jen minimum prostředků na vlastní životní náklady a náklady nezletilých dcer v době jejich pobytu u žalobce.2. Prvá žalovaná se snížením výživného nesouhlasila, naopak – s poukazem na své zvýšené studijní náklady, zdravotní výdaje spojené s operací, nové náklady na bydlení a na nepoměr mezi příjmem rodičů – navrhla jeho zvýšení na částku 10 000 Kč až 12 000 Kč měsíčně, a to s účinností od 1. 9. 2025 (konečné rozhodnutí pak ponechala na úvaze soudu). Uvedla, že je studentkou maturitního ročníku a že jí žalobce tři roky hradí výživné ve výši 7 000 Kč měsíčně, které je dlouhodobě podhodnocené, neodpovídá jejím reálným potřebám ani možnostem žalobce a nepokrývá ani polovinu jejích měsíčních nákladů ve výši zhruba 15 100 Kč (z toho ubytování na internátu 3 500 Kč, strava 3 500 Kč, drogerie a hygienické potřeby 1 200 Kč, školní pomůcky 1 400 Kč, mobilní telefon 600 Kč, zdravotní a kosmetické potřeby 1 400 Kč a doprava 3 500 Kč). Veškeré náklady prvé žalované nad rámec výživného hradí její matka s čistým příjmem ve výši cca 21 000 Kč s tím, že s matkou jsou nuceny hledat nájemní bydlení, což přinese nové vysoké náklady na zajištění rodinného zázemí. Dále prvá žalovaná poukázala na opatrovnické řízení, ve kterém bylo zjištěno zvýšení průměrného čistého měsíčního příjmu žalobce o částku 6 724 Kč, jakož poukázala i na to, že jí čeká v březnu 2026 náročná operace čelisti, přičemž požaduje po žalobci, aby jí uhradil polovinu mimořádných zdravotních nákladů spojených s tímto operačním zákrokem ve výši 23 620 Kč.3. Druhá žalovaná se snížením výživného rovněž nesouhlasila, navrhla – s poukazem na své zvýšené studijní náklady, zdravotní výdaje, nové náklady na bydlení a na nepoměr mezi příjmem rodičů – jeho zvýšení na částku 10 000 Kč až 12 000 Kč měsíčně, a to s účinností od 1. 9. 2025 (konečné rozhodnutí pak druhá žalovaná rovněž ponechala na úvaze soudu). Uvedla, že je studentkou 1. ročníku , adresa, , jedná se o studium časově a odborně náročné, které jí neumožňuje vykonávat brigádu. Žalobce hradí druhé žalované výživné ve výši 8 000 Kč měsíčně, toto výživné však nepokrývá ani polovinu jejích měsíčních nákladů ve výši zhruba 16 800 Kč (z toho bydlení v podnájmu 4 000 Kč, strava 5 000 Kč, drogerie a hygienické potřeby 2 600 Kč, doprava 800 Kč, zdravotní potřeby 1 200 Kč, zdravotní cvičení 2 300 Kč a internet s telefonem 900 Kč). Dále druhá žalovaná poukázala na svůj zdravotní stav, kdy trpí skoliózou, s čímž jsou spojené výdaje, na které žalobce nijak nepřispívá; rovněž nikterak nepřispěl na náklady, které druhá žalovaná vynaložila v souvislosti se zahájením vysokoškolského studia. Jde-li pak o zvýšení příjmu žalobce a poměry matky, uvedla druhá žalovaná tytéž skutečnosti jako prvá žalovaná.4. Při jednání konaném dne 9. 7. 2026 vzal žalobce žalobu, a to jak ve vztahu k prvé žalované, tak ve vztahu k druhé žalované, zcela zpět s odůvodněním, že žalobu podával v době, kdy se potýkal se zhoršenou finanční situací. Druhá žalovaná se zpětvzetím žaloby vyslovila souhlas, prvá žalovaná se jednání neúčastnila, přičemž souhlasila s tím, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. Soud má přitom za to, že by bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení odročovat jednání jen za účelem zjištění procesního stanoviska prvé žalované ve smyslu § 96 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), tedy jen za účelem zjištění toho, zda prvá žalovaná se zpětvzetím žaloby souhlasí, či nesouhlasí (o tuto možnost se prvá žalovaná sama svou neúčastí při jednání připravila). Soud tak podle § 96 odst. 1 a odst. 2 věty prvé o. s. ř. rozhodl tak, že řízení o žalobě na snížení výživného pro prvou a druhou žalovanou zastavil (výrok I.)5. V podání, doručeném soudu dne 29. 5. 2026, se prvá žalovaná vyjádřila tak, že žalobce polovinu léčebných výloh již uhradil, pročež prvá žalovaná tak již vůči žalobci neuplatňuje úhradu těchto výloh. Soud toto podání posoudil podle jeho obsahu jako zpětvzetí nároku prvé žalované na úhradu poloviny mimořádných zdravotních nákladů spojených s operací čelisti ve výši 23 620 Kč a rozhodl podle § 96 odst. 1, odst. 2 věty prvé a odst. 4 o. s. ř. tak, že řízení mezi žalobcem a prvou žalovanou o jejím návrhu na uložení povinnosti žalobci zaplatit částku 23 620 Kč zastavil (výrok II.).6. Mezi žalobcem a druhou žalovanou bylo nesporné, že žalobce je otcem druhé žalované a že naposledy o výživném bylo rozhodnuto shora označeným rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 13. 3. 2023, jímž byla schválena dohoda rodičů, že žalobce bude hradit od 1. 4. 2023 výživné na druhou žalovanou ve výši 8 000 Kč měsíčně. Toto výživné žalobce druhé žalované hradí.7. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne 13. 3. 2023, č. j. , spisová značka, , , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 18. 4. 2023, se podává, že soud schválil dohodu rodičů, v níž se žalobce coby otec zavázal s účinností od 1. 4. 2023 přispívat na výživu tehdy nezletilé prvé žalované 7 000 Kč měsíčně, tehdy nezletilé druhé žalované 8 000 Kč měsíčně, nezletilé Julie 6 000 Kč měsíčně a nezletilé Marie 5 000 Kč měsíčně, a to vždy do 15. dne v měsíci.8. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne 29. 1. 2026, č. j. , spisová značka, , , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 17. 2. 2026, soud zjistil, že byla schválena dohoda rodičů, ve které se žalobce zavázal počínaje dnem 1. 2. 2026 platit na nezletilou Julii výživné 7 500 Kč měsíčně a na nezletilou Marii výživné 6 300 Kč měsíčně, a to kromě měsíce července a srpna každého roku s tím, že za měsíc srpen o velkých letních prázdninách se žalobce zavázal platit na nezletilou Julii výživné 7 800 Kč a na nezletilou Marii výživné 6 500 Kč. K osobním, finančním a majetkovým poměrům žalobce soud z odůvodnění tohoto rozsudku zjistil, že žalobce je zaměstnán u České geologické služby, kde za období od května 2025 do října 2025 dosahoval průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši 61 764 Kč (tato skutečnost vyplývá rovněž z potvrzení zaměstnavatele na č. l. 36 opatrovnického spisu), za měsíc listopad 2025 dosáhl na čistý příjem ve výši 86 566 Kč (tato skutečnost vyplývá též z potvrzení zaměstnavatele na č. l. 69 opatrovnického spisu), za měsíc prosinec 2025 na čistý příjem ve výši přes 61 000 Kč, občasně si přivydělá přednáškami. Z majetku větší hodnoty vlastní v rámci společného jmění manželů rodinný dům s pozemky na adrese , adresa, (zapsáno na LV č. , číslo, pro k. ú. , adresa, a obec , adresa, ), je vlastníkem či provozovatelem dvou silničních motorových vozidel tov. zn. Citroen a Vezeko. Žalobce žije ve společné domácnosti s přítelkyní, jejíž příjem činí cca 20 000 Kč čistého měsíčně, náklady na bydlení dosahují částky zhruba 10 000 Kč. Osobní rozpočet nemá žalobce zatížen závazky a zdravotní stav ho finančně nezatěžuje.9. Z platového výměru účinného od 1. 1. 2025 (k tomu viz č. l. 3 spisu) soud zjistil, že hrubý měsíční plat žalobce činí 70 190 Kč.10. Prvá žalovaná je do 31. 8. 2026 žákyní , právnická osoba, v pravidelném denním vyučování, obor , Anonymizováno, (k tomu viz potvrzení o studiu na č. l. 19).11. Náklady na internátní bydlení prvé žalované činí od 1. 9. 2025 částku 3 500 Kč měsíčně (k tomu viz výpis z účtu na č. l. 26-27 spisu).12. Vzájemná e-mailová a SMS korespondence mezi žalobcem, prvou žalovanou a její matkou z října a prosince 2025 (k tomu viz č. l. 28-31) zachycuje vznesení požadavku, aby se žalobce podílel na úhradě výdajů na koupi notebooku do školy (k tomu rovněž viz faktura na č. l. 32), výdajů spojených s plánovanou operací a výdajů na maturitní ples prvé žalované.13. Druhá žalovaná je studentkou 1. ročníku magisterského studijního programu v prezenční formě studia na , právnická osoba, , obor , Anonymizováno, (viz potvrzení o studiu na č. l. 44).14. Druhá žalovaná bydlí spolu s dalšími třemi osobami v nájemním bytě na adrese , adresa, ; od 1. 2. 2026 činí nájemné včetně záloh na služby celkem 19 330,83 Kč měsíčně (k tomu viz dodatek č. 1/2026 ke smlouvě o nájmu bytu včetně příloh na č. l. 45-50).15. Druhá žalovaná trpí skoliózou Ib stupně (viz lékařská zpráva na č. l. 51).16. Vzájemná e-mailová korespondence mezi žalobcem a matkou druhé žalované z října 2025 (k tomu viz č. l. 52-53) zachycuje vznesení požadavku, aby se žalobce podílel na úhradě výdajů na vybavení ubytování druhé žalované na vysoké škole.17. Z účtenek ze dne 28. 5. 2026, 4. 6. 2026 a ze dne 3. 7. 2026 (viz přílohy spisu) se podávají výdaje druhé žalované související s její alergií a výdaje na plavání.18. Z faktur na č. l. 54-55 spisu pak soud nezjistil pro rozhodnutí ve věci samé již nic podstatného, protože tyto faktury zachycují objednávky elektroniky a s tím spojených produktů, které druhá žalovaná učinila již dne 15. 10. 2024 a dne 1. 5. 2025, tedy ve dnech předcházejících dni 1. 9. 2025, od něhož druhá žalovaná požadovala zvýšení výživného.19. Pro úplnost soud dodává, že důkazní návrhy prvé žalované k prokázání jí tvrzeného lékařského zákroku (k tomu viz listiny na č. l. 20-25) soud zamítl, protože prvá žalovaná nárok na úhradu poloviny mimořádných zdravotních nákladů spojených s tímto zákrokem (operací čelisti) vzala zpět ještě před zahájením jednání.20. Na základě provedeného dokazování, kdy soud přihlédl i k tomu, co vyšlo v průběhu řízení najevo, a k tomu, co sami účastníci v řízení uvedli, dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru.21. Naposledy bylo o výživném pro prvou a druhou žalovanou rozhodnuto shora označeným rozsudkem soudu ze dne 13. 3. 2023, kdy bylo prvé žalované 15 let a druhé žalované 17 let. Měsíční výživné pro prvou žalovanou ve výši 7 000 Kč a pro druhou žalovanou ve výši 8 000 Kč žalobce hradí. Žalobce má vyživovací povinnost ke svým čtyřem dcerám, přičemž rozsudkem soudu ze dne 29. 1. 2026, který nabyl právní moci dne 17. 2. 2026, bylo žalobci zvýšeno výživné na nezletilou Julii na částku 7 500 Kč měsíčně a na nezletilou Marii na částku 6 300 Kč měsíčně (s výjimkou měsíců července a srpna tak, jak je popsáno shora). Žalobce je zaměstnán u , Anonymizováno, , jeho hrubý měsíční plat činí 70 190 Kč, za období od května 2025 do prosince 2025 dosáhl na průměrný čistý měsíční plat ve výši zhruba necelých 65 000 Kč, občasně si přivydělává přednáškami. S ohledem na to, že čistý měsíční plat žalobce je odvislý od – nikoliv každý měsíc vyplácených – prémií za ukončení jednotlivých projektů, lze vycházet z toho, že průměrný čistý měsíční plat žalobce se v dlouhodobém horizontu pohybuje v rozmezí od 60 000 Kč do 65 000 Kč, spíše však v horní polovině tohoto rozmezí. Osobní rozpočet nemá žalobce zatížen závazky a zdravotní stav ho finančně nezatěžuje. V září 2025 nastoupila prvá žalovaná do maturitního ročníku , právnická osoba, (to lze dovodit i z listiny, předložené prvou žalovanou, na č. l. 64), na internátní bydlení vynakládá 3 500 Kč měsíčně. V posledním roce byla zatížena vysokými mimořádnými výdaji souvisejícími s operací čelisti. Druhá žalovaná v září 2025 nastoupila na vysokou školu, na , právnická osoba, v , adresa, , jedná se o prezenční formu , právnická osoba, žalovaná bydlí s dalšími osobami v nájmu v , adresa, , jde-li o její zdravotní stav, trpí alergií a skoliózou Ib stupně.22. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), zejména podle jeho ustanovení § 910 a násl.23. Podle § 855 o. z. rodiče a dítě mají vůči sobě navzájem povinnosti a práva. Těchto vzájemných povinností a práv se nemohou vzdát; učiní-li tak, nepřihlíží se k tomu (odst. 1). Účelem povinností a práv k dítěti je zajištění morálního a hmotného prospěchu dítěte (odst. 2).24. Podle § 859 o. z. vyživovací povinnost a právo na výživné nejsou součástí rodičovské odpovědnosti; jejich trvání nezávisí na nabytí zletilosti ani svéprávnosti.25. Podle § 910 odst. 1 o. z. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.26. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.27. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.28. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.29. Podle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.30. Podle § 163 o. s. ř. rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.31. Po provedeném a zhodnoceném dokazování v návaznosti na shora citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že jsou zde důvody pro zvýšení výživného.32. V projednávaném případě došlo od poslední úpravy výživného pro prvou a druhou žalovanou k podstatné změně poměrů. Žalobci bylo zvýšeno výživné na nezletilou Julii a na nezletilou Marii, prvá a druhá žalovaná dosáhly zletilosti. V září 2025 nastoupila prvá žalovaná do maturitního ročníku, který obvykle vyžaduje intenzivní přípravu na ukončení středoškolského studia následované případným přechodem na vysokoškolské studium. Druhá žalovaná pak v září 2025 nastoupila na vysokou školu v , adresa, , s ohledem na prezenční formu studia si v tomto městě zajistila nájemní bydlení.33. Soud provedeným dokazováním pak předně dospěl k závěru, že jak prvá, tak druhá žalovaná – ačkoliv jsou již zletilé – nejsou schopny se dosud samy živit. Jsou studentkami střední, resp. vysoké školy, v obou případech jde o denní/prezenční formu studia, přičemž v průběhu řízení nevyšlo najevo, že by studium prvé nebo druhé žalované bylo samoúčelné, případně že by se mu řádně nevěnovaly. Soud proto nepochybuje, že oběma žalovaným svědčí právo na to, aby rodiče s ohledem na jejich soustavnou přípravu na budoucí povolání nadále plnili svou vyživovací povinnost (matka obou žalovaných pak tuto povinnost plní, jak se obě žalované shodly, zejména tvorbou rodinného zázemí a úhradou nákladů, na které dosavadní výživné hrazené žalobcem nepostačuje).34. Soud při určení rozsahu výživného přihlédl k doporučující tabulce Ministerstva spravedlnosti, jak je rozvedena v „Manuálu pro práci s doporučenou tabulkou k určování výživného dětí“. Jak prvá, tak druhá žalovaná spadají do 4. životní etapy (SŠ a vyšší vzdělávání), žalobce má celkem 4 vyživovací povinnosti. Při těchto parametrech doporučuje tabulka stanovit výživné ve výši 14 % z čistého měsíčního příjmu rodiče. Vzhledem k průměrnému čistému měsíčnímu platu žalobce v rozmezí od 60 000 Kč do 65 000 Kč by aplikace tohoto procenta indikovala výživné v rozsahu od 8 400 Kč do 9 100 Kč. Shora uvedený manuál však upozorňuje, že je nutné zohlednit také celkovou zátěž povinného rodiče všemi vyživovacími povinnostmi a tzv. kontrolní částku, která by měla povinnému zůstat k dispozici (v tomto případě 50 % z jeho čistého měsíčního příjmu), soud rovněž v tomto ohledu zdůrazňuje, že tabulka má pouze doporučující charakter a nenahrazuje individuální posouzení všech okolností případu v souladu s § 913 a § 915 o. z. Manuál rovněž explicitně uvádí, že v případě zletilých dětí studujících mimo bydliště je třeba postupovat obezřetně a indikované hodnoty mohou vyžadovat korekci.35. S ohledem na shora rozvedené soud přihlédl k tomu, že žalobce na nezletilou Julii a Marii hradí výživné ve výši celkem 13 800 Kč měsíčně, současně si stanovil – vzhledem k tomu, že průměrný čistý měsíční plat žalobce se pohybuje v rozmezí od 60 000 Kč do 65 000 Kč, spíše však v horní polovině tohoto rozmezí – jako referenční částku čistého měsíčního příjmu žalobce 64 000 Kč (z toho plyne, že po uhrazení výživného na čtyři dcery má žalobci zůstat z jeho příjmu částka 32 000 Kč). Dále pak soud níže popsaným způsobem uvážil jak odůvodněné potřeby prvé a druhé žalované spojené s jejich věkem, studiem a životní situací, tak možnosti a majetkové poměry žalobce (včetně jeho dalších dvou shora specifikovaných vyživovacích povinností).36. Jde-li o druhou žalovanou, soud zohlednil, že v rozhodném období, tedy od 1. 9. 2025, nastoupila na vysokou školu v , adresa, , nesla náklady spojené s přestěhováním a zajištěním bydlení v tomto městě, jakož i náklady spojené se zahájením vysokoškolského studia, dále přihlédl k pravidelným výdajům druhé žalované souvisejícím s jejím zdravotním stavem (výdaje na léky na alergii nebo výdaje vynaložené za účelem předejití zhoršení skoliózy), jakož přihlédl i ke zbylým, druhou žalovanou tvrzeným, výdajům (strava, drogerie, hygienické potřeby nebo internet a telefon), jejichž výši lze považovat za obvyklou a lze je akceptovat. Po zvážení všech těchto skutečností soud přistoupil ke zvýšení výživného o částku 1 500 Kč měsíčně, tedy na částku 9 500 Kč měsíčně. Jedná se přitom o částku nad rámec shora indikovaného výživné v rozsahu od 8 400 Kč do 9 100 Kč, soud však vzal v potaz náklady druhé žalované na bydlení v , adresa, a její pravidelné výdaje související se zdravotním stavem.37. Jde-li pak o prvou žalovanou, soud zohlednil, že v rozhodném období, tedy od 1. 9. 2025, nastoupila do maturitního ročníku, s nímž se pojí zvýšené náklady na ukončení studia a na přípravu na vysokoškolské studium, které sama prvá žalovaná deklarovala, jakož vzal soud v úvahu i náklady prvé žalované na internátní ubytování a jí tvrzené zbylé životní výdaje (jako strava, drogerie, hygienické a kosmetické potřeby, školní pomůcky, doprava nebo mobilní telefon), jejichž výši lze rovněž považovat za obvyklou a lze je akceptovat. Soud již nezohlednil při stanovení výživného mimořádné výdaje prvé žalované související s její operací, neboť sama prvá žalovaná uvedla, že příslušný podíl na nich byl žalobcem zaplacen, prvá žalovaná pak ani netvrdila, že by měla nějaké pravidelné měsíční výdaje spjaté se svým zdravotním stavem. Po zvážení všech těchto skutečností dospěl soud k závěru, že je namístě zvýšit výživné pro prvou žalovanou taktéž o částku 1 500 Kč měsíčně, tedy na částku 8 500 Kč měsíčně.38. Ačkoliv prvá a druhá žalovaná jsou osobami blízkého věku, rozdíl v určené výši výživného (8 500 Kč a 9 500 Kč měsíčně) je dán tím, že v rozhodném období byla druhá žalovaná již studentkou vysoké školy, nesla s tím spojené zvýšené náklady, rovněž pak doložila i pravidelné, opakující se, výdaje související s jejím zdravotním stavem.39. Zvýšení výživného bylo v souladu s § 922 odst. 1 o. z. u obou žalovaných přiznáno od 1. 9. 2025 (nástup do maturitního ročníku, resp. na vysokou školu). Protože žalobce od 1. 9. 2025 do 30. 6. 2026 platil prvé žalované výživné 7 000 Kč měsíčně, druhé žalované výživné 8 000 Kč měsíčně, vznikl na výživném pro prvou i druhou žalovanou nedoplatek ve výši 15 000 Kč (1 500 Kč × 10 měsíců). Lhůtu k zaplacení dlužného výživného určil soud osmiměsíční, neboť obecná třídenní lhůta dle § 160 odst. 1 o. s. ř. by byla nepřiměřeně krátká, žalovanému byl dán s ohledem na jeho příjem a další dvě vyživovací povinnosti dle soudu dostatečný prostor pro úhradu dluhu na výživném (výroky III., IV., V. a VI.).40. Vzhledem pak k tomu, že žalobce, prvá žalovaná ani druhá žalovaná náhradu nákladů řízení nepožadovali, soud o náhradě nákladů řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na ni právo (výrok VII.).