108 C 44/2017-240 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se svou žalobou, podanou dne 22.12.2017 po žalovaném domáhal zaplacení částky 2,005, 403 Kč s úroky z prodlení s tím, že v minulosti hospodařil na pozemcích, které spravoval Pozemkový fond ČR (nyní Státní pozemkový úřad), měl zájem pozemky odkoupit, to ale nebylo možné, protože ve smyslu zák. číslo 95/99Sb. nebyl oprávněnou osobou, proto bylo dohodnuto, že pozemky na sebe převede žalovaný a ekonomka družstva paní [jméno] [příjmení] jako členové družstva s tím, že po splacení kupních cen pozemků, vlastnictví k nim převedou na žalobce, který bude splátky kupních cen hradit. Žalovaný s Pozemkovým fondem ČR uzavřel kupní smlouvy, kterými na sebe převedl předmětné pozemky a na základě kterých za dobu od roku 2003 do roku 2013 včetně, žalobce na splátkách kupních cen a uhrazených kaucích, použitých následně na úhrady splátek, zaplatil částku 2, 005.403 Kč. Konkrétně se jednalo o smlouvy [číslo] ze dne 24.1.2011, [číslo] ze dne 22.12.2006, [číslo] ze dne 13.12.2012, [číslo] ze dne 24.1.2011, [číslo] ze dne 30.5.2003, [číslo] ze dne 17.5.2004 [číslo] ze dne 4.9.2006, [číslo] ze dne 30.5.2003, [číslo] ze dne 12.11.2007, [číslo] ze dne 2.9.2009 a [číslo] ze dne 8.2.2012. Po úhradě kupních cen žalobce žalovaného vyzval k převodu vlastnictví k pozemkům na žalobce, to ale žalovaný odmítl. Úhradou splátek žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení, které má žalovaný povinnost žalobci vydat. Žalovaný ale na výzvy k vydání žalobcem uhrazených splátek nereagoval, proto žalobce přistoupil k žalobě. Během řízení namítl, že ve smyslu rozhodování Ústavního soudu nelze přihlížet k námitce promlčení, pokud je v rozporu s dobrými mravy a dále namítl, že žalovaná pohledávka nemůže být promlčena, když teprve v souvislosti s řízením u Okresního soudu v Chrudimi, vedeným pod spisovou značkou [spisová značka] se žalobce dozvěděl, že nelze jeho platby na splátky kupních cen pozemků podřadit pod ujednání ve smlouvě o smlouvě budoucí. 2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že u žalobce vykonával funkci předsedy družstva, pracoval k jeho prospěchu. Z toho důvodu uzavřel kupní smlouvy s Pozemkovým fondem ČR. Šel do rizika, že nebude schopen ceny pozemků splácet. Žalobce na pozemcích hospodařil, získával z nich výnosy a pobíral na ně dotace. Vznesl námitku promlčení. 3. Ve věci už podepsaný soud rozhodoval, žalobu zamítl s tím, že žalovaný nárok je promlčený v důsledku marného uplynutí subjektivní promlčecí lhůty. Vycházel z toho, že žalobce se domáhal v předchozím řízení u Okresního soudu v Chrudimi nahrazení projevu vůle žalovaného ve vztahu ke smlouvě o převodu vlastnictví k předmětným pozemkům ze žalovaného na žalobce. Žalobce byla zamítnuta a rozsudek nabyl právní moci 19.12.2015. [příjmení] subjektivní promlčecí lhůta tak uplynula 19.12.2017, protože dnem právní moci zamítavého rozsudku se žalobce dozvěděl, že s ohledem na jeho důkazní situaci nelze po žalovaném převod pozemků požadovat a žalovaný má pouze povinnosti, vyplývající z bezdůvodného obohacení vzniklého tím, že žalobce za něj plnil na úhradu kupních cen pozemků. Soud dovodil i to, že marně uplynula i objektivní promlčecí lhůta. K námitce žalobce, že námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, prvoinstanční soud nepřihlédl. K odvolání žalobce odvolací soud prvoinstanční rozsudek zrušil s tím, že se soud nadále musí zabývat otázkou, zda vznesená námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy. Uložil prvoinstančnímu soudu zkoumat, zda existovala smlouva, kterou se žalovaný zavázal po zaplacení kupní ceny převést pozemky na žalobce. Tuto skutečnost měl soud zkoumat nikoliv pro uložení povinnosti žalovanému pozemky převést, ale pro posouzení, zda jím vznesená námitka promlčení ve vztahu k bezdůvodnému obohacení není v rozporu s dobrými mravy. 4. Ze smluv [číslo] ze dne 24.1.2011, [číslo] ze dne 22.12.2006, [číslo] ze dne 13.12.2012, [číslo] ze dne 24.1.2011, [číslo] ze dne 30.5.2003, [číslo] ze dne 17.5.2004 [číslo] ze dne 4.9.2006, [číslo] ze dne 30.5.2003, [číslo] ze dne 12.11.2007, [číslo] ze dne 2.9.2009 a [číslo] ze dne 8.2.2012 soud zjistil, že Pozemkový fond ČR jako prodávající a žalovaný jako kupující uzavřeli uvedené kupní smlouvy, kterými žalovaný zakoupil v nich označené zemědělské pozemky za stanovené kupní ceny, ohledně kterých bylo dohodnuto, že budou uhrazeny z části zálohou, zaplacenou před podpisem smlouvy a z části dohodnutými splátkami, příp. bylo potvrzeno, že kupní cena byla zálohou uhrazena celá. Pokud byly ujednány splátky, byly sjednány na dobu [číslo] let a ke splacení tak má dojít v letech 2031 [číslo]. 5. Z přehledu splátek k jednotlivým kupním smlouvám a z výpisů z účtu žalobce soud zjistil, že na splátkách žalobce na účty Pozemkového fondu ČR uhradil do 31.12.2013 částku 1, 862.269 Kč a podle tvrzení žalobce dalších 143.134 Kč za žalovaného uhrazených kaucí, použitých na úhradu splátek kupních cen. Zprávou Státního pozemkového úřadu byla prokázána úhrada započtením kaucí ve výši 143.078 Kč s tím, že plnění na smlouvu [číslo] již nelze dohledat. 6. Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (§ 451 odst. 1, občanského zákoníku č. 40/1964Sb.). 7. Bezdůvodně se obohatil i ten, za nějž bylo plněno, co po právu měl plnit sám (§ 454 občanského zákoníku č. 40/1964Sb.). 8. Právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení za 10 let ode dne, kdy k němu došlo (§ 107, odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku č. 40/1964Sb.). 9. Nabyvatel zemědělských pozemků může tyto pozemky převést právnické osobě, jejímž je členem či společníkem a která vykonává na těchto pozemcích zemědělskou činnost. Tímto převodem jsou převedena i všechna ostatní práva a povinnosti převodce k předmětným pozemkům na nového nabyvatele. V případě tohoto převodu Pozemkový fond předkupní právo neuplatní (§ 7, odst. 9 zák. č. 95/1999Sb. ve znění po 1.4.2012). 10. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že žalovaný s Pozemkovým fondem ČR uzavřel shora uvedené kupní smlouvy, kterými podle § 7, odst. 1, písm. c) zákona číslo 95/1999Sb. zakoupil zemědělské pozemky, zavázal se stanovené kupní ceny uhradit buď zálohou a dohodnutými splátkami nebo bylo deklarováno, že kupní cena byla celá uhrazena zálohou, složenou před podpisem kupní smlouvy. Žalobce se žalobou domáhal úhrady plateb, které za žalovaného z těchto důvodů uhradil na účty prodávajícího Pozemkového fondu ČR. Ve všech případech se jednalo o platby, uskutečněné do 31.12.2013 a žalobce sám potvrdil, že platby, uskutečněné od 24.2.2014 neuplatňuje. Žalovaný vznesl námitku promlčení. 11. Při rozhodování soud vyšel z toho, že objektivní promlčecí lhůta v případě bezdůvodného obohacení počíná běžet od uskutečněné platby a subjektivní lhůta od momentu, kdy se ten, na jehož úkor bylo bezdůvodné obohacení získáno dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. K promlčení nároku na vydání bezdůvodného obohacení pak dojde, proběhne-li marně kterákoliv z těchto lhůt. V daném případě žalobci od počátku provádění úhrad splátek, ale i složením kaucí v souvislosti s výběrovým řízením Pozemkového fondu ČR na prodej předmětných pozemků bylo známo, že tyto platby činí za žalovaného. Žalobce namítl, že tak činil na základě ujednání ve smlouvě o smlouvě budoucí a teprve v souvislosti s řízením o nahrazení projevu vůle se dozvěděl, že z této smlouvy nelze vycházet. Ohledně této námitky v souvislosti s námitkou promlčení soud vychází z toho, že i v takovém případě by došlo k promlčení marným uplynutím subjektivní promlčecí lhůty, když žaloba byla podána dne 22.12.2017 a rozsudek v uvedené věci o nahrazení projevu vůle nabyl právní moci dne 19.12.2015. Za těchto okolností má soud za to, když existence smlouvy o smlouvě budoucí nebyla prokázána, že v případě předmětných plateb od jejich uskutečnění, běžela i subjektivní promlčecí lhůta. Žaloba v této věci byla podána jak již bylo uvedeno u soudu 22.12.2017. S ohledem na skutečnost, že v případě všech plateb se jednalo o platby uskutečněné do 31.12.2013, dopadá na tyto případy úprava občanského zákoníku číslo 40/1964Sb. ve znění změn a doplňků, a to včetně úpravy promlčecích lhůt. Subjektivní dvouletá promlčecí lhůta tak vždy skončila před podáním žaloby, ostatně stejně jako promlčecí lhůta objektivní. 12. K pokynu odvolacího soudu podepsaný soud doplnil dokazování ve vztahu k tomu, zda mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva, kterou se žalovaný zavázal pozemky po zaplacení jejich kupní ceny převést na žalující družstvo. Vzhledem k tomu, že ve smyslu § 118a, odst. 1, odst. 3 o.s.ř. nebylo účastníkům dáno poučení, k doplnění tvrzení a důkazních návrhů k rozporu vznesené námitky promlčení s dobrými mravy, bylo přistoupeno k dalšímu dokazování. Soud vyslechl řadu svědků. Bývalí členové představenstva [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jm