12 C 282/2018-236 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou soudu doručenou dne 28.11.2018 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovaným 1) a 2) zdržet se rušení žalobkyně stíněním pozemků parcela st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí a jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], v obci [obec], pozemku parcela [číslo] – zahrada o výměře 1131 m2, obci [obec], to vše v k.ú. a obci [obec], nemovitosti zapsány na [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim, a to stromy nacházejícími se na pozemku parcela [číslo] zahrada o výměře 1428 m2, v obci [obec], to vše v k.ú. a obci [obec], nemovitost zapsána na [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim, a dále povinnosti provést opatření k odvrácení hrozící škody, spočívající v pokácení stromů – jedlí (douglasek tisolistých) nacházejících se na pozemku parcela [číslo] zahrada o výměře 1428 m2, v obci [obec], to vše v k.ú. a obci [obec], nemovitosti zapsány na [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim a nahradit náklady řízení. Žalobkyně tvrdila, že je vlastníkem pozemků st.p. [číslo] na němž stojí a jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], a p.p. [číslo] vše v obci a v k.ú. a obci [obec], zapsaných na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim. Žalovaní 1) a 2) jsou podílovými spoluvlastníky, každý o podílu ½, pozemků st.p. [číslo] na němž stojí a jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], a p.p.č [číslo], vše v obci a k.ú. [obec], zapsaných na [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim. Shora uvedené nemovitosti žalobkyně přímo sousedí s nemovitostmi žalovaných. Na pozemku v podílovém spoluvlastnictví žalovaných při hranici s pozemkem žalobkyně a cca 5 metrů od jejího rodinného domu se nacházejí stromy, mezi nimiž jsou mj. i jedle, případně douglasky tisolisté, pro zjednodušení dále "jedle" a to v jižní a východní části pozemku žalovaných. Předmětné jedle nyní dosahují výšky cca 18 metrů, přičemž každý rok se jejich výška zvětší cca o 1 metr. Jedle jsou poměrně husté, přičemž jehličí ze stromů neopadává v žádném ročním období. Přibližná poloha jedlí je zakreslena na schématickém plánku vyhotoveném žalobkyní a rovněž zachycena na fotografiích. Na pozemky žalobkyně vnikají imise v podobě stínu v míře nepřiměřené místním poměrům, které podstatně omezují obvyklé užívání jejího pozemku, kdy stín způsobují jedle nacházející se na pozemku žalovaných. Jedle v počtu asi 8 ks se nacházejí téměř po celé délce společné hranice mezi pozemky, a to na jižní a západní straně, tedy ze směru, z něhož slunce v průběhu dne svítí převážně. Umístění jedlí v letním období brání většinu dne v dopadu slunečního svitu na větší část pozemku žalobkyně vč. domu. V zimním období, kdy se slunce nachází nízko nad obzorem, nedopadá sluneční svit na pozemek žalobkyně vůbec. V okolní zástavbě obdobné jedle vyskytují, v žádném jiném případně však nejsou umístěny v takovém množství a výšce při hranici se sousedním pozemkem tak, aby většinu dne vrhaly na dotčený pozemek stín. Tento stín je imisí nepřiměřenou místním poměrům, a podstatně omezuje užívání pozemku žalobkyní. Dále se žalobkyně dovolává soudní ochrany návrhem na uložení vhodného opatření k odvrácení hrozící újmy podle § 2903 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., s odkazem na rozhodnutí Nevyššího soudu ČR, např. rozsudku sp.zn. 25 Cdo 3164/2011 ze dne 24.4.2013, kdy je opakovaně dovodil, že podmínkou pro aplikaci § 417 odst. 2 občanského zákoníku (ve znění účinném do 31.12.2013) je vážné ohrožení žalobce nebo jeho majetku. Žalobkyně je toho názoru, že předmětná rozhodnutí lze bezezbytku vztáhnout i na daný případ, neboť znění ustanovení § 417 odst. 2 občanského zákoníku (ve znění účinném do 31.12.2013) a § 2903 odst. 2 (nového) občanského zákoníku jsou prakticky totožná. Žalobkyně je přesvědčena, že v důsledku umístění jedlí, výšky jedlí a jejich stavu je vážně ohrožen její majetek, konkrétně dům [adresa], jakož i zdraví. Při silnějším větru zde hrozí reálné riziko zlomení jedlí a jejich pádu na dům žalobkyně a zároveň riziko zranění osob nacházejících se v domě, případně na pozemku. posudku. Soudní znalci vždy požadovali přístup k předmětným stromům, když však na tomto se nebylo možné se žalovanými dohodnout. Žalobkyně tedy tuto část žaloby podává v podstatě z opatrnosti a předpokládá, že znalecký posudek bude vypracován v rámci soudního řízení. Na základě výsledku znaleckého posouzení zváží další postup ve věci. Touto žalobou se tak žalobkyně domáhá, aby bylo žalovaným uloženo pokácet jedle nacházející se na jejich pozemku u hranice s pozemkem žalobkyně. Žalobkyně se opakovaně před podáním žaloby snažila řešit spor mimosoudně, ať již sama v průběhu roku 2017 nebo prostřednictvím právního zástupce v průběhu roku 2018. K žádné dohodě však nebylo možné dospět – žalovaní (resp. předchůdce žalovaného 1) nejprve vznesené nároky zcela odmítali, poté již zůstali nekontaktní. Žalobkyně se touto žalobou domáhá stanovení povinnosti žalovaným zdržet se zásahů do vlastnického práva dle § 1013 obč. z. a zároveň uložení žalovaným vhodného opatření k odvrácení hrozící újmy dle § 2903 odst. 2 obč.z. – takový postup je přípustný – viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 1733/2004 ze dne 11.5.2005. 2. Žalovaní navrhovali zamítnutí žaloby, protože žalovaný nárok plně neuznávají, tvrdili, že stavební pozemky vznikly rozparcelováním [anonymizována dvě slova] v roce 2002, na kterých byly pěstovány zejména douglasky tisolisté, během výstavby rodinného domu žalovaní pokáceli minimum těchto stromů, které v době koupě dosahovaly cca 14 m, právě proto parcelu zakoupili. Jedle douglasky jsou u většiny rodinných domů ve [anonymizováno] ulici. Sousedi ze strany žalobce pokáceli veškeré své stromy a začali to vyžadovat i po žalovaných, před 4 lety na žádost žalobkyně pokáceli žalovaní 3 stromy na vlastní náklady u terasy žalobkyně, ořezali dolní větve douglasek a špičky smrků u přístavku v reakci na další stupňující se požadavky sousedů. Ve stavebním povolení byli žalovaní žádáni Stavebním úřadem [obec] o pokácení pouze naprostého minima vzrostlých stromů, což je v rozporu se záměrem žaloby. Předmětné stromy nestíní prostory a objekt žalobkyně a určitě ne způsobem opodstatňující vyhovění žalobě, stíní-li, pak pouze dům žalovaných. Na tlak žalobkyně podali žalovaní žádost o pokácení, 12.4.2017 odbor rozhodnutím kácení nepovolil. Žalovaní navrhovali zvážení místního šetření. 3. Při jednání dne 19.6.2019 byla připuštěna změna žaloby na znění: Žalovaní 1) a 2) jsou povinni zdržet se rušení žalobkyně stíněním pozemků parcela st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí a jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], v obci [obec], pozemku parcela [číslo] – zahrada o výměře 1,131 m2, obci [obec], to vše v k.ú. a obci [obec], nemovitosti zapsány na [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim, a to 5 kusy jehličnatých stromů - douglasek tisolistých (jedlí), které se nacházejí na pozemku parcela [číslo] zahrada o výměře 1.428 m2, v obci [obec], to vše v k.ú. a obci [obec], nemovitost zapsána na [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim, a u hranice s pozemkem parcela [číslo] v k.ú. a obci [obec], přičemž 3 kusy jehličnatých stromů se nacházejí u pozemku parcela st. [číslo] v k.ú. a obci [obec] na němž stojí a jehož součástí je stavba [adresa], a dva kusy jehličnatých stromů se nacházejí při pohledu ze silnice za přístřeškem na pozemku parcela [číslo] v k.ú. a obci [obec]. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni provést opatření k odvrácení hrozící škody, spočívající v pokácení 5-ti kusů jehličnatých stromů – douglasek tisolistých (jedlí), které se nacházející se na pozemku parcela [číslo] zahrada o výměře 1.428 m2, v obci [obec], to vše v k.ú. a obci [obec], nemovitosti zapsány na [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim, přičemž 3 kusy jehličnatých stromů se nacházejí u pozemku parcela st. [číslo] v k.ú. a obci [obec] na němž stojí a jehož součástí je stavba [adresa], a dva kusy jehličnatých stromů se nacházejí při pohledu ze silnice za přístřeškem na pozemku parcela [číslo] v k.ú. a obci [obec]. Žalovaní 1 a 2 doplnili svá tvrzení, že odborné stanovisko je uvedeno v rozhodnutí Městského úřadu Chrudim ze dne 12.4.2017, kde je uveden i kořenový systém stromů. Stromy stojí na pozemku po celou dobu 15 let, co žalovaní mají pozemek, z porovnání fotografií je patrné, že ani moc nevyrostly, už nerostou do výšky a za posledních 15 let se riziko spojené s přítomností stromů nijak nezměnilo, ani při poryvech větru nedošlo k žádným poškozením, stále jde o mladé stromy, které jsou zdravé a bezpečné. Jejich stáří odhadují žalovaní na 30 let. V celém sí