8 C 109/2019-248 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se svou žalobou po žalovaném domáhal zaplacení žalované částky se zákonným úrokem z prodlení od 1. 11. 2016 do zaplacení s tím, že nepožadoval úroky z prodlení za dobu trvání pozůstalostního řízení vedeného k pozůstalosti po právní předchůdkyni žalovaného. Uvedl, že žalobce je vlastníkem pozemku p. p. [číslo] v k. ú. [obec], vlastnicí sousedního pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] byla až do své smrti paní [jméno] [příjmení], která zemřela 26. 6. 2017 a po její smrti pozemek nabyl žalovaný. Na pozemku st. [parcelní číslo] je vybudována opěrná zeď, která je podle názoru žalobce vlastnictvím žalovaného a byla ve vlastnictví zemřelé [jméno] [příjmení]. Už v roce 2016 provedl Městský úřad Chrudim – stavební odbor kontrolní prohlídku, při které zjistil, že opěrná zeď podél hranice pozemku p. p. [číslo] st. [parcelní číslo] v k. ú. Chrudim je narušená, dochází k uvolňování pískovcových kvádrů, ze kterých je postavena a dochází k jejich sesunutí na p. p. [číslo]. Stavební úřad [jméno] [příjmení] oznámil tuto skutečnost a upozornil ji na nutnost zajištění řádné údržby této zdi, kterou je povinen provádět vlastník stavby na své náklady, poněvadž [jméno] [příjmení] nereagovala, uložil stavební úřad žalobci provést bezodkladně zabezpečovací práce a zamezení přístupu veřejnosti, proto Město Chrudim pod poškozenou opěrnou zdí vybudovalo zábrany, které měly zamezit tomu, aby se pískovcové bloky nesesouvaly na veřejnou komunikaci, vybudovalo i oplocení k zamezení přístupu osob a osadilo komunikaci dopravním značením. V této souvislosti žalobce vynaložil 306. 948,87 Kč za vybudování provizorního oplocení a zábran proti vstupu veřejnosti, za montáž a pronájem dočasného dopravního značení a dodávku a montáž ocelových zábran výdřevy a kary sítě. Žalobce dopisem ze dne 22. 9. 2016 vyzval tehdejší vlastnici pozemku [jméno] [příjmení] k náhradě takto vyčíslených nákladů, ta ale nahradit žalobci tyto náklady odmítla a dne 26. 6. 2017 zemřela. Žalobce svoji pohledávku uplatnil v dědictví, žalovaný jako jediný dědic pohledávku žalobce neuznal s tím, že opěrná zeď je vlastnictvím města Chrudim. S tím ale žalobce nesouhlasí, opěrná zeď je podle něj součástí pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. Chrudim a vlastnictvím žalovaného. Zaměřením bylo zjištěno, že opěrná zeď je postavena na st. [parcelní číslo] v k. ú. Chrudim, paní [příjmení] nabídla zadní část pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. Chrudim městu Chrudim, zastupitelstvo města tento bezúkladný převod neschválilo. Následně žalobce vyzval i žalovaného k úhradě žalované částky, ten úhradu odmítl jako nedůvodný požadavek. Žalobce dále uvedl, že Národní památkový ústav žalobci sdělil, že za domem [adresa] v Chrudimi opevnění vyznačeno nebylo, podle rekonstrukční mapy středověkého hradebního systému je zřejmé, že daným místem hradební systém neprochází. Špatný stav předmětné zdi byl řešen už v roce 1953 a v roce 1989, dopisem ze dne [datum] ONV Chrudim upozorňuje tehdejší vlastníky domu [adresa], že opěrná zeď, která je součástí stavebního pozemku obeslaných, se zčásti zřítila a ohrožuje veřejnou cestu i další obytné objekty, v roce 1989 proběhlo u [adresa] místní šetření zjišťující stav opěrné zdi. V zápisu je uvedeno, že jejím vlastníkem je [jméno] [příjmení], která vzhledem ke svému stáří není schopna zeď opravit, ani její opravu financovat a že zeď není součástí městských hradeb. 2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že žalovaný nárok neuznává, že jeho právní předchůdkyně opěrnou zeď spolu s domkem a stavební parcelou v roce 1956 nenabyla, předmětnou zeď nelze považovat za příslušenství domu [adresa] v Chrudimi. Zeď nenabyli ani právní předchůdci [jméno] [příjmení], když v trhové smlouvě ze dne 22. 8. 1929 nejsou vedle domu [adresa] a stavební parcely [číslo] v k. ú. Chrudim uvedeny další stavby. Předmětná opěrná zeď není příslušenstvím domu [adresa], není s ním spojena, je součástí hradeb města, na což upozorňovala i právní předchůdkyně žalovaného. 3. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu 1. 4. 2016 soud zjistil, že k uvedenému datu byla [jméno] [příjmení], [datum narození], vedena jako vlastník st. [parcelní číslo] v k. ú. Chrudim, jejíž součástí je dům [adresa] v Chrudimi. Nahlédnutím do katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je v současné době veden jako vlastník těchto nemovitostí. 4. Z vyučovacího náčrtu Ing. [jméno] [příjmení], úředně oprávněného zeměměřičského inženýra, ze dne 20. 6. 2017, číslo zakázky [číslo] soud zjistil, že opěrná zeď je situována mimo jiné na stavební parcele [číslo] st. [parcelní číslo] a p. [parcelní číslo], vše v k. ú. Chrudim. 5. Ze smlouvy trhové ze dne 19. 8. 1929 soud zjistil, že prodávající manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] prohlásili, že na základě odevzdací listiny ze dne 29. 5. 1909 a Smlouvy trhové ze dne 6. 7. 1911 byly vlastníky domu [adresa] v Chrudimi, [anonymizována dvě slova] a zahrady č. kat. [anonymizováno], které se všemi právy a příslušenstvím prodali [jméno] a [jméno] [příjmení]. Tato listina neobsahuje zmínku o opěrné zdi. 6. Ze zprávy katastrálního úřadu ze dne 9. 12. 2019 a ohlašovacího listu [číslo] odkazu [číslo] knihovní vložky [číslo] pozemkové knihy pro katastrální území Chrudim soud zjistil, že došlo ke sloučení pozemků č. kat. [anonymizováno] a st. [parcelní číslo]. 7. Ze smlouvy kupní ze dne 13. 3. 1956 pořízení formou notářského zápisu soud zjistil, že [jméno] a [jméno] [příjmení] prodali dům [adresa] v Chrudimi se stavební parcelou č. kat. 626 se vším příslušenstvím a stavbami, právy a břemeny manželům [jméno] a [jméno] [příjmení]. 8. Z rozhodnutí Státního notářství v [obec] ze dne 11. 8. 1971, č.j. [spisová značka] soud zjistil, že [jméno] [příjmení], [datum narození] se stala výlučnou vlastnicí domu [adresa] v [obec] se st. [parcelní číslo] v k. ú. Chrudim a došlo k uzavření knihovní vložky [číslo] pozemkové knihy pro k. ú. [obec]. 9. Z usnesení Okresního soudu v Chrudimi ze dne 6. 12. 2017, č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že žalovaný jako jediný dědic [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelé 26. 6. 2017 mimo jiné nabyl do svého vlastnictví st. [parcelní číslo] s domem č. p. 64 se vším příslušenstvím, vše v k. ú. [obec]. 10. Ze zprávy Národního památkového ústavu ze dne 1. 11. 2019 soud zjistil, že tento ústav nemá podklady k jednoznačnému určení, zda předmětná zeď byla součástí hradeb města Chrudimi. 11. Ze zprávy Archeologického ústavu Akademie věd ČR ze dne 28. 7. 2020 soud zjistil, že z pramenů, které má tento ústav k dispozici je vysoce pravděpodobné, že v místech u [adresa] v Chrudimi probíhala městská hradba pozdně gotického původu. Vychází z několikrát zalomené linie opěrné zdi vymezující dvorky za domy. Stejná linie jako na současných mapách se opakuje již na mapě stabilního katastru z roku 1839 a ve schematizované podobě na mapách Chrudimi z let 1823 a 1826. Existenci relativně vysoké opěrné zdi za uvedenými domy nelze vysvětlit jako koordinovanou iniciativu vlastníků těchto domů v minulosti s cílem rozšířit dvorky za domy a zajistit je ve svahu na jižní straně. Je pravděpodobné, že zde byla využita nějaká starší konstrukce. Tento ústav se přiklonil k interpretaci, že za domy [adresa] jsou značně a opakovaně přestavěné pozůstatky hradeb z nedokončeného opevnění nového města Chrudimi pravděpodobně z 15. století. 12. Z výzvy k provedení zabezpečovacích prací ze dne 18. 4. 2016 soud zjistil, že stavební úřad vyzval město Chrudim k bezodkladnému provedení nutných zabezpečovacích prací pod místem opěrné zdi na pozemcích p. p. [číslo] p. [parcelní číslo]. 13. Ze sdělení stavebního úřadu ze dne 6. 4. 2016 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] bylo oznámeno zjištění, že opěrná zeď na její stavební parcele [anonymizováno] u rodinného domu [adresa] se rozpadá, pískovcové kvádry dopadají na pozemek p. p. [číslo] pozemek p. p. [číslo] vše v k. ú. Chrudim, byla upozorněna na potřebu zjednání nápravy. 14. Ze smlouvy o dílo ze dne 16. 5. 2016 soud zjistil, že žalobce u [právnická osoba] a. s., [IČO] objednal provedení zabezpečovacích prací k zabránění sesuvů pískovcových kvádrů na místní komunikaci ze stavby opěrné zdi hranice pozemků p. p. [číslo] st. [parcelní číslo], vše v k. ú. Chrudim. 15. Z objednávky [číslo] ze dne 24. 5. 2016 soud zjistil, že žalobce u [jméno] [příjmení] objednal oplocení a zábrany na místní komunikaci [ulice] v [obec] a z faktury této firmy číslo 80 2016 soud zjistil, že za provedení těchto prací tato firma žalobce vyzvala k úhradě 8. 301 - Kč. 16. Z objednávky [číslo] soud zjistil, že žalobce u firmy [právnická osoba] objednala dopravní značení a z faktury této firmy [číslo] soud zjistil, že tato firma vyzvala žalobce k úhradě 4. 241 - Kč za kompletní dopravní značení. 17. Z faktury firmy AZ [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že tato firma žalobce vyzvala k úhradě částky 294. 406,87 Kč za zabezpečovací práce k zamezení sesuvů pískovcových kvádrů na místní komunikaci v ulici [ulice]. 18. Z výpisů z účtu žalobce soud zjistil, že žalobce provedl úhrady těchto fakturovaných částe