8 C 166/2021-51 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se po žalované svou žalobou domáhal zaplacení žalovaných částek, úroků a úroků z prodlení s tím, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba], [IČO], dne 24. 9. 2016 uzavřela se žalovanou úvěrovou smlouvu [číslo] na základě které jí poskytla úvěr 20. 000 Kč, žalovaná potvrdila převzetí této částky a zavázala se ji uvedenému věřiteli vrátit spolu s poplatkem 16.372 Kč formou 14 měsíčních splátek po 2.598 Kč. Žalovaná ale dluhy řádně nesplatila, uhradila pouze 5.198 Kč. Úvěr ale řádně nesplácela, poslední splátka měla být uhrazena do 24. 11. 2017. S účinností od 8. 7. 2020 původní věřitel postoupil pohledávky za žalovanou žalobci. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 24. 9. 2016 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovanou úvěrovou smlouvu, na základě které jí poskytla úvěr 20. 000 - Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit 14 měsíčními splátkami po 2.598 Kč spolu se souhrnným poplatkem 16.372 Kč představující sjednaný úrok, odměnu za poskytnutí úvěru, administrativní poplatek a poplatek za úhrady v hotovosti. Celkem se žalovaná tak zavázala uhradit 36.372 Kč. 4. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 7. 2020 soud zjistil, že uvedeného dne původní věřitel oznámil žalované, že pohledávky za ní byli smlouvou ze dne 18. 6. 2020 postoupeny žalobci a žalovaná byla vyzvána k úhradě celého dluhu ve výši 54.773 Kč najednou. 5. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). 6. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). 7. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). 8. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku). 9. Soud rozhodoval v řízení bez jednání ve smyslu § 115a o.s.ř.. 10. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytl úvěr 20.000 Kč. Žalobce potvrdil, že žalovaná na tento dluh uhradila 5.198 Kč. Podle žalobce žalovaná splatila pouze část svého závazku. 11. Soud uvedenou smlouvu považuje za smlouvu lichevní povahy. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované 20.000 Kč, žalovaná měla po 14 měsících vrátit 36.372 Kč. To představuje roční úrok 70,16%. Jedná se o zjevný nepoměr plnění, podstatně přesahující úrokovou výměru v době sjednání zápůjčky obvyklou, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám bank při poskytování úvěru. 12. Pro výše uvedené soud považuje předmětnou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou pro rozpor s ustanovením § 580, odst. 1 občanského zákoníku, poněvadž se jedná o smlouvu, která se pro svoji lichevní povahu příčí dobrým mravům. Plněním účastníků řízení podle této smlouvy tak vzniklo bezdůvodné obohacení žalované, které je třeba vypořádat v souladu s ustanovením § 2991 a § 2993 občanského zákoníku jako plnění z neplatného právního úkonu. Žalobce má právo na vydání částek poskytnutých žalované. Žalovaná ale na tento dluh plnila, uhradila 5.198 Kč. Z toho důvodu soud žalobě vyhověl ohledně částky poskytnuté původním věřitelem, ale snížené o skutečně zaplacenou úhradu žalovanou. Jedná se o částku 14.802 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 29. 7. 2020 do zaplacení, protože 24. 7. 2020 byla odeslána výzva k úhradě žalované, která podle § 573 občanského zákoníku byla fikcí doručena 27. 7. 2020 a žalovaná měl plnit bez zbytečného odkladu. Pokud žalobce požadoval úhradu souhrnného poplatku a úroků z prodlení vyšších než přiznaných, soud žalobu zamítnul. 13. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v řízení převážně úspěšná, ale výlohy jí v souvislosti s tímto řízením nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.