111 C 10/2022-24 — Okresní soud v Chrudimi

Žalobou podanou dne 7.4.2022 se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení výše uvedené částky z titulu povinnosti k náhradě škody na pronajaté věci (vibrační pěch), kterou si žalovaný od žalobce vypůjčil, ale vrátil ji poškozenou a žalobce vynaložil žalovanou částku na její opravu. Před podáním žaloby žalobce marně vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky. Za situace, kdy nárok soud považoval za prokázaný, soud věc projednal a rozhodl podle § 115a o. s. ř., bez nařízení jednání. Z obsahu spisu soud zjistil tyto skutečnosti. Žalobce pronajal žalovanému dle smlouvy ze dne 7.12.2021 Vibrační pěch [anonymizována tři slova]), který vrátil se závadou popsanou na oběma stranami podepsané listině jako„ vyosené držení“ (číslo listu soudního spisu, dále„ č.l.“ 1 druhá strana a č.l. 5). Na opravu žalobce vynaložil dne 19.1.2022 nejméně 4.999 - Kč (č.l. 6), což žalovanému dne 8.2.2022 vyúčtoval (č.l. 7). Žalobce marně vyzval žalovaného k zaplacení (č.l. 8) Těmto tvrzením a důkazním prostředkům předloženým žalobcem žalovaný neoponoval. Žalovaný byl soudem a předtím i žalobcem obesílán na adresu [adresa žalovaného], uvedenou s číslem jeho občanského průkazu ve výše citované smlouvě. Po právní stránce soud věc posoudil takto. Zákon stanoví, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva (§ 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění, dále "občanský zákoník). Způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti (§ 2911 občanského zákoníku). Nejedná-li škůdce, jak lze od osoby průměrných vlastností v soukromém styku důvodně očekávat, má se za to, že jedná nedbale (§ 2912 odst. 2 občanského zákoníku). Žalovaný užíval věc žalobce, kterou mu vrátil poškozenou a žalobce na její opravu vynaložil nejméně 4.999 - Kč. Nebylo prokázáno, že žalovaný uzavřel smlouvu jako podnikatel. Žalobce proto důvodně požaduje zaplacení nákladů na uvedení věci v předešlý stav. Žalobce rovněž důvodně požaduje zaplacení úroku z prodlení na základě § 1970 občanského zákoníku a ve výši dané § 2 nařízení vlády ČR č. 351/2013 Sb., v platném znění, a to ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k zaplacení, do zaplacení. Důvodné žalobě proto soud v plném rozsahu vyhověl (výrok I.). Soud se dále zabýval rozhodnutím o náhradě nákladů řízení, o níž rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále„ o. s. ř.“, kdy žalobce byl plně úspěšný. Má tedy nárok na náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000 - Kč, a nákladů právního zastoupení. Tyto náklady jsou tvořeny odměnou 2 krát 1.000 - Kč za dva úkony právní služby v plné sazbě dle § 7 bod 3 advokátního tarifu (příprava s převzetím věci a podání žaloby - § 11 odst. 1 advokátního tarifu), tj. 2.500 - Kč. Dále je zde nárok na režijní paušál ve výši 3 krát 300 - Kč, podle § 11 a § 13 advokátního tarifu, což celé činí 2.600 - Kč a k tomu 21 % DPH ve výši 546 - Kč, celkem tak náklady řízení představují částku 4.146 - Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce (výrok II.).