12 C 155/2021-35 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou soudu podanou dne 28.6.2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení žalované částky 13 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 932,75 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 13 000 Kč od 25.6.2019 do zaplacení ve výši 9 % ročně a to na bezdůvodném obohacení s příslušenstvím a částky 2 252 Kč na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 17.7.2017 s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o zápůjčce [číslo] s nedílnou součástí – smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce otištěnými na zadní straně smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně posoudil před poskytnutím půjčky s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet, zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce [číslo] kdy nedílnou součástí této smlouvy byly ujednány smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované 14 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 12 283 Kč jakožto součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 2 504 Kč, odměny za zpracování a doručení 3 888 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) 5 891 Kč, (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku se zavázala žalovaná uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 439 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 10.9.2018. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila smlouvu. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně měl možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky, současně měl právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem 1 000 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2019 žalobkyni jako novému věřiteli s účinností ke dni 24.6.2019, postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně, z čehož dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 32 872,20 Kč, příslušenství tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny 13 000 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou 14 000 Kč a částkou zaplacenou žalovanou na předmětnou pohledávku 1 000 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 932,75 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 9% ročně počítaný z dlužné jistiny od 11.9.2018 do 24. 6.2019), úroků z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 000 Kč od 25.6.2019 do zaplacení. Přes předžalobní výzvu dlužná částka nebyla uhrazena. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl pro nedoručení žalované zrušen. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaná požádala 17.7.2017 [právnická osoba] o zápůjčku ve výši 10 000 Kč, uváděla, že pobírá rodičovský příspěvek 3 800 Kč, je na mateřské dovolené s jednou vyživovanou osobou, má základní vzdělání, je svobodná, žije ve vlastním bydlení, kdy další čisté příjmy domácnosti jsou 15 000 Kč a měsíční výdaje jsou 1 000 Kč. Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela s [právnická osoba] 17.7.2017 smlouvu o půjčce, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně formuláře, jak plyne ze záhlaví smlouvy. Ve skutečnosti teprve pod podpisem žalované začínají smluvní podmínky, které pokračují na samostatném listě, který žalovanou podepsán není. [právnická osoba] poskytla smlouvou žalované 14 000 Kč v hotovosti proti podpisu, žalovaná se zavázala zaplatit [anonymizováno] poplatek 12 283 Kč sestávající z úroku 2 504 Kč, nákladů za administrativní činnost a komfortní splácení 5 891 Kč a částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení 3 888 Kč, které měla podle smlouvy žalovaná zaplatit ve 59 týdenních splátkách po 439 Kč a 60. splátka činí pouze 382 Kč, celkem šlo o 26 283 Kč. Týdenní splátky měly být spláceny týdně vždy ke konci splátkového období. Dále je na první straně smlouvy uvedeno, že je RPSN 236,25%. 4. Z tabulky umoření vyplývá výše úhrad žalované celkem 1 000 Kč, kdy 24.7.2017 bylo uhrazeno 500 Kč a 31.7.2017 500 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že žalobkyně smluvně 24.6.2019 nabyla od [právnická osoba] i pohledávku za žalovanou. Z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že [právnická osoba] sepsala 24.6.2019 pro žalovanou oznámení o tom, že postoupila žalobkyni pohledávku na základě smlouvy za žalovanou, výše dluhu činila 32 872,20 Kč bez příslušenství. Uhrazeno mělo být do 10 dnů od obdržení dopisu. Výzva nebyla doložena dřívějším dokladem o doručení, pravděpodobně jím je až podací lístek ze 17.7.2019 o podání doporučeného dopisu k přepravě ze strany právního předchůdce žalobkyně vůči žalované. 6. Z předžalobní upomínky a z podacího lístku bylo zjištěno, že byla žalovaná doporučeným dopisem zaslaným 13.3.2020 vyzvána, aby uhradila 31 705,54 Kč z titulu neuhrazené zápůjčky nejpozději do 19.3.2020 s tím, že jinak bude dluh vymáhán soudní cestou. 7. Podle §§ 2390, 2392 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku). 8. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalovaná uzavřela s [právnická osoba] 17.7.2017 smlouvu o zápůjčce, na základě níž bylo tímto subjektem žalované poskytnuto 14 000 Kč, které měly být splaceny v 59 splátkách po 439 Kč týdně, poslední 60. splátka ve výši 382 Kč, celkem tedy měla žalovaná uhradit předchůdci žalobkyně za 60 týdnů 26 283 Kč. Poplatek za zápůjčku 12 283 Kč na 60 týdnů tak představuje 10 645 Kč za 52 týdnů, což je 76% ze 14 000 Kč. Žalovaná přes výzvu soudu netvrdila ani neprokazovala skutečnosti vylučující existenci žalovaného nároku, tedy, že by podle smlouvy o zápůjčce zaplatila či že by zaplatila více, než tvrdí žalobkyně (1 000 Kč), či že by byly dány okolnosti vylučující existenci žalovaného nároku. Soud proto vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní jakožto prokázaného právního nástupce původního věřitele. [právnická osoba] následně postoupila své pohledávky vůči žalovanému žalobkyni k 24.6.2019. 9. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle §§ 2390, 2392, § 1 odst. 2, § 580 odst. 1 a § 2991 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dospěl k závěru, že byla žaloba podána důvodně. Žalobkyně totiž žalovala pouze peníze, které prokazatelně žalované proti podpisu poskytla a žalovaná je nevrátila, tedy 13 000 Kč. Žalobkyně jako právní nástupkyně původního věřitele nepožadovala sjednané nároky podle smlouvy o zápůjčce, ale pouze vrácení zapůjčených peněz jako takových a k nim zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po datu do kdy měla podle smlouvy žalovaná uhradit celou zápůjčku. Pouze nad rámec soud uvádí, že nárok je uplatněn formou bezdůvodného obohacení řádně, když s ohledem na parametry smlouvy, kdy právní předchůdce žalobkyně ve smlouvě požaduje za 60 týdnů trvání smlouvy 76% navýšení jistiny na tzv. poplatku při RPSN 236,25% by soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru absolutně neplatnou pro rozpor s ustanovením § 580 odst. 1 občanského zákoníku, poněvadž se jedná o smlouvu, která se pro svoji lichevní povahu příčí dobrým mravům, a proto by přiznával rovněž pouze rozsah tzv. bezdůvodného obohacení. Žalovaná se na úkor právního předchůdce žalobkyně obohatila o 13 000 Kč, když zaplatila pouze 1 000 Kč ze zapůjčené jistiny 14 000 Kč. Co se týče úroku z prodlení, soud jej při