12 C 171/2021-38 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou soudu podanou dne 31.7.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým mělo být žalované uloženo zaplatit na bezdůvodném obohacení částku 1 100 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 405,07 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 100 Kč od 30.11.2019 do zaplacení ve výši 8,05%, a na náhradu nákladů řízení 1 489 Kč. Žalobkyně tvrdila, že má proti žalované nárok na základě smlouvy o půjčce. V důsledku fúze sloučením se dne 30.9.2016 stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO], společnost [právnická osoba] (dnes pod názvem [právnická osoba]), [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], tj. právní předchůdce žalobkyně. Žalobkyně tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně - společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou byla dne 30.8.2016 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. 277560, na jejímž základě poskytl žalované 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 400 Kč a odměnu za administrativní činnost 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč, což žalobkyně dále souhrnně nazývá jako úhrady za služby. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč počínaje 6.9.2016, přičemž poslední splátka byla stanovena na 10.10.2017. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy, nejpozději měla žalovaná celkovou dlužnou částku zaplatit dne 10.10.2017, ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky i s úroky z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky až do úplného zaplacení. Pohledávka se všemi právy s ní spojenými byla ze strany společnosti [právnická osoba], postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019 žalobkyni jako novému věřiteli s účinností ke dni 29.11.2019, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 29.11.2019. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradila pouze 8 900 Kč. Ke dni postoupení 29.11.2019 činila pohledávka bez příslušenství za žalovanou 8 500 Kč, příslušenství pohledávky tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně, požaduje po žalované pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované 1 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 405,07 Kč od 11.10.2017 do data postoupení 29.11.2019 a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 1 100 Kč od 30.11.2019 do zaplacení. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl pro nedoručení žalované zrušen. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že 30.8.2016 žalovaná požádala o úvěr 10 000 Kč se splatností 58 týdnů, žalovaná uváděla, že je svobodná se třemi nezaopatřenými dětmi, že je v nájmu s partnerem, je v domácnosti s čistým příjmem 3 800 Kč a dalším příjmem 10 000 Kč při přídavcích 1 500 Kč a ostatních příjmech 14 000 Kč, kdy žalovaná splácela úvěr 1 350 Kč měsíčně, výdaje na bydlení měla 4 000 Kč a výdaje na telefon, jídlo, léky, dopravu a oblečení 14 500 Kč, žalovaná měla doložit výplatní pásky a pracovní smlouvu. Ze smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že 30.8.2016 uzavřela žalovaná s [právnická osoba], [IČO], smlouvu o poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč při pevném úroku 1 400 Kč na dobu trvání splácení, při sjednání administrativního poplatku 2 000 Kč, při hotovostním inkasu splátek 4 000 Kč, tj. celkem měla žalovaná uhradit 17 400 Kč, který měla žalovaná splatit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč splatných vždy do 7. dne od předchozí splátky, kdy první splátka měla být uhrazena do 7 dnů od uzavření smlouvy 30.8.2016, zápůjční úroková sazba je uvedena 23,72%, RPSN byla 75,72%. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené 29.11.2019 mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalobkyní bylo zjištěno, že byly pohledávka původního věřitele za žalovanou tímto věřitelem postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky a z podacího lístku bylo zjištěno, že doporučeně zaslaným dopisem 13.12.2019 byla žalovaná informována o postoupení pohledávky na žalobkyni. 5. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku bylo zjištěno, že 1.5.2020 byla žalované doporučeně zaslána výzva k úhradě celkem 13 885,42 Kč do 7.5.2020 s tím, že jinak bude zahájeno soudní řízení ve věci. Žalované bylo připomenuto i již oznámené postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni. 6. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele (§ 1968 občanského zákoníku). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 občanského zákoníku). Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.. Podle § 580 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.. Bezdůvodně se podle odstavce druhého téhož ustanovení obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalovaná uzavřela s [právnická osoba] dvě smlouvy o zápůjčce, a to první 20.8.2018, na jejímž základě bylo tímto subjektem žalované poskytnuto 23 000 Kč, které měly být splaceny v 78 splátkách po 558 Kč týdně, poslední 504 Kč. Jistina činila 23 000 Kč při pevném úroku 3 910 Kč na dobu trvání splácení, při sjednání administrativního poplatku 4 600 Kč, při odměně za hotovostní inkaso splátek 11 960 Kč, tj. celkem měla žalovaná uhradit 43 470 Kč, přičemž zároveň je v témž článku uvedena zápůjční úroková sazba je 21,27%, RPSN byla 158,05%. Žalobkyně se domáhala zaplacení zbývající jistiny, která byla žalované právním předchůdcem žalobkyně zapůjčena, tj. částek 1 100 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná na zápůjčku z 30.8.2016 uhradila celkem 8 900 Kč. 9. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2390 a násl., § 2991 a násl. a § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a shledal, že žaloba byla podána důvodně téměř v celém rozsahu, tj. vyjma dílčí části žalovaných úroků z prodlení. Mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalovanou byla sjednána smlouva o půjčce (obsahově o úvěru), u které byly sjednány takové podmínky, pro které by soud nemohl žalobě vyhovět, pokud by se žalobkyně domáhala zaplacení všech sjednaných částek. Toho si byla patrně žalobkyně vědoma, a proto už samotná žaloba byla podána pouze v rozsahu tzv. bezdůvodného obohacení, kdy se žalobkyně domáhá pouze vrácení peněz, které její právní předchůdce žalované zapůjčil a ona mu je nevrátila. Předchůdcem žalobkyně bylo zapůjčeno 10 000 Kč, žalovanou vráceno 8 900 Kč, žalováno je o 1 100 Kč, tedy o rozdíl těchto dvou částek. Není žalováno o sjednané úroky, poplatky, smluvní pokuty ani jiné sjednané sankce. Předmětem žaloby je pouze doplacení jistiny žalovanou a úroku z prodlení, který je zákonnou sankcí za nesplnění povinnosti plnit řádně a včas své dluhy, jak jej stanoví § 1968 a násl. občanského zákoníku. Co se týče kapitalizovaného úroku z prodlení, to je lapidárně řečeno zákonný úrok z prodlení spočítaný za nějaké konkrétní období, to je ona kapitalizace. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení naprosto po právu od doby, kdy měla být smlouva splacená, ale žalovanou splacena nebyla. Žaloba byla podána 31.7.2021, k úhradě úvěru (tzv. půjčky) z 30.8.2019 mělo dojít 10.10.2017. Žalovaná si peníze od [právnická osoba] převzala a je povinna je vrátit, je to její povinnost. Žalovaná dlužila původnímu věřiteli [právnická osoba] peníze, které si půjčila, tento věřitel se rozhodl, že to sám po ní nebude vymáhat, a proto to prodal jiné osobě, která mu za tyto pohledávky zaplatila a bude si pohledávky po žalované vymáhat sama. Rozdíl mezi poskytnutými 10 000