12 C 173/2022-36 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou soudu podanou dne 28.4.2022 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým mělo být žalované uloženo zaplatit na bezdůvodném obohacení částku 7 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 717,11 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 8,05% ročně a na náhradu nákladů řízení 2 252 Kč. Žalobkyně tvrdila, že má proti žalované nárok na základě smlouvy o půjčce ze dne 25.10.2015. V důsledku fúze sloučením se dne 30.9.2016 stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO], společnost [právnická osoba] (dnes pod názvem [právnická osoba]), [IČO], tj. právní předchůdce žalobkyně. Na základě smlouvy o půjčce právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 680 Kč, odměnu za administrativní činnost 2 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč, což žalobkyně dále souhrnně nazývá jako úhrady za služby. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 360 Kč počínaje 1.11.2015, přičemž poslední splátka byla stanovena na 4.12.2016. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy, nejpozději měla žalovaná celkovou dlužnou částku zaplatit dne 4.12.2016, ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky i s úroky z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky až do úplného zaplacení. Pohledávka se všemi právy s ní spojenými byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019 žalobkyni jako novému věřiteli s účinností ke dni 6.12.2019, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 6.12.2019. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradila pouze 5 000 Kč. Ke dni postoupení 6.12.2019 činila pohledávka bez příslušenství za žalovanou 15 880 Kč, příslušenství pohledávky tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně, požaduje po žalované pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 1 717,11 Kč od 5.12.2016 do data postoupení 6.12.2019 a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 7 000 Kč od 7.12.2018 do zaplacení. Přes předžalobní výzvu uhrazeno nebylo. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl pro nedoručení žalované zrušen. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že 25.10.2015 žalovaná požádala o půjčku 12 000 Kč se splatností 58 týdnů, žalovaná uváděla, že žije jako podnájemník v rodinném domě, má aktivní půjčku u [příjmení] [jméno], jiný úvěr nemá, nemá nezaopatřené děti a je zaměstnaná, má příjem 15 000 Kč měsíčně, výdaje na nájem/inkaso 4 000 Kč, výdaje domácnosti 4 000 Kč, splátky 1 350 Kč a výdaje na telefon 200 Kč. Podle karty žalovaná předkládala výplatní pásky, občanský průkaz, pracovní smlouvu/živnostenský list a nájemní/ubytovací smlouvu. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že 25.10.2015 uzavřela žalovaná s [právnická osoba] smlouvu o poskytnutí úvěru ve výši 12 000 Kč při pevném úroku 1 680 Kč na dobu trvání splácení, při sjednání administrativního poplatku 2 400 Kč, při hotovostním inkasu splátek 4 800 Kč, tj. celkem měla žalovaná uhradit 20 880 Kč, který měla žalovaná splatit v 58 týdenních splátkách po 360 Kč splatných vždy do 7. dne od předchozí splátky, kdy první splátka měla být uhrazena do 7 dnů od uzavření smlouvy 25.10.2015. V samostatných nepodepsaných smluvních podmínkách byla uvedena zápůjční úroková sazba 23,72%, RPSN byla 75,72%. 5. Z oznámení o postoupení pohledávky a z podacího lístku bylo zjištěno, že bylo žalované neporučeným dopisem zaslaným 7.1.2020 oznámeno postoupení pohledávky původním věřitelem na žalobkyni. Soudu byla předložena i smlouva o postoupení pohledávek z 6.12.2019 uzavřená mezi [právnická osoba], [IČO] a žalobkyní o postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku bylo zjištěno, že 4.9.2020 byla žalované doporučeně zaslána výzva k úhradě celkem 40 890,08 Kč ze dvou půjček do 18.9.2020 s tím, že jinak bude zahájeno soudní řízení ve věci. Žalované bylo připomenuto i již oznámené postoupení pohledávek z původního věřitele na žalobkyni. 6. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele (§ 1968 občanského zákoníku). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 občanského zákoníku). Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.. Podle § 580 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.. Bezdůvodně se podle odstavce druhého téhož ustanovení obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalovaná uzavřela s [právnická osoba] smlouvu o spotřebitelském úvěru dne 25.10.2015, na jejím základě bylo tímto subjektem žalované poskytnuto 12 000 Kč, které měly být splaceny v 58 splátkách po 360 Kč týdně, kdy jistina činila 12 000 Kč při pevném úroku 1 680 Kč na dobu trvání splácení, při sjednání administrativního poplatku 2 400 Kč, při odměně za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč, tj. celkem měla žalovaná uhradit 20 880 Kč, přičemž zároveň je v témž článku uvedena zápůjční úroková sazba je 23,72%, RPSN byla 75,72%. Žalobkyně se domáhala zaplacení zbývající jistiny, která byla žalované právním předchůdcem žalobkyně zapůjčena, tj. částky 7 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná na tento úvěr uhradila celkem 5 000 Kč. 8. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2390 a násl., § 2991 a násl. a § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a shledal, že žaloba byla podána důvodně v celém rozsahu. Mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalovanou byla sjednána smlouva o spotřebitelském úvěru, u které byly sjednány takové podmínky, pro které by soud nemohl žalobě plně vyhovět, pokud by se žalobkyně domáhala zaplacení všech sjednaných částek. Toho si byla patrně žalobkyně vědoma, a proto už samotná žaloba byla podána pouze v rozsahu tzv. bezdůvodného obohacení, kdy se žalobkyně domáhá pouze vrácení peněz, které její právní předchůdce žalované poskytl ze smlouvy a ona mu je nevrátila. Předchůdcem žalobkyně bylo poskytnuto 12 000 Kč, žalovanou vráceno 5 000 Kč, žalováno je o 7 000 Kč, tedy o rozdíl těchto dvou částek. Žalovaná si peníze od [příjmení] [jméno] [příjmení] převzala a je povinna je vrátit, je to její povinnost. Není žalováno o sjednané úroky, poplatky, smluvní pokuty ani jiné sjednané sankce. Předmětem žaloby je pouze doplacení jistiny žalovanou a úroku z prodlení, který je zákonnou sankcí za nesplnění povinnosti plnit řádně a včas své dluhy, jak jej stanoví § 1968 a násl. občanského zákoníku. Co se týče kapitalizovaného úroku z prodlení, to je lapidárně řečeno zákonný úrok z prodlení spočítaný za nějaké konkrétní období, to je ona kapitalizace. Žalovaných 1 717,11 Kč neodpovídá zákonnému úroku z prodlení z částky 7 000 Kč od 5.12.2016 do 6.12.2019 při jeho výši 8,05% ročně. Žalobkyně však požaduje zákonný úrok z prodlení naprosto po právu od doby, kdy měla být smlouva splacená, ale žalovanou splacena nebyla. K úhradě úvěru mělo dojít 4.12.2016, kdy zákonný úrok činil 8,05%. Proto soud uložil žalované žalobkyni jako právní nástupkyni původního věřitele zaplatit částku 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 000 Kč od 5.12.2016 do zaplacení ve výši 8,05% ročně, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku (§ 160 občanského soudního řádu) a ohledně zbývající