12 C 182/2021-37 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou soudu podanou dne 31.7.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým mělo být žalované uloženo zaplatit na bezdůvodném obohacení částku 5 600 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 371,66 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 600 Kč od 16.1.2021 do zaplacení ve výši 8,05% ročně a na náhradu nákladů řízení 1 489 Kč. Žalobkyně tvrdila, že se v důsledku fúze sloučením dne 30.9.2016 stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO], společnost [právnická osoba] (dnes pod názvem [právnická osoba]), [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]. Mezi právním předchůdcem žalobkyně - společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou byla dne 9.2.2015 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl tento předchůdce žalované 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což potvrdila žalovaná podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 400 Kč, odměnu za administrativní činnost 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč, což žalobkyně dále souhrnně nazývá jako úhrady za služby. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč počínaje 16.2.2015, přičemž poslední splátka byla stanovena na 21.3.2016. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy, nejpozději měla žalovaná celkovou dlužnou částku zaplatit dne 21.3.2016, ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky i s úroky z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky až do úplného zaplacení. Pohledávka se všemi právy s ní spojenými byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021 žalobkyni jako novému věřiteli s účinností ke dni 15.1.2021, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem téhož data. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradila pouze 4 400 Kč. Ke dni postoupení 15.1.2021 činila pohledávka bez příslušenství za žalovanou 13 000 Kč, příslušenství pohledávky tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně požaduje po žalované pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované 5 600 Kč (rozdíl poskytnutých 10 00 Kč a vrácených 4 400 Kč) se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 2 371,66 Kč od 22.3.2016 do data postoupení 15.1.2021 (zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 5 600 Kč od 22.3.2016 do 15.1.2021) a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 5 600 Kč od 16.1.2021 do zaplacení. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl pro nedoručení žalované zrušen. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že dne 9.2.2015 požádala žalovaná o půjčku 10 000 Kč, ke svým poměrům uvedla, že žije ve vlastním bydlení, nemá úvěr, nemá nezaopatřené děti, je zaměstnaná, má mzdu 12 600 Kč, výdaje 1500 na nájme/inkaso, 3 700 Kč na domácnost a 200 Kč na telefon, žalovaná doložila pracovní smlouvu, SIPO, výplatní pásky a občanský průkaz. Ze smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že 9.2.2015 uzavřela žalovaná s [právnická osoba], [IČO], smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši 10 000 Kč při pevném úroku 1 400 Kč na dobu trvání splácení, při sjednání poplatku za administrativní činnost 2 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč, tj. celkem měla žalovaná uhradit 17 400 Kč, které měla žalovaná splatit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč splatných vždy do 7. dne od předchozí splátky, kdy první splátka měla být uhrazena do 7 dnů od uzavření smlouvy. V samostatných nepodepsaných smluvních podmínkách je uvedena úroková sazba je uvedena 23,72 %, RPSN byla 75,72%. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené 15.1.2021 mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalobkyní bylo zjištěno, že byly pohledávky původního věřitele za žalovanou tímto věřitelem postoupeny na žalobkyni. 5. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku bylo zjištěno, že doporučeně zaslaným dopisem 15.2.2021 byla žalovaná informována o postoupení pohledávky 13 000 Kč bez příslušenství na žalobkyni. 6. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku bylo zjištěno, že 14.5.2021 byla žalované doporučeně zaslána výzva k úhradě celkem 29 473,65 Kč do 28.5.2021 s tím, že jinak bude zahájeno soudní řízení ve věci. Žalované bylo připomenuto i již oznámené postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni. 7. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele (§ 1968 občanského zákoníku). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 občanského zákoníku). Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.. Podle § 580 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.. Bezdůvodně se podle odstavce druhého téhož ustanovení obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalovaná uzavřela s [právnická osoba] smlouvu o úvěru 9.2.2015, na jejímž základě bylo tímto subjektem žalované poskytnuto 10 000 Kč, které měly být splaceny s poplatky a úrokem v 58 splátkách po 300 Kč týdně, jistina činila 10 000 Kč při pevném úroku 1 400 Kč na dobu trvání splácení, při sjednání poplatku za administrativní činnost 2 000 Kč, při poplatku za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč, tj. celkem měla žalovaná uhradit 17 400 Kč, přičemž zároveň je v samostatných nepodepsaných smluvních podmínkách uvedena zápůjční úroková sazba je 23,72%, RPSN byla 75,72%. Žalobkyně se domáhala zaplacení zbývající jistiny, která byla žalované právním předchůdcem žalobkyně zapůjčena, tj. částky 5 600 Kč na tzv. bezdůvodném obohacení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná na úvěr z 9.2.2015 uhradila celkem 4 400 Kč. 9. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2395 a násl., § 2991 a násl. a § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a shledal, že žaloba byla podána důvodně. Mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalovanou byla sjednána smlouva o tzv. půjčce (obsahově o úvěru), u které byly sjednány takové podmínky, pro které by soud nemohl žalobě vyhovět, pokud by se žalobkyně domáhala zaplacení všech sjednaných částek. Toho si byla patrně žalobkyně vědoma, a proto už samotná žaloba byla podána pouze v rozsahu tzv. bezdůvodného obohacení, kdy se žalobkyně domáhá pouze vrácení peněz, které její právní předchůdce žalobkyně žalované zapůjčil a ona mu je nevrátila. Předchůdcem žalobkyně bylo zapůjčeno 10 000 Kč, žalovanou vráceno 4 400 Kč, žalováno je o 5 600 Kč, tedy o rozdíl těchto dvou částek. Není žalováno o sjednané úroky, poplatky, smluvní pokuty ani jiné sjednané sankce. Předmětem žaloby je pouze doplacení jistiny žalovanou a úroku z prodlení, který je zákonnou sankcí za nesplnění povinnosti plnit řádně a včas své dluhy, jak jej stanoví § 1968 a násl. občanského zákoníku. Co se týče kapitalizovaného úroku z prodlení, to je lapidárně řečeno zákonný úrok z prodlení spočítaný za nějaké konkrétní období, to je ona kapitalizace. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení naprosto po právu od doby, kdy měla být smlouva splacená, ale žalovanou splacena nebyla. K úhradě úvěru (tzv. půjčky) z 9.5.2015 mělo dojít 21.3.2016. Žalovaná si peníze od [právnická osoba] převzala a byla povinna je vrátit. Žalovaná dlužila původnímu věřiteli [právnická osoba] peníze, které si půjčila, tento věřitel se rozhodl, že to sám po ní nebude vymáhat, a proto to prodal jiné osobě, která mu za tyto pohledávky zaplatila a bude si pohledávky po žalované vymáhat sama. Rozdíl mezi poskytnutými 10 000 Kč a uhrazenými 4 400 Kč představuje žalovaných 5 600 Kč, tyto soud uložil žalované žal