8 C 17/2022-31 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se po žalované svou žalobou domáhal zaplacení žalovaných částek, úroků a úroků z prodlení s tím, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], [IČO], dne 24. 4. 2015 uzavřela se žalovanou smlouvu zápůjčce, na základě které jí poskytla zápůjčku 6.000 Kč, žalovaná potvrdila převzetí této částky a zavázala se ji uvedenému věřiteli vrátit spolu s poplatkem 4.440 Kč formou 58 týdenních splátek po 180 Kč. Žalovaná ale dluhy řádně nesplatila, uhradil pouze 1.000 Kč. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 24. 4. 2015 soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které jí poskytla zápůjčku 6.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit 58 týdenními splátkami po 180 Kč spolu se souhrnným poplatkem 4.440 Kč představující sjednaný úrok, odměnu za poskytnutí úvěru, administrativní poplatek a poplatek za úhrady v hotovosti. Celkem se žalovaná tak zavázala splatit 10.440 Kč. 4. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], postoupila předmětné pohledávky za žalovaným žalobci. 5. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). 6. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). 7. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). 8. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku). 9. Soud rozhodoval v řízení bez jednání ve smyslu § 115a o.s.ř.. 10. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o zápůjčce, na základě které žalované poskytl zápůjčku 6.000 Kč. Žalobce potvrdil, že žalovaná na tento dluh uhradila 1.000 Kč. Podle žalobce žalovaná splatila pouze část svého závazku. Žalovaná by tak musela uhradit uvedených 10.440 Kč. 11. Soud uvedenou smlouvu považuje za smlouvu lichevní povahy. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované 6.000 Kč, žalovaná měla splatit 10.440 Kč. To představuje roční úrok 66,34%. Jedná se o zjevný nepoměr plnění, podstatně přesahující úrokovou výměru v době sjednání zápůjčky obvyklou, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám bank při poskytování úvěru. 12. Pro výše uvedené soud považuje předmětnou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou pro rozpor s ustanovením § 580, odst. 1 občanského zákoníku, poněvadž se jedná o smlouvu, která se pro svoji lichevní povahu příčí dobrým mravům. Plněním účastníků řízení podle této smluv tak vzniklo bezdůvodné obohacení žalovaného, které je třeba vypořádat v souladu s ustanovením § 2991 a § 2993 občanského zákoníku jako plnění z neplatného právního úkonu. Žalobce má právo na vydání částek poskytnutých žalobci. Žalovaná ale na tento dluh plnila, uhradila 1.000 Kč. Z toho důvodu soud žalobě vyhověl ohledně částky poskytnuté původním věřitelem, ale snížené o skutečně zaplacenou úhradu žalovanou. Jedná se o částku 5.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 21. 1. 2020 do zaplacení, protože 7. 1. 2020 byla odeslána první prokázaná výzva k úhradě žalované, která podle § 573 občanského zákoníku byla fikcí doručena 10. 1. 2020 a žalovaná měla plnit do 20. 1. 2020. Pokud žalobce požadoval úhradu souhrnného poplatku a úroků vyšších než přiznaných, soud žalobu zamítnul. 13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl jak shora uvedeno, když úspěch a neúspěch účastníků ve věci byl prakticky stejný.