8 C 200/2022-39 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se po žalovaném svou žalobou domáhal zaplacení žalovaných částek, úroků a úroků z prodlení s tím, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovaným dvě smlouvy nazvané jako Smlouva o zápůjčce, na základě kterých poskytl žalovanému finanční prostředky, které se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem formou sjednaných týdenních splátek. Žalovaný ale dluhy řádně nesplatil, uhradil pouze jejich část. Žalobce uvedl, že původní věřitel poskytl žalovanému zákonné informace a zkoumal jeho schopnost dluhy splácet. Původní věřitel následně pohledávku za žalovaným postoupil žalobci. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 28. 4. 2016, [číslo] soud zjistil, že žalovaný toho dne uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o zápůjčce částky 40.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal věřiteli vrátit spolu s poplatkem 42.176 Kč formou 100 týdenních splátek po 820 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal splatit věřiteli 82.176 Kč. 4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 27. 7. 2016, [číslo] soud zjistil, že žalovaný toho dne uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o zápůjčce částky 22.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal věřiteli vrátit spolu s poplatkem 18.834 Kč formou 60 týdenních splátek po 681 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal splatit věřiteli 40.834 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a podacího lístku soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], postoupila předmětné pohledávky za žalovaným žalobci. Z výzvy k plnění ze dne 11. 5. 2020 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě celého dluhu najednou do 18. 5. 2020. 6. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). 7. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). 8. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). 9. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku). 10. Soud rozhodoval v řízení bez jednání ve smyslu § 115a o.s.ř.. 11. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], dvě smlouvy o zápůjčkách, na základě kterých byla žalovanému v případě smlouvy [číslo] ze dne 28. 4. 2016 zapůjčena částka 40.000 Kč a žalovaný se zavázal za tuto zápůjčku zaplatit poplatek 42.176 Kč. Celková částka 82.176 Kč měla být splacena formou 100 týdenních splátek po 822 Kč. Žalobce potvrdil, že žalovaný na tento dluh uhradil 34.453,52 Kč. Podle žalobce žalovaný splatil pouze část svého závazku. Žalovaný by tak musel uhradit uvedených 82.176 Kč. V případě smlouvy [číslo] ze dne 27. 7. 2016 byla žalovanému zapůjčena částka 22.000 Kč a žalovaný se zavázal za tuto zápůjčku zaplatit poplatek 18.834 Kč. Celková částka 40.834 Kč měla být splacena formou 60 týdenních splátek po 681 Kč. Žalobce potvrdil, že žalovaný uhradil 18.915,38 Kč. Podle žalobce žalovaný splatil pouze část svého závazku. Žalovaný by tak musel uhradit uvedených 40.834 Kč. 12. Soud uvedené smlouvy považuje za smlouvy lichevní povahy. V prvním případě (smlouva [číslo]) právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému 40.000 Kč, žalovaný měl splatit 82.176 Kč. To představuje roční úrok 52,22%. Jedná se o zjevný nepoměr plnění, podstatně přesahující úrokovou výměru v době sjednání zápůjčky obvyklou, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám bank při poskytování úvěru. Stejná situace je i v případě zápůjčky dalších 22.000 Kč (smlouva [číslo]), které měl žalovaný vrátit částkou 40.834 Kč, což odpovídá ročnímu úroku 74,19%. 13. Pro výše uvedené soud považuje předmětné smlouvy o zápůjčkách za absolutně neplatné pro rozpor s ustanovením § 580, odst. 1 občanského zákoníku, poněvadž se jedná o smlouvy, které se pro svoji lichevní povahu příčí dobrým mravům. Plněním účastníků řízení podle těchto smluv tak vzniklo bezdůvodné obohacení žalovaného, které je třeba vypořádat v souladu s ustanovením § 2991 a § 2993 občanského zákoníku jako plnění z neplatného právního úkonu. Žalobce má právo na vydání částek poskytnutých žalobci (40.000 Kč a 22.000 Kč). Žalovaný ale na tyto dluhy plnil. V prvním případě uhradil 34.453,52 Kč, ve druhém případě 18.915,38 Kč. Z toho důvodu soud žalobu v části, kterou bylo požadováno plnění na smlouvu [číslo] konkrétně zaplacení částky 5.546,48 Kč a 8,5% úrok z prodlení ročně od 19. 5. 2020 do zaplacení považuje za důvodnou a pokud bylo požadováno plnění na smlouvě [číslo] konkrétně zaplacení částky 3.084,62 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně od 19. 5. 2020 do zaplacení, považuje v této části soud žalobu také za důvodnou. 14. Pokud žalobou bylo požadováno zaplacení úroku z prodlení za dobu delší než shora přiznanou nebo mírou vyšší než přiznanou, soud žalobu zamítnul. Vycházel z toho, že v obou případech byl žalovaný vyzván k úhradě do 18. 5. 2020, výzvou ze dne 11. 5. 2020, která byla v řízení prokázána jako první výzva k plnění žalovaného. 15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., poněvadž neúspěch žalobce ve věci byl neúspěchem pouze v poměrně nepatrné části. Soud žalobci přiznal právo na náhradu zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a nákladů na zastoupení ve věci advokátem podle § 14b advokátního tarifu za 3 hlavní úkony právní pomoci po 200 Kč, 3x režijní paušál 100 Kč a 21% DPH. Náhradu nákladů řízení soud podle § 149 o.s.ř. nechal zaplatit přímo do rukou zástupce žalobce.