8 C 232/2021-27 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se po žalovaném svou žalobou domáhal zaplacení částky 25.410,87 Kč se 7,5% úrokem z prodlení ročně od 1. 12. 2012 do zaplacení a smluvní pokuty 25.012 Kč s tím, že dne 25. 11. 2011 uzavřel se žalovaným úvěrovou smlouvu [číslo] na základě které mu poskytl úvěr 20. 000 Kč, žalovaný potvrdil převzetí této částky a zavázal se jí uvedenému věřiteli vrátit spolu s poplatkem 12.500 Kč formou 13 měsíčních splátek po 2.500 Kč. Žalovaný ale dluhy řádně nesplatil, uhradil pouze 7.089,13 Kč. Pro případ porušení povinnosti úvěr splácet, byla dohodnuta smluvní pokuta. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 25. 11. 2011 soud zjistil, že žalobce uzavřel se žalovaným úvěrovou smlouvu, na základě které mu poskytl úvěr 20. 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit 13 měsíčními splátkami po 2.500 Kč spolu se souhrnným poplatkem 12.500 Kč představující sjednaný úrok, odměnu za poskytnutí úvěru, administrativní poplatek a poplatek za úhrady v hotovosti. Celkem se žalovaný tak zavázal uhradit 32.500 Kč. 4. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). 5. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). 6. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). 7. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku). 8. Soud rozhodoval v řízení bez jednání ve smyslu § 115a o.s.ř.. 9. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že žalovaný uzavřel se žalobcem smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému žalobce poskytl úvěr 20.000 Kč. Žalobce potvrdil, že žalovaný na tento dluh uhradil 7.089,13 Kč. Podle žalobce žalovaný splatil pouze část svého závazku. 10. Soud uvedenou smlouvu považuje za smlouvu lichevní povahy. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému 20.000 Kč, žalovaný měl splatit 32.500 Kč. To představuje roční úrok 57,70%. Jedná se o zjevný nepoměr plnění, podstatně přesahující úrokovou výměru v době sjednání zápůjčky obvyklou, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám bank při poskytování úvěru. 11. Pro výše uvedené soud považuje předmětnou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou pro rozpor s ustanovením § 580, odst. 1 občanského zákoníku, poněvadž se jedná o smlouvu, která se pro svoji lichevní povahu příčí dobrým mravům. Plněním účastníků řízení podle této smluv tak vzniklo bezdůvodné obohacení žalovaného, které je třeba vypořádat v souladu s ustanovením § 2991 a § 2993 občanského zákoníku jako plnění z neplatného právního úkonu. Žalobce má právo na vydání částek poskytnutých žalobci. Žalovaný ale na tento dluh plnil, uhradil 7.089,13 Kč. Z toho důvodu soud žalobě vyhověl ohledně částky poskytnuté původním věřitelem, ale snížené o skutečně zaplacenou úhradu žalovaným. Jedná se o částku 12.910,87 Kč s úrokem z prodlení v požadované výši 7,5%, které nepřevyšují zákonné úroky, a to od 30. 1. 2021 do zaplacení, protože první prokázaná výzva byla z 25. 1. 2021, která podle § 573 občanského zákoníku byla fikcí doručena 28. 1. 2021 a žalovaný měl plnit bez zbytečného odkladu. Neučinil-li tak, dostal se od 30. 1. 2021 do prodlení. Pokud žalobce požadoval úhradu souhrnného poplatku a smluvní pokuty a úroků za dobu delší než přiznanou, soud žalobu zamítnul. 12. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení převážně úspěšný, ale výlohy mu v souvislosti s tímto řízením nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.