8 C 267/2021-46 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se po žalovaném svou žalobou domáhal zaplacení žalovaných částek, úroků a úroků z prodlení s tím, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovaným dvě smlouvy o půjčkách, na základě kterých poskytl žalovanému finanční prostředky, které se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem formou sjednaných týdenních splátek. Žalovaný ale dluhy řádně nesplatil, uhradil pouze jejich část. Žalobce uvedl, že původní věřitel poskytl žalovanému zákonné informace a zkoumal jeho schopnost dluhy splácet. Původní věřitel následně pohledávku za žalovaným postoupil žalobci. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 27. 8. 2018 soud zjistil, že žalovaný toho dne uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti 25.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal věřiteli vrátit spolu s poplatkem 20. 000 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal splatit věřiteli 45. 000 Kč, a to 60 týdenními splátkami po 750 Kč. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] ze dne 7. 6. 2018 soud zjistil, že žalovaný toho dne uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti 16.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal věřiteli vrátit spolu s poplatkem 12.800 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal splatit věřiteli 28.800 Kč, a to 60 týdenními splátkami po 480 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], postoupila předmětné pohledávky za žalovaným žalobci. 6. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 19. 2. 2021 a podacího lístku soud zjistil, že původní věřitel vedle oznámení o postoupení pohledávek žalobci žalovaného vyzýval i k úhradě celého dluhu najednou. Podle § 573 občanského zákoníku se tak stalo nejdéle 25. 2. 2021, žalovaný měl plnit v desetidenní lhůtě 7. 3. 2021 neučinil-li tak, dostal se dne 8. 3. 2021 do prodlení. 7. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). 8. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). 9. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). 10. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku). 11. Soud rozhodoval v řízení bez jednání ve smyslu § 115a o.s.ř.. 12. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], dvě smlouvy o úvěrech v hotovosti, na základě kterých byla žalovanému v případě smlouvy [číslo] ze dne [datum] zapůjčena částka 25.000 Kč a žalovaný se zavázal za tuto zápůjčku zaplatit poplatek 20.000 Kč. Celková částka 45.000 Kč měla být splacena formou 60 týdenních splátek po 750 Kč. Žalobce potvrdil, že žalovaný na tento dluh uhradil 3.600 Kč. Podle žalobce žalovaný splatil pouze část svého závazku. Žalovaný tak měl uhradit uvedených 45.000 Kč. V případě smlouvy [číslo] ze dne 7. 6. 2018 byla žalovanému zapůjčena částka 16.000 Kč a žalovaný se zavázal za tuto zápůjčku zaplatit poplatek 12.800 Kč. Celková částka 28.800 Kč měla být splacena formou 60 týdenních splátek po 480 Kč. Žalobce potvrdil, že žalovaný uhradil 7.120 Kč. Podle žalobce žalovaný splatil pouze část svého závazku. Žalovaný tak musel uhradit uvedených 28.800 Kč. 13. Soud uvedené smlouvy považuje za smlouvy lichevní povahy. V prvním případě (smlouva [číslo]) právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému 25.000 Kč, žalovaný měl splatit 45.000 Kč. To představuje roční úrok 69,33%. Jedná se o zjevný nepoměr plnění, podstatně přesahující úrokovou výměru v době sjednání zápůjčky obvyklou, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám bank při poskytování úvěru. Stejná situace je i v případě úvěru na 16.000 Kč (smlouva [číslo]), které měl žalovaný vrátit částkou 28.800 Kč, což odpovídá ročnímu úroku 69,33%. 14. Pro výše uvedené soud považuje předmětné smlouvy o zápůjčkách za absolutně neplatné pro rozpor s ustanovením § 580, odst. 1 občanského zákoníku, poněvadž se jedná o smlouvy, které se pro svoji lichevní povahu příčí dobrým mravům. Plněním účastníků řízení podle těchto smluv tak vzniklo bezdůvodné obohacení žalovaného, které je třeba vypořádat v souladu s ustanovením § 2991 a § 2993 občanského zákoníku jako plnění z neplatného právního úkonu. Žalobce má právo na vydání částek poskytnutých žalobci (25.000 Kč a 16.000 Kč). Žalovaný ale na tyto dluhy plnil. V prvním případě uhradil 3.600 Kč, ve druhém případě 7.120 Kč. Žalobce žaloval pouze takto určené bezdůvodné obohacení, ale s ohledem na dobu prodlení žalovaného, když první prokázaná výzva k vydání bezdůvodného obohacení byla datována 19. 2. 2021 a podle podacího lístku odeslána 22. 2. 2021, soud pouze zamítl část požadovaných úroků z prodlení. K prvnímu dni prodlení také zjistil výši zákonných úroků z prodlení, a pokud bylo požadováno zaplacení vyšších úroků z prodlení, žalobu také zamítl. 15. Vzhledem k tomu, že neúspěch žalobce ve věci byl neúspěch v poměrně nepatrné části, soud žalobci přiznal i právo na plnou náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek 1.212 Kč a náhradu nákladů na zastoupení ve věci advokátem podle § 14b advokátního tarifu za 3 hlavní úkony právní pomoci po 500 Kč, 3x režijní paušál 100 Kč a 21% DPH. Náhradu nákladů řízení soud podle § 149 o.s.ř. nechal zaplatit přímo do rukou zástupce žalobce.