8 C 287/2021-65 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se po žalovaném svou žalobou domáhal zaplacení žalovaných částek, úroků a úroků z prodlení s tím, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], dne 31. 8. 2017 uzavřela se žalovaným smlouvu úvěru [číslo] na základě které mu poskytla úvěr 20.000 Kč, který byl téhož dne žalovanému vyplacen a žalovaný se zavázal 13 měsíčními splátkami vrátit věřiteli 33.800 Kč. Žalobce potvrdil, že žalovaný uhradil 16.400 Kč. Dále žalobce uvedl, že smlouvou o prodeji části závodu původního věřitele [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], pohledávka za žalovaným přešla na společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], která následně smlouvou o postoupení pohledávek postoupila pohledávku za žalovaným žalobci. 2. Žalovaný uvedl, že žalovaný nárok neuznává, nejdříve sporoval, že nesouhlasí s tím, že pohledávka za ním přešla na společnost [právnická osoba] a uvedl, že podle jeho údajů uhradil 13.900 Kč. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 31. 8. 2017 soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které mu poskytla zápůjčku 20.000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit 13 měsíčními splátkami celkovou částkou 33.800 Kč. 4. Z výpisu z obchodního rejstříku a notářského zápisu ze dne 27. 9. 2018 soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] společnosti [právnická osoba] prodala část svého závodu tvořenou divizí spotřebitelských úvěrů, mimo jiné včetně pohledávky za žalovaným. 5. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 2. 2020 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému, že pohledávku za ním postoupila žalobci a vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu najednou. 6. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). 7. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). 8. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). 9. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku). 10. Soud rozhodoval v řízení bez jednání ve smyslu § 115a o.s.ř.. 11. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytl úvěru 20.000 Kč. Žalobce potvrdil, že žalovaný na tento dluh uhradil 16.400 Kč. Podle žalobce žalovaný splatil pouze část svého závazku. Žalovaný by tak podle žalobce musel uhradit uvedených 33.800 Kč. 12. Soud uvedenou smlouvu považuje za smlouvu lichevní povahy. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému 20.000 Kč, žalovaný měl splatit 33.800 Kč. To představuje roční úrok 63,69%. Jedná se o zjevný nepoměr plnění, podstatně přesahující úrokovou výměru v době sjednání zápůjčky obvyklou, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám bank při poskytování úvěru. 13. Pro výše uvedené soud považuje předmětnou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou pro rozpor s ustanovením § 580, odst. 1 občanského zákoníku, poněvadž se jedná o smlouvu, která se pro svoji lichevní povahu příčí dobrým mravům. Plněním účastníků řízení podle této smluv tak vzniklo bezdůvodné obohacení žalovaného, které je třeba vypořádat v souladu s ustanovením § 2991 a § 2993 občanského zákoníku jako plnění z neplatného právního úkonu. Žalobce má právo na vydání částek poskytnutých žalobci. Žalovaný ale na tento dluh plnil, uhradil 16.400 Kč. Z toho důvodu soud žalobě vyhověl ohledně částky poskytnuté původním věřitelem, ale snížené o skutečně zaplacenou úhradu žalovaným. Jedná se o částku 3.600 Kč s požadovaným úrokem z prodlení od 17. 2. 2020 do zaplacení, protože 12. 2. 2020 byla odeslána první prokázaná výzva k úhradě žalovanému, která podle § 573 občanského zákoníku byla fikcí doručena 15. 2. 2020 a žalovaný měl plnit do 16. 2. 2020. Pokud žalobce požadoval úhradu souhrnného poplatku a úroků vyšších než přiznaných nebo za dobu delší než přiznanou, soud žalobu zamítnul. Soud na okraj uvádí, že k prvnímu dni prodlení činil zákonný úrok z prodlení 10%, bylo ale požadováno méně. 14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl jak shora uvedeno, když žalovaný byl v řízení převážně úspěšný, jemu ale v souvislosti s tímto řízení výlohy nevznikly.