8 C 312/2022-37 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se po žalované svou žalobou domáhal zaplacení žalovaných částek, úroků a úroků z prodlení s tím, že uzavřel se žalovanou dvě smlouvy nazvané jako Smlouva o spotřebitelském úvěru a Smlouva o zápůjčce, na základě kterých poskytl žalované finanční prostředky, které se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem formou sjednaných týdenních splátek. Žalovaná ale dluhy řádně nesplatila, uhradila pouze jejich část. Žalobce uvedl, že původní věřitel poskytl žalované zákonné informace a zkoumal její schopnost dluhy splácet. Původní věřitel následně pohledávku za žalovanou postoupil žalobci. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 31. 5. 2019, [číslo] soud zjistil, že žalovaná toho dne uzavřela se žalobcem smlouvu o zápůjčce částky 10.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala věřiteli vrátit spolu s poplatkem 8.917 Kč formou 60 týdenních splátek po 316 Kč Celkem se tedy žalovaná zavázala splatit věřiteli 18.917 Kč. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 27. 10. 2019, [číslo] soud zjistil, že žalovaná toho dne uzavřela se žalobcem smlouvu o zápůjčce částky 12.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala věřiteli vrátit spolu s poplatkem 11.468 Kč formou 65 týdenních splátek po 362 Kč Celkem se tedy žalovaná zavázala splatit věřiteli 23.468 Kč. 5. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). 6. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). 7. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). 8. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku). 9. Soud rozhodoval v řízení bez jednání ve smyslu § 115a o.s.ř.. 10. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že žalovaná uzavřela se žalobcem dvě smlouvy o zápůjčkách, na základě kterých byla žalované v případě smlouvy [číslo] ze dne 31. 5. 2019 zapůjčena částka 10. 000 Kč a žalovaná se zavázala za tuto zápůjčku zaplatit poplatek 8.917 Kč. Celková částka 18.917 Kč měla být splacena formou 60 týdenních splátek po 316 Kč. Žalobce potvrdil, že žalovaná na tento dluh uhradila 8.200 Kč. Podle žalobce žalovaná splatila pouze část svého závazku. Žalovaná by tak musela uhradit uvedených 18.917 Kč. V případě smlouvy [číslo] ze dne 27. 10. 2019 byla žalované zapůjčena částka 12.000 Kč a žalovaná se zavázala za tuto zápůjčku zaplatit poplatek 11.468 Kč. Celková částka 23.468 Kč měla být splacena formou 65 týdenních splátek po 362 Kč. Žalobce potvrdil, že žalovaná uhradila 3.200 Kč. Podle žalobce žalovaná splatila pouze část svého závazku. Žalovaná by tak musel uhradit uvedených 23.468 Kč. 11. Soud uvedené smlouvy považuje za smlouvy lichevní povahy. V prvním případě (smlouva [číslo]) právní předchůdce žalobce poskytl žalované 10.000 Kč, žalovaná měla splatit 18.917 Kč. To představuje roční úrok 77,28%. Jedná se o zjevný nepoměr plnění, podstatně přesahující úrokovou výměru v době sjednání zápůjčky obvyklou, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám bank při poskytování úvěru. Stejná situace je i v případě zápůjčky dalších 12.000 Kč (smlouva [číslo]), které měla žalovaná vrátit částkou 23.468 Kč, což odpovídá ročnímu úroku 82,82%. 12. Pro výše uvedené soud považuje předmětné smlouvy o zápůjčkách za absolutně neplatné pro rozpor s ustanovením § 580, odst. 1 občanského zákoníku, poněvadž se jedná o smlouvy, které se pro svoji lichevní povahu příčí dobrým mravům. Plněním účastníků řízení podle těchto smluv tak vzniklo bezdůvodné obohacení žalovaného, které je třeba vypořádat v souladu s ustanovením § 2991 a § 2993 občanského zákoníku jako plnění z neplatného právního úkonu. Žalobce má právo na vydání částek poskytnutých žalované (10.000 Kč a 12.000 Kč). Žalovaná ale na tyto dluhy plnila. V prvním případě uhradila 8.200 Kč, ve druhém případě 3.200 Kč. Z toho důvodu soud žalobu v části, kterou bylo požadováno plnění na smlouvu [číslo] konkrétně zaplacením částky 1.800 Kč a 8,25% úrok z prodlení ročně od 14. 5. 2021 do zaplacení považuje za důvodnou a pokud bylo požadováno plnění na smlouvě [číslo] konkrétně zaplacení částky 8.800 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 14. 5. 2021 do zaplacení, považuje v této části soud žalobu také za důvodnou. 13. Pokud žalobou bylo požadováno zaplacení úroku z prodlení za dobu delší než shora přiznanou, soud žalobu zamítnul. Vycházel z toho, že první prokázaná výzva k plnění a vydání bezdůvodného obohacení žalovanou byla odeslána 6. 5. 2021, podle § 753 občanského zákoníku byla doručena nejpozději 9. 5. 2021, žalovaná měla plnit do 13. 5. 2021 a neučinila-li tak, dostala se od 14. 5. 2021 do prodlení. Zde soud na okraj uvádí, že k tomuto datu činil zákonný úrok z prodlení 8,25% ročně, proto žalobou požadované úroky z prodlení tuto míru nepřevyšují. 14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř., když neúspěch žalovaného ve věci je neúspěchem v poměrně nepatrné části, proto žalobci přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, dále odměny za zastoupení ve věci advokátem stanovené podle § 14b advokátního tarifu, za tři hlavní úkony právní pomoci po 300 Kč, 3x režijní paušál 100 Kč a 21% DPH. Náhradu nákladů řízení soud podle § 149 o.s.ř. nechal zaplatit přímo do rukou zástupce žalobce.