8 C 347/2021-50 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se po žalovaném svou žalobou domáhal zaplacení žalovaných částek, úroků a úroků z prodlení s tím, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovaným dvě smlouvy nazvané jako Smlouva o půjčce, na základě kterých poskytl žalovanému finanční prostředky, které se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem formou sjednaných týdenních splátek. Žalovaný ale dluhy řádně nesplatil, uhradil pouze jejich část. Žalobce uvedl, že původní věřitel poskytl žalovanému zákonné informace a zkoumal jeho schopnost dluhy splácet. Původní věřitel následně pohledávku za žalovaným postoupil žalobci. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o půjčce ze dne 27. 8. 2016, [číslo] soud zjistil, že žalovaný toho dne uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o zápůjčce částky 9.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal věřiteli vrátit spolu s poplatkem 6.660 Kč formou 58 týdenních splátek po 270 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal splatit věřiteli 15.660 Kč. 4. Ze smlouvy o půjčce ze dne 9. 6. 2016, [číslo] soud zjistil, že žalovaný toho dne uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o zápůjčce částky 10.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal věřiteli vrátit spolu s poplatkem 5.910 Kč formou 43 týdenních splátek po 370 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal splatit věřiteli 15.910 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, oznámení o postoupení pohledávek ze dne 12. 2. 2021 a podacího lístku soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], postoupila předmětné pohledávky za žalovaným žalobci a žalovaného vyzval k úhradě celého dluhu najednou do 10 dnů od doručení oznámení a výzvy, která byla k poštovní přepravě podána 15. 2. 2021. 6. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). 7. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). 8. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). 9. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku). 10. Soud rozhodoval v řízení bez jednání ve smyslu § 115a o.s.ř.. 11. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], dvě smlouvy o zápůjčkách, na základě kterých byla žalovanému v případě smlouvy [číslo] ze dne 27. 8. 2016 zapůjčena částka 9.000 Kč a žalovaný se zavázal za tuto zápůjčku zaplatit poplatek 6.660 Kč. Celková částka 15.660 Kč měla být splacena formou 58 týdenních splátek po 270 Kč. Žalobce potvrdil, že žalovaný na tento dluh uhradil 770 Kč. Podle žalobce žalovaný splatil pouze část svého závazku. Žalovaný by tak musel uhradit uvedených 15.660 Kč. V případě smlouvy [číslo] ze dne 9. 6. 2016 byla žalovanému zapůjčena částka 10.000 Kč a žalovaný se zavázal za tuto zápůjčku zaplatit poplatek 5.910 Kč. Celková částka 15.910 Kč měla být splacena formou 43 týdenních splátek po 370 Kč. Žalobce potvrdil, že žalovaný uhradil 4.740 Kč. Podle žalobce žalovaný splatil pouze část svého závazku. Žalovaný by tak musel uhradit uvedených 15.910 Kč. 12. Soud uvedené smlouvy považuje za smlouvy lichevní povahy. V prvním případě (smlouva [číslo]) právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému 9.000 Kč, žalovaný měl splatit 15.660 Kč. To představuje roční úrok 66,34%. Jedná se o zjevný nepoměr plnění, podstatně přesahující úrokovou výměru v době sjednání zápůjčky obvyklou, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám bank při poskytování úvěru. Stejná situace je i v případě zápůjčky dalších 10.000 Kč (smlouva [číslo]), které měl žalovaný vrátit částkou 15.910 Kč, což odpovídá ročnímu úroku 71,46%. 13. Pro výše uvedené soud považuje předmětné smlouvy o zápůjčkách za absolutně neplatné pro rozpor s ustanovením § 580, odst. 1 občanského zákoníku, poněvadž se jedná o smlouvy, které se pro svoji lichevní povahu příčí dobrým mravům. Plněním účastníků řízení podle těchto smluv tak vzniklo bezdůvodné obohacení žalovaného, které je třeba vypořádat v souladu s ustanovením § 2991 a § 2993 občanského zákoníku jako plnění z neplatného právního úkonu. Žalobce má právo na vydání částek poskytnutých žalobci (9.000 Kč a 10.000 Kč). Žalovaný ale na tyto dluhy plnil. V prvním případě uhradil 770 Kč, ve druhém případě 4.740 Kč. Z toho důvodu soud žalobu v části, kterou bylo požadováno plnění na smlouvu [číslo] konkrétně zaplacení částky 8.230 Kč a 8,05% úrok z prodlení ročně od 20. 2. 2021 do zaplacení považuje za důvodnou a pokud bylo požadováno plnění na smlouvě [číslo] konkrétně zaplacení částky 5.260 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně od 20. 2. 2021 do zaplacení, považuje v této části soud žalobu také za důvodnou. 14. Pokud žalobou bylo požadováno zaplacení úroku z prodlení za dobu delší než shora přiznanou nebo mírou vyšší než přiznanou, soud žalobu zamítnul. Vycházel z toho, že první prokázaná výzva k plnění a vydání bezdůvodného obohacení žalovaného byla odeslána 15. 2. 2021, podle § 753 občanského zákoníku byla doručena nejpozději 18. 2. 2021, žalovaný měl plnit do 19. 2. 2021 a neučinil-li tak, dostal se od 20. 2. 2021 do prodlení. Zde soud na okraj uvádí, že k tomuto datu činil zákonný úrok z prodlení 8,25% ročně, proto žalobou požadované úroky z prodlení tuto míru nepřevyšují. 15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř., poněvadž neúspěch žalobce ve věci byl neúspěchem v poměrně nepatrné části. Soud žalobci přiznal právo na náhradu zaplaceného soudního poplatku 800 Kč a nákladů na zastoupení ve věci advokátem podle § 14b advokátního tarifu za 3 hlavní úkony právní pomoci po 300 Kč, 3x režijní paušál 100 Kč a 21% DPH. Náhradu nákladů řízení soud podle § 149 o.s.ř. nechal zaplatit přímo do rukou zástupce žalobce.