11 C 263/2022-32 — Okresní soud v Chrudimi

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 21. 4. 2022 se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení 66.456,60 Kč s úrokem z prodlení z titulu tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě níž měl větitel ([právnická osoba]) poskytnout žalovanému dne 10.8.2021 celkem 50.000 - Kč, které nevrátil do 12.10.2021 a stále je dluží. Žalobce, jemuž byla pohledávka věřitelem postoupena, marně vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky. Žalobce uvedl, že v případě, že soud nezná nárok z titulu spotřebitelského úvěru, pak nechť je věc posouzena podle pravidel bezdůvodného obohacení (číslo listu soudního spisu, dále„ č.l.“ 3). 2. Soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání za splnění podmínek § 115a občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále„ o. s. ř.“, poté, co byl vydaný elektronický platební rozkaz zrušen, neboť jej nepodařilo doručit žalovanému. Soud postup podle § 115a o. s. ř. na základě postoje žalobce sám navrhl a současně sdělil právní názor, z něhož následně v tomto rozhodnutí vycházel. 3. Soud ze spisu zjistil tyto skutečnosti. Věřitel poskytl žalovanému v rámci postupného čerpání částku 50 000 - Kč (číslo listu soudního spisu, dále„ č.l.“ [číslo]). Tuto částku žalovaný nevrátil a věřitel pohledávku postoupil žalobci, což žalovanému oznámil. Těmto tvrzením a důkazním prostředkům žalovaný neoponoval. Právní posouzení 4. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 občanského zákoníku). 5. Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran (§ 545 občanského zákoníku). Právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. (§ 546 občanského zákoníku). 6. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že věřitel poskytl žalovanému žalovanou jistinu. Žalobce se opíral o listinu, kterou nazýval„ smlouvou“, tedy právním jednáním mezi věřitelem a žalovaným, jehož uskutečnění však neprokázal, neboť registrace dlužníka na portálu věřitele či zaslání verifikační SMS nepotvrzuje, že to byl žalobcem označený žalovaný, kdo souhlasil právě s takovým zněním smlouvy, které žalobce soudu předložil jako právní titul svých nároků. Uzavření smlouvy, o nějž žalobce opírá svůj nárok, nebylo prokázáno. 7. Z hlediska výsledku by řízení dopadlo stejně, i kdyby soud považoval existenci smlouvy za prokázanou, neboť žalobce neprokazoval vynaložení odborné péče při posuzování úvěruschopnosti žalovaného před rozhodnutím poskytnutí úvěru. 8. V řízení však bylo prokázáno, že předchůdce žalobce, na nějž byla pohledávka podle § 1879 občanského zákoníku postoupena, poskytl žalovanému 50.000 - Kč, které žalovaný nevrátil a žalobce má podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku právo na vydání této částky z titulu bezdůvodného obohacení a na úrok z prodlení za dobu následující po uplynutí přiměřené doby k vrácení peněz do zaplacení, ve výši dané § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V této části soud žalobě vyhověl (výrok I.). 9. Ve zbývající části soud žalobu zamítl, neboť žalobce neprokázal uzavření smlouvy, o níž tyto nároky opíral (výrok II.). 10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, (dále„ o. s. ř.“), kdy žalobce měl ve věci celkový úspěch ze 50,6 % a má proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce vynaložil náklady na soudní poplatek ve výši 2.659 - Kč a nákladů právního zastoupení. Tyto náklady tvoří odměna advokáta 3.780 - Kč za jeden úkon právní služby v sazbě dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ advokátní tarif“), přičemž byly účelně vykonány 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava s převzetím věci, podání žaloby) a jeden úkon za nějž náleží odměna v poloviční sazbě dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (předžalobní výzva), tj. 2,5 krát 3.780 - Kč, tedy 9.450 - Kč, a paušální náhrada hotových výdajů za tyto tři úkony pak činí dle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu 3 krát 300 - Kč, tj. celkem 10.350 - Kč.. K tomu je třeba připočítat podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. 21% DPH ve výši 2.173,50 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 2.659 - Kč, což činí celkem 15.182,50 Kč, z čehož 50,6% činí 7.682,35 Kč, které je žalovaný podle § 149 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobce (výrok III.). 11. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.