ECLI: ECLI:CZ:OSCR:2024:11.C.26.2024.1 Datum: 2024-03-20 Předmět: 65 352,58 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb []
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: 65 352,58 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb..
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 10. 10. 2023 se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení 65 352,58 Kč s úrokem z této částky z prodlení ve výši 8,25% ročně od 23. 5. 2021 do zaplacení, z titulu dluhu tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě níž měl věřitel (, právnická osoba, .) poskytnout žalovanému 40.000,-- Kč, které nesplácel řádně, a dluží tak vedle této jistiny i úvěrový úrok. Žalobce, jemuž byla pohledávka věřitelem postoupena, marně vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky.2. Soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání za splnění podmínek § 115a občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále „o. s. ř.“, poté, co byl vydaný elektronický platební rozkaz zrušen, neboť jej nepodařilo doručit žalovanému. Soud volil postup podle § 115a o. s. ř. na základě postoje žalobce.3. Soud ze spisu zjistil tyto skutečnosti. Věřitel poskytl žalovanému dne 22.5.2020 částku 40.000,-- Kč (číslo listu soudního spisu, dále „č.l.“ 17). Tuto částku žalovaný nevrátil a věřitel pohledávku postoupil žalobci, což žalovanému oznámil. Těmto tvrzením a důkazním prostředkům žalovaný neoponoval.Právní posouzení4. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 občanského zákoníku).5. Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran (§ 545 občanského zákoníku). Právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. (§ 546 občanského zákoníku).6. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že věřitel poskytl žalovanému žalovanou jistinu. Žalobce se opíral o listinu, kterou nazýval „smlouvou“, tedy právním jednáním mezi věřitelem a žalovaným, jehož uskutečnění však neprokázal, neboť registrace dlužníka na portálu věřitele či zaslání verifikační SMS nepotvrzuje, že to byl žalobcem označený žalovaný, kdo souhlasil právě s takovým zněním smlouvy, které žalobce soudu předložil jako právní titul svých nároků. Uzavření smlouvy, o nějž žalobce opírá svůj nárok, nebylo prokázáno.7. Řízení by ve výsledku dopadlo stejně, i kdyby soud považoval smlouvu za prokázanou, neboť žalobce neprokazoval vynaložení odborné péče při posuzování úvěruschopnosti žalovaného před rozhodnutím poskytnutí úvěru. Úvěrová kontraktace na dálku, bez osobního kontaktu přitom spíše zvyšuje nároky na vynaložení této péče. Soud se rovněž nezabýval možným nepoměrem plnění (RPSN 196,71 %) a jeho možnými důsledky na platnost tvrzené smlouvy.8. V řízení však bylo prokázáno, že předchůdce žalobce, na nějž byla pohledávka podle § 1879 občanského zákoníku postoupena, poskytl žalovanému 40.000,-- Kč, které žalovaný nevrátil, a žalobce má podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku právo na vydání této částky z titulu bezdůvodného obohacení a na úrok z prodlení za dobu následující po uplynutí přiměřené doby k vrácení peněz do zaplacení, ve výši dané § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V této části soud žalobě vyhověl (výrok I.).9. Ve zbývající části soud žalobu zamítl, neboť žalobce neprokázal uzavření smlouvy, o níž tyto nároky opíral (výrok II.).10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, (dále „o. s. ř.“), kdy žalobce měl ve věci celkový úspěch z 22,4 % a má proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce vynaložil náklady na soudní poplatek ve výši 2.615,-- Kč a nákladů právního zastoupení. Tyto náklady tvoří odměna advokáta 3.740,-- Kč za jeden úkon právní služby v sazbě dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „advokátní tarif“), přičemž byly účelně vykonány 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu, tj. 3 krát 3.740,-- Kč a paušální náhrada hotových výdajů za tyto tři úkony pak činí dle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu 3 krát 300,-- Kč, tj. celkem , hodnota, ,-- Kč.. K tomu je třeba připočítat podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. 21% DPH a zaplacený soudní poplatek, což činí celkem 17.280,20 Kč, z čehož 22,4% činí 3.870,76 Kč, které je žalovaný podle § 149 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobce (výrok III.).11. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.