11 C 79/2024-54 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 25 538 Kč s příslušenstvím, z titulu dluhu z úvěru, na základě níž bylo žalované poskytnuto 19.200,-- Kč, které přes výzvu nevrátila. Žalobkyně alternativně navrhla, aby soud věc posoudil podle pravidel vypořádání bezdůvodného obohacení.2. Soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání postupem podle § 115a občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále „o. s. ř.“3. Soud účastníkům zpřístupnil právní názor, z něhož v tomto rozhodnutí následně vycházel (číslo listu soudního spisu, dále „č.l.“ 46) Bylo by třeba předložit důkaz, že osoba, na jejíž účet byla poukázána příslušná částka, souhlasila právě s tím zněním úvěrové smlouvy, kterou žalobce dokládá svůj nárok. Výměna potvrzovacích údajů přes mobilní telefon či internet nepotvrzuje, že žalovaný souhlasil právě s takovým zněním smlouvy, které žalobce soudu předložil jako právní titul svých nároků.Provedeným dokazováním soud zjistil tyto skutečnosti.4. Věřitel poukázal 30.11.2020 na účet vedený na jméno žalovaného 19.200,-- Kč (č.l. 31), kteroužto částku žalovaný dle tvrzení žalobce nevrátil. Těmto tvrzením a důkazním návrhům žalobce žalovaný neoponoval.Po právní stránce soud věc posoudil takto.5. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 občanského zákoníku).6. Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran (§ 545 občanského zákoníku). Právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. (§ 546 občanského zákoníku).7. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, žalobce poskytl žalovanému 19.200,-- Kč. Žalobce se vedle tohoto plnění domáhal i dalších plnění, avšak zde se opíral o text, který nazýval „smlouvou“, tedy právním jednáním mezi věřitelem a žalovaným, jehož uskutečnění však neprokázal, neboť uvedení tištěného jména na tomto dokumentu nepotvrzuje, že žalovaný souhlasil právě s takovým zněním smlouvy, které žalobce soudu předložil jako právní titul svých nároků. Uzavření smlouvy, o nějž žalobce opírá svůj nárok, nebylo prokázáno. Ani zaslání verifikační platby uzavření této smlouvy neprokazuje.8. Soud konstatuje pochybnosti o tom, že žalovaný se seznámil právě s tím znění smlouvy, které žalobce předkládá, nebyly rozptýleny. Žalobce předkládá důkazy, které jsou zcela ve sféře jeho vůle a moci. Přitom sám žalobce si je vědom, že je vhodné a potřebné mít i externí doklad, což plyne i z toho, že pohledávku dokládá verifikační platbou učiněnou prostřednictvím banky, tedy třetího subjektu.9. V řízení však bylo prokázáno, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému 29.200,-- Kč, které žalovaný vrátil a žalobce má podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku právo na vydání této částky z titulu bezdůvodného obohacení, včetně úroků z prodlení za dobu od uplynutí přiměřené lhůty k vrácení, do zaplacení, a to ve výši dané § 2 nařízení vlády ČR č. 351/2013 Sb., vydaného na základě § 1970 občanského zákoníku, a proto soud žalobu v této části žalobě vyhověl (výrok I.) a ve zbytku ji zamítl (výrok II.).10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 245,91 Kč (výrok III.), přičemž tato částka představuje 50,36 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75,18 % a úspěchu žalované v rozsahu 24,82 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 022 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 538 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.