4 C 81/2020-226 — Okresní soud v Chrudimi

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je rodinný dům č.p. , Anonymizováno, , k pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , vše v k.ú. , adresa, (dále jen nemovitosti). V žalobě uvedla, že oba účastníci mají spoluvlastnický podíl ½, nemovitosti jsou zatíženy věcnými břemeny užívání, a to ve prospěch pana , jméno FO, a ve prospěch manželů , jméno FO, a , jméno FO, . Žalovaný se odstěhoval do , Anonymizováno, , nemovitosti neužívá, nenavštěvuje je, nepodílí se na údržbě a opravách. Na správě společné věci není možné se s žalovaným dohodnout. Žalobkyně nepovažovala reálné dělení nemovitostí za možné, navrhovala přikázat nemovitosti do svého výlučného vlastnictví za jejich obvyklou cenu.2. Žalovaný 1) (původně v řízení figuroval jako žalovaný pouze , Jméno žalovaného A, ) odmítl, že by se o nemovitosti nestaral. Tvrdil, že žalobkyně jemu a jeho otci , jméno FO, brání v užívání nemovitostí. Žalovaný se hodlal dohodnout s žalobkyní na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, a to společným prodejem věci, k tomu však pro obstrukce ze strany žalobkyně nedošlo. Žalovaný nesouhlasil s tvrzením žalobkyně, že nemovitosti nejsou reálně dělitelné, naopak má za to, že nemovitosti reálně dělit lze – konkrétně u pozemků jde o předzahrádku a zahradu rodinného domu, které lze bez problémů dělit, v případě rodinného domu lze tento rozdělit na dvě bytové jednotky. Náklady na rozdělení budou podle přesvědčení žalovaného přiměřené. Žalovaný proto navrhl reálné rozdělení nemovitostí.3. V průběhu řízení žalobkyně změnila svoje stanovisko ke způsobu vypořádání v tom směru, že nemá zájem nabýt nemovitosti do svého vlastnictví. Pro případ, že nebude možné reálné dělení, je srozuměna s tím, že dojde k nařízení prodeje nemovitosti a rozdělení výtěžku.4. Žalovaný v průběhu řízení konstatoval, že předpokládal, že buď dojde ke společnému prodeji nemovitostí, nebo byl ochoten si nemovitosti nechat přikázat do svého vlastnictví a vyplatit žalobkyni, v obou případech by ovšem musely být nemovitosti zbaveny zátěže v podobě věcných břemen.5. Následně, těsně před jednáním, kde soud byl připraven věc rozhodnout, o čemž byli účastníci u předchozího jednání informováni (a byli rovněž informováni o způsobu vypořádání – nařízení prodeje s rozdělením výtěžku, příp. přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví žalovaného, bude-li mít o ně zájem a bude-li schopen vyplatit vypořádací podíl), navrhl žalovaný přerušit řízení a vyčkat na vyřešení otázky okruhu spoluvlastníků. To žalovaný zdůvodnil tím, že žalovaný se dohodl se , jméno FO, (pozdějším druhým žalovaným) na vrácení daru, tj. spoluvlastnického podílu o velikosti ½ na nemovitostech, a dále , Jméno žalovaného B, odvolal dar spoluvlastnického podílu o velikosti ½ na nemovitostech žalobkyni. Vyjasnění otázky, kdo je vlastně spoluvlastníkem, považoval žalovaný za důvod pro odročení jednání a přerušení řízení.6. Žalobkyně setrvala na svém posledně uvedeném stanovisku s tím, že by mělo být spoluvlastnictví zrušeno a nařízen prodej nemovitostí ve veřejné dražbě.7. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 13.11.2023, jímž zrušil podílové spoluvlastnictví k nemovitostem, nařídil jejich prodej s rozdělením výtěžku. Proti rozsudku podal žalovaný , Jméno žalovaného A, odvolání. Odvolací soud nejprve připustil vstup nového žalovaného , jméno FO, na místo původně žalovaného , Jméno žalovaného A, , ovšem jen ve vztahu k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je dům č.p. , Anonymizováno, , a k pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , vše v k.ú. , adresa, . Na žalované straně tak nadále vystupoval i , Jméno žalovaného A, , a to ve vztahu k pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Následně odvolací soud, aniž by si nařídil jednání, rozsudek okresního soudu zrušil s tím, že „okresní soud zatížil své rozhodnutí vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci“. Tato vada má spočívat v tom, že ke změně v okruhu spoluvlastníků došlo s účinností ke dni 27.10.2023, tedy ještě před vyhlášením rozsudku okresního soudu (tedy ke dni podání návrhu na vklad – šlo o zpětné darování spoluvlastnického podílu 1. žalovaného 2. žalovanému). Odvolací soud se dále vyjádřil tak, že tuto „vadu“ nemohl napravit v odvolacím řízení. Takto se odvolací soud vyjádřil přesto, že sám rozhodl o procesním nástupnictví pana , jméno FO, . Odvolací soud v této souvislosti uvedl, že by „v podstatě musel provést celé dokazovací řízení, neboť by musel zcela nově posoudit všechny rozhodné skutečnosti o tom, zda je možné zrušit podílové spoluvlastnictví a jakým způsobem při případném zrušení toto podílové spoluvlastnictví vypořádat.“ Dále pak odvolací soud ve svém kasačním rozhodnutí formuluje „pokyn“ pro okresní soud, a to tak, že „v novém řízení okresní soud nejprve zjistí, zda se účastníci spoluvlastníci nemovitostí nedohodli na zrušení spoluvlastnictví, zjistí stanovisko všech spoluvlastníků a poté zváží, jaké důkazy bude nutné ve věci provést k tomu, aby mohl řádně posoudit, zda je namístě zrušit podílové spoluvlastnictví a případně jej vypořádat.“ Odvolací soud tedy nepovažoval za možné nařídit jednání a zjistit stanoviska účastníků sám. Je přitom otázkou, jaké další či jiné dokazování by mělo být prováděno, když nově přistoupivší 2. žalovaný je nucen přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení (§ 107a odst. 4, § 107 odst. 4 o.s.ř.). Stejně tak platí i koncentrace řízení provedená u jednání dne 16.10.2013, takže nové důkazy vlastně ani nejsou přípustné (koncentrace se vztahuje i na právní nástupce původního účastníka, tedy i na 2. žalovaného, který do řízení vstoupil jako právní nástupce 1. žalovaného). Těmito otázkami se však odvolací soud vůbec nezabýval.8. Okresní soud tedy nařídil jednání a zjišťoval stanoviska stran. Žalobkyně setrvala na svém původním stanovisku. Žalovaní navrhovali řízení přerušit pro běžící řízení sp. zn. 3 C 269/2023, kde se řeší otázka vrácení daru. Pokud by tento návrh akceptován nebyl, navrhli odklad zrušení spoluvlastnictví podle § 1155 občanského zákoníku, neboť s ohledem na probíhající řízení o vrácení daru hrozí majetková ztráta či ohrožení zájmu některého ze spoluvlastníků. Pokud by ani tento návrh akceptován nebyl, pak žalovaní deklarovali svůj zájem nabýt nemovitosti do výlučného vlastnictví – každý z nich tu nemovitost, jejímž je spoluvlastníkem.9. Jediné, co mohl okresní soud v průběhu dalšího řízení řešit, tak bylo posouzení návrhů žalovaných na přerušení řízení a na odklad zrušení spoluvlastnictví a případně schopnost žalovaných vyplatit vypořádací podíl (v souvislosti s přikázáním nemovitostí do jejich výlučného vlastnictví). Nutno říci, že ostatní skutečnosti potřebné pro rozhodnutí již byly zjištěny v rámci předcházejícího již ukončeného dokazování (viz koncentrace řízení). Rozhodně nebylo nutné a ani možné provádět celé dokazovací řízení znovu, jak zřejmě naznačuje odvolací soud, neboť dokazování již bylo provedeno.Skutková zjištění10. V katastru nemovitostí jsou jako rovnodílní spoluvlastníci pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, uvedeni žalobkyně a 1. žalovaný, jako rovnodílní spoluvlastníci pozemků parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je rodinný dům č.p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , vše v k.ú. , adresa, jsou uvedeni žalobkyně a 2. žalovaný. Pozemky parc. č. st. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, jsou zatíženy věcnými břemeny užívání ve prospěch , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, .11. Žalobkyně je spoluvlastníkem podílu o velikosti ½ na nemovitostech na základě darovací smlouvy ze dne 16.7.2019, tu jako dárce uzavřel , jméno FO, .12. , jméno FO, se stal spoluvlastníkem podílu o velikosti ½ na nemovitostech na základě kupní smlouvy ze dne 2.3.2016, tu jako prodávající uzavřela žalobkyně.13. Soud provedl ohledání nemovitosti, na základě něho si potom učinil konkrétní představu o poměrech na místě, zejména uspořádání jednotlivých místností a společných prostor.14. Z odborného vyjádření znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, vyplynulo, že vertikální dělení domu č.p. , Anonymizováno, v , adresa, v , Anonymizováno, není možné. Dvoupodlažní řadový dům č.p. , Anonymizováno, má v každém nadzemním podlaží jeden byt o téměř shodné dispozici a výměře 85,17 m2, v podzemním podlaží je garáž, sklepní místnosti, technické zázemí domu. Přichází v úvahu vymezení dvou bytových jednotek odpovídajících stávajícím bytům v 1. a 2. nadzemním podlaží. V takovém případě by v režimu společných částí zůstal hlavní vstup do domu, schodišťový prostor – ten z důvodu přístupu na střechu z horní podesty, kde j