11 C 284/2025-37 — Okresní soud v Chrudimi

1. Návrhem ze dne 22. 8. 2026 se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení 127 763,42 Kč, složené z měsíčních částek a úrokem z prodlení v zákonné výši z jednotlivých splatných částek, z titulu dluhu vlastníka bytu vůči společenství vlastníků jednotek (příspěvky za užívání a správu, plnění spojená s užíváním domu). Žalovaný dluh nezaplatil, ačkoli k tomu byl vyzván.2. Žalovaný byl v řízení, v němž jej soud obesílal na adresu trvalého pobytu vedenou v centrální evidenci obyvatel (§ 46b písm. a) občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále „o. s. ř.“) zcela pasivní. Soud vycházel z toho, že každý žalovaný si musí střežit svá práva a dbát, aby adresa jeho trvalého pobytu byla náležitá. Neshledal důvod k ustanovení opatrovníka. Soud věc projednal a rozhodl podle § 115a o. s. ř., bez nařízení jednání, když předtím takový postup účastníkům navrhl (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).Ze spisu soud zjistil tyto skutečnosti.3. Žalovaný byl v rozhodné době vlastníkem bytu v domě, kde jsou vlastníci bytů, v souladu s předpokladem daným zákonem, sdruženi v osobě žalobce (č.l. 14). Žalobce na základě oprávnění založeného svými řádně schválenými stanovami dle svého tvrzení řádně stanovil měsíční příspěvek do fondu oprav a dílčích záloh na plnění spojená s užíváním bytu v daném domě, a jejich splatnost. Za rok 2022 žalovaný dlužil 5 krát 2 836 Kč (14 180 Kč) a 9 700,14 Kč na konečném vyúčtování (č.l. 25). Za rok 2023 žalovaný dlužil 12 krát 2 836 Kč (34 032 Kč) a na vyúčtování 5 502,78 Kč (č.l. 18). Za rok 2024 šlo o 6 krát 2 836 Kč a 6 krát 3 199 Kč (36 210 Kč) a 5 745,50 Kč za vyúčtování (č.l. 21). Do konce července šlo o 6 krát 3 199 Kč, tj. 22 393 Kč (č.l. 24). Jednotlivá plnění bylo třeba platit do konce měsíce; poté byl žalovaný v prodlení. Žalovaný dluh nezaplatil přes lhůtované výzvy, aby tak učinil. Žalovaný těmto tvrzením neoponoval.Po právní stránce soud věc posoudil takto.4. Žalovaný je vlastníkem bytu v domě, v němž žalobce vykonává práva ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu, přičemž na základě Stanov žalobce na sebe žalovaný v rozhodné době vzal povinnost platit žalované částky. Tato povinnost je dána i § 1180, § 1181 a § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění platném v době podání návrhu, dále jen „občanský zákoník“).5. Na základě tvrzení žalobce a jím předložených důkazů dospěl soud k závěru, že žalovaný dluží žalobci žalovanou částku, včetně úroku z prodlení ve výši dané § 1970 občanského zákoníku a § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. Důvodné žalobě soud v celém rozsahu vyhověl (výrok I.).6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce byl plně úspěšný. Má tedy nárok na náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 111 Kč, odměny advokáta dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif v platném znění, dále „a.t.“ ve výši 6 220 Kč za jeden úkon právní služby a paušální náhrady administrativních nákladů 300 Kč za jeden úkon (§ 13 a.t.), přičemž z. žalobce tímto sériovým podáním vykonal dva úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a.t. (příprava s převzetím věci a podání žaloby) a jeden úkon dle § 11 odst. 2 a 3 a.t. (předžalobní výzva), tj. odměna 2,5 × 6 220 Kč a paušál 3×450 Kč, tj. celkem 16 900 Kč a k tomu 21% DPH, tj. 3 549 Kč, což se soudním poplatkem 5 111 Kč činí 25 560 Kč které jsou žalovaní povinni uhradit k rukám právního zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř. (výrok II.).7. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř.