7 C 293/2020-44 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí 25 987 Kč spolu s úroky z prodlení z této částky za dobu výše uvedenou ve výši 833 Kč. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovaným uzavřela jako pojistitel s účinností od [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo„ [anonymizováno] životní pojištění“. Žalovaný pojistné sjednané ve výši 5 030 Kč měsíčně řádně nehradil a za období od 1. 8. 2019 do 3. 1. 2020, kdy pojištění z tohoto důvodu zaniklo, žalobkyni dluží částku ve výši žalované jistiny. 2. Z jednání soudu se žalobkyně omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (doručeno fikcí na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 3. Soud provedl důkaz pojistnou smlouvou uzavřenou mezi účastníky řízení, jež je výše specifikována včetně pojistných podmínek, které byly sjednány jako její součást. Žalovaný se v této smlouvě uzavřené na dobu, ve kterém se pojištěný dožije 75 let věku, zavázal hradit pojistné ve výši 5 030 Kč měsíčně. K tomu žalobkyně doložila upomínku ze dne 17. 2. 2020 s tím, že celková dlužná částka činí 25 987 Kč. Z upomínky s upozorněním na možnost zániku pojištění ze dne 5. 11. 2019 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 15 090 Kč s upozorněním na možnost zániku pojistné smlouvy ke dni 3. 1. 2020. Žalobkyně rovněž předložila dodejku, z níž je patrno, že zaslala žalovanému písemnost, jež se vrátila žalobkyni zpět jako nedoručená (28. 11. 2019). Dále žalobkyně předložila oznámení o zániku pojištění adresované žalovanému ze dne 16. 1. 2020, z něhož vyplývá, že pojištění zaniklo dne 3. 1. 2020 z důvodu nezaplacení pojistného. Žalobkyně rovněž předložila předžalobní upomínku ze dne 30. 4. 2020 adresovanou žalovanému včetně poštovního archu svědčícího o jejím odeslání žalovanému před podáním žaloby. Žalobkyně rovněž předložila výpočet kapitálové hodnoty smlouvy ze dne 30. 4. 2020, z něhož vyplývá, že celková dlužná částka činí ke dni 16. 1. 2020 – 94 811,80 Kč. Z vyúčtování pojistné smlouvy [číslo] dále vyplývá, že celková pohledávka za žalovaným činí 25 987 Kč, přičemž tato částka sestává z dlužného pojistného za období od 1. 8. 2019 do 3. 1. 2020 ve výši 25 637 Kč a poplatku za předčasné ukončení smlouvy v částce 350 Kč. 4. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobkyně uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu, jak je shora uvedeno. Žalovaný pojistné řádně nehradil, ač se k tomu v pojistné smlouvě zavázal, a to v období výše specifikovaném. 5. Dle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je z větší části důvodná. Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena písemně výše specifikovaná pojistná smlouva. Jelikož žalovaný řádně nehradil pojistné, pojistná smlouva zanikla. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, netvrdil tedy a tím méně prokázal, že by provedl jakoukoliv úhradu pojistného žalobkyni či, že by pojištění zaniklo dříve, než žalobkyně tvrdí a prokazuje na základě doručení výzvy shora uvedené (§ 2804 občanského zákoníku). Žalovaný je povinen uhradit pojistné za celou dobu pojištění (§ 2782 občanského zákoníku), sjednané pojistné v daném případě činilo 5 030 Kč měsíčně, tedy 167,37 Kč denně (5 030 * 12/365), za dané období od 1. 8. 2019 do 3. 1. 2020 čítající 155 dnů tedy celkem 25 633 Kč (167,37 x 155). Žaloba na dlužné pojistné ve výši 25 633 Kč je tedy důvodná. Je dále zřejmé, že ode dne, kdy žalobkyně požaduje úroky z prodlení, bylo veškeré předcházející pojistné splatné a žalobkyni tedy vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou pojistného náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době prodlení. 7. Co se týká poplatků v celkové částce 354 Kč s odpovídajícím příslušenstvím, shledal soud žalobu nedůvodnou, když žalobkyně dostatečně nedoložila, že by taková povinnost byla mezi stranami sjednána. Pouhý odkaz na žalobkyní jednostranně vyhotovený Přehled poplatků a parametrů pojištění, který je navíc nejednoznačný a variabilní, kdy přesná specifikace výše poplatků není součástí pojistných smluv, nemůže být k tíži žalované. Ač je daná povinnost žalobkyní nazývána jako poplatková, je třeba uzavřít, že není podstatné, jakým způsobem je povinnost spotřebitele k úhradě v textu smlouvy nazvána, ale jakému právnímu institutu svým obsahem takové ujednání odpovídá. V daném případě některé z poplatků (zaslání upomínky, ukončení pojistné smlouvy atp.) souvisí mimo jiné s porušením smluvní povinnosti spotřebitele, resp. nárok na jejich zaplacení dodavateli vzniká až následkem porušení povinnosti spotřebitele a odpovídá tedy svým obsahem ustanovení o smluvní pokutě. Na tomto závěru nemůže nic změnit, že daná smluvní ujednání pro vznik nároku počítají i s aktivitou dodavatele, neboť tuto aktivitu (zaslání upomínky, ukončení pojistné smlouvy atp.) nečiní dodavatel na základě vůle spotřebitele či v jeho zájmu, nejedná se o službu určenou zákazníkovi a její poskytnutí nebylo předmětem uzavřené smlouvy. V tomto ohledu je pak nutné poukázat na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013, kde Ústavní soud uzavřel, že„ v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“ Jelikož v daném případě žalobkyně odvozuje svůj nárok ze spotřebitelské smlouvy a dále z titulu smluvní pokuty, jež si strany sjednaly pouze v obchodních podmínkách, na něž předmětná smlouva odkazuje, je zřejmé, že žalobě nelze ohledně zaplacení smluvní pokuty dle závěrů Ústavního soudu vyhovět. S odkazem na výše uvedené tedy soud žalobu v rozsahu 354 Kč zamítl včetně odpovídající části příslušenství. Svou neúčastí u jednání soudu se žalobkyně vzdala možného poučení dle § 118a o.s.ř. 8. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. dle nepatrného neúspěchu žalobkyně, jež zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř., v daném případě nákladů za uhrazený soudní poplatek ve výši 1 040 Kč a nákladů na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 1 200 Kč (3 x 300 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 252 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 2 492 Kč (1 040 + 1 200 + 252). Žalobkyně byla úspěšná ohledně zaplacení 26 455 Kč (jistina včetně příslušenství) a žalovaný ohledně 365 Kč (jistina včetně příslušenství). Z celkového předmětu řízení ve výši 26 820 Kč tak představuje úspěch žalobkyně 99 %, úspěch žalovaného 1 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobkyně by měla právo na úhradu 98 %