8 C 296/2020-28 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba], [IČO], dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] za použití prostředků komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím internetových stránek www.unicredo.cz a e-mail zpráv. Před samotným uzavřením Smlouvy o zápůjčce žalovaný vyplnil dle pokynů uvedených na internetovém portálu žádost o poskytnutí zápůjčky, kterou odeslal právnímu předchůdci žalobce, kdy nutným předpokladem pro odeslání žádosti bylo seznámení se s obchodními podmínkami právního předchůdce žalobce, obsahem návrhu smlouvy o zápůjčce, jakož i standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, kdy s nimi odesláním výslovně souhlasil. Na základě Smlouvy o zápůjčce poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému dne [datum] zápůjčku ve výši [částka]. [příjmení] byla zaslána na účet žalovaného, který sdělil právnímu předchůdci žalobce. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobce poskytnutou zápůjčku nejpozději do [datum], což však žalovaný neučinil. Žalobce požaduje v rámci žalobního návrhu zaplacení pouze poskytnutých finančních prostředků, nepožaduje po žalovaném uhradit žádné sankce vyjma zákonného úroku z prodlení. Celkovou pohledávku pak právní předchůdce žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupil ve prospěch žalobce. Přestože byl žalovaný vyzván prostřednictvím právního zástupce žalobce k plnění, a to předžalobní upomínkou ze dne [datum], ničeho žalobci neuhradil, ani jinak věcně nereagoval. 2. Žalobce se z jednání soudu omluvil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný ve věci uvedl, že si je vědom toho, že nějakou obdobnou půjčku obdržel, nicméně je přesvědčen, že již tuto uhradil, je navíc přesvědčen, že smlouva byla uzavírána v jiné datum a na jinou částku. Po poučení soudem nechť navrhne a předloží důkazy k prokázání, že již na předmětný dluh, byť alespoň částečně plnil, žalovaný uvedl, že po zvážení všech skutečností žádné důkazy navrhovat nebude, našel mezitím v telefonu emailovou komunikaci s právním předchůdcem žalobce, z této vyplývá, že zřejmě skutečně na tento dluh úhradu neprovedl. Dále k výzvě soudu uvedl, že pokud by mu bylo uloženo cokoliv uhradit, tak není schopen dluh uhradit najednou, řeší řadu závazků, v minulosti se dostal do platební neschopnosti, byl by schopen dluh hradit maximálně po [částka] měsíčně. 3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] vyplynulo, že výše specifikovaná společnost postoupila pohledávku za žalovaným žalobci. Z výpisu z internetového bankovnictví právního předchůdce žalobce vyplynulo, že dne [datum] odeslal na zde specifikovaný bankovní účet č. [bankovní účet] částku [částka]. Žalovaný k tomu uvedl, že se jedná o jeho bankovní účet. Žalobce rovněž předložil předžalobní výzvu, z níž je v kombinaci s rovněž doloženým poštovním archem zřejmé, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby písemností odeslanou dne [datum]. Dále žalobce předložil listinu vyhotovenou jeho právním předchůdcem, a sice nikým nepodepsanou smlouvu o zápůjčce. Dále žalobce doložil email z adresy [email] odešlý dne [datum] na adresu [email]. V emailu jsou osobní údaje žalovaného včetně příjmů a výdajů stanovených jednou zde uvedenou částkou. Dále se zde hovoří o půjčce pro žalovaného ve výši [částka]. 4. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: [právnická osoba] zaslala dne [datum] na bankovní účet žalovaného [částka]. Pohledávku za žalovaným postoupila zmíněná společnost žalobci, jak je shora uvedeno. Dopisem odeslaným dne [datum] žalovaného vyzval právní zástupce žalobce k předmětnému plnění. 5. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 6. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ovšem nikoli zcela. Z provedeného řízení vyplynulo, že právní předchůdce žalobce (co se týče závazku za žalovaným) převedl na účet žalovaného [částka], ovšem po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nebyl prokázán žádný právní titul k takovému úkonu. Z žádného provedeného důkazu nevyplývá, že by žalovaný provedl jakýkoliv relevantní úkon směřující k uzavření smlouvy o úvěru s žalobcem tvrzeným konkrétním obsahem, žalovaný pouze nepopíral, že v minulosti zřejmě nějaké finance z daného zdroje obdržel. Bylo tak pouze prokázáno, že žalobce disponuje identifikačními údaji žalovaného a vzorem smlouvy, aniž by bylo jakkoli doloženo, že tyto údaje právnímu předchůdci žalobce sdělil žalovaný a jakým způsobem. Nebylo tak nijak prokázáno, že by se smlouva doložená žalobcem dostala do sféry dispozice žalovaného a ten následně vyjádřil, ať již jakýmkoliv způsobem, vůli tuto smlouvu uzavřít. Skutečnosti nyní uvedené jsou dle názoru soudu pro takový závěr nedostatečné, svou neúčastí při jednání soudu se žalobce vzdal možnosti být vyzván k doplnění důkazů (§ 118a odst. 3 o.s.ř.). Pokud pak bylo prokázáno pouze to, že právní předchůdce žalobce uhradil žalovanému [částka], je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno bez právního důvodu a je povinen takové obohacení žalobci vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku), přičemž nebylo ze strany žalovaného nijak prokázáno, že by provedl jakoukoli úhradu žalobci či jeho právnímu předchůdci. Jelikož tedy absentuje právní titul mezi žalovaným a žalobcem, resp. jeho právním předchůdcem, nemohla být sjednána doba plnění a žalovaný byl povinen obohacení vydat bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož tak řádně a včas neučinil, je s úhradou v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobce má rovněž nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co se týče počátku běhu úroků z prodlení, nebylo v řízení prokázáno, kdy žalobce nebo jeho právní předchůdce vyzval žalovaného k plnění, za takovou výzvu je tedy třeba považovat až předžalobní výzvu, která byla žalovanému odeslána dne [datum]. Tuto je tak dle § 573 občanského zákoníku třeba považovat za doručenou třetí pracovní den po odeslání, tedy dne [datum]. Jelikož pak žalovaný neplnil následující den bez zbytečného odkladu, je od následujícího dne v prodlení. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobě vyhověl ohledně zaplacení [částka] s příslušenstvím specifikovaným ve výroku č. I tohoto rozsudku a ve zbytku požadovaného příslušenství žalobu jako nedůvodnou s odkazem na výše uvedené zamítl. 7. Pro úplnost je také třeba zmínit, že žalobce nijak nedoložil, že by se jeho právní předchůdce alespoň elementárním způsobem zabýval schopností žalovaného splácet úvěr. Aktuálně účinné znění zákona o spotřebitelském úvěru sice počítá v případě takové vady s aktivitou dlužníka ve formě námitky, nicméně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum] dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. I z tohoto pohledu by pak bylo třeba potenciálně uzavřenou smlouvu považovat za neplatnou a vypořádat vzájemný vztah dle pravidel bezdůvodného obohacení. 8. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez náv