1 C 154/2020-36 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku uvedenou ve výroku tohoto rozsudku s příslušenstvím s tím, že nárok vznikl z titulu Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), dne [datum]. Na základ této smlouvy byl žalované poskytnut v hotovosti úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem, celkem tak 14 546 Kč, ve 14 splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a poslední byla splatná dne 31. 10. 2017. Žalovaná dlužnou částku neuhradila řádně a včas. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Z jednání nařízeného na 14. 1. 2021 se žalobkyně i žalovaná omluvily s tím, že ani jedna ze stran nepožádala o odročení jednání. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 4. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti byly zjištěny následující skutečnosti: 5. Z žádosti o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná podala předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí úvěru ve výši 8 000 Kč na 14 měsíců s první splátkou v měsíci srpnu. Ke své osobě uvedla, že je na mateřské/rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč, což je jejím jediným příjmem. Jako výdaje uvedla, že na bydlení a energie měsíčně vynaloží částku 1 500 Kč, na dopravu, jídlo a osobní náklady pak částku 2 500 Kč, celkem tak výdaje činí 4 000 Kč. Dále žalovaná uvedla, že je svobodná, bydlí ve vlastní nemovitosti má 3 a více dětí a má základní vzdělání. K doložení příjmu žalovaná předložila předchůdkyni žalobkyně oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory a periodický výpis z bankovního účtu za období od 13. 5. 2016 do 10. 6. 2016, které žalobkyně přiložila k žalobě. Dne [datum] uzavřela žalovaná s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 770 Kč, odměnou za poskytnutí úvěru ve výši 3 200 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 576 Kč a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve výši 2 000 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 14 546 Kč byla žalovaná dle smlouvy povinna předchůdkyni žalobkyně uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1 039 Kč. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Dále žalobkyně předložila Standardní informace o spotřebitelském úvěru a Čestné prohlášení a souhlas se zpracováním osobních údajů. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 9. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně jakožto úvěrující a žalovanou jakožto úvěrovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované částku 8 000 Kč, které se žalovaná zavázala žalobkyni zaplatit ve sjednaných pravidelných splátkách. Žalovaná porušila své závazky z uzavřené smlouvy, když řádně a včas nehradila sjednané splátky. Jelikož žalovaná dlužnou částku neuhradila, postoupila předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni, z čehož má soud za prokázané, že žalobkyně byla k podání žaloby aktivně legitimována. Soud proto shledal žalobu důvodnou a uložil žalované zaplatit žalobkyni žalovanou částku včetně zákonného úroku z prodlení, jak je žalobkyně požadovala, neboť žalobkyně požaduje úrok z prodlení od data, kdy žalovaná již byla v prodlení a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě byla procesně úspěšnou účastnicí žalobkyně a náleží jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Soud na daný případ aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ AT“), neboť žaloba v této věci byla podána na ustáleném vzoru užitém žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. Přiznané náklady řízení ve výši 1 126 Kč tak představují odměnu za 2 úkony právní služby po 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, podání ve věci – žaloba (§ 14b odst. 1 bod 1. za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), 2 náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč (§ 137 odst. 1 o.s.ř.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.