12 C 139/2013-300 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu [datum] a v průběhu řízení provedenými doplněními žaloby domáhal na žalovaném, u kterého byl v pracovním poměru od [datum], zaplacení 362 521 Kč s 7,5 % úrokem z prodlení od 13. 8. 2010 do zaplacení, představující náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti za dobu [datum] do [datum] z důvodu pracovního úrazu, který u žalovaného utrpěl [datum], záznam o pracovním úrazu byl sepsán [datum]. Po úrazu byl žalobce v dlouhodobé pracovní neschopnosti, avšak žalovaný mu nevyplatil žádnou náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, kterou mu měl vyplácet podle § 370, § 382 odst. 2 zákoníku práce, na urgence žalobce nedbal, tvrdil, že výplatu konzultuje s [právnická osoba] Žalobce od [datum] do [datum] obdržel dávky v nemoci, následně byl bez nemocenské. Za dobu od [datum] do [datum] obdržel od zaměstnavatele náhradu mzdy ve výši 2.891 Kč a od [datum] do [datum] obdržel od OSSZ nemocenskou ve výši 232.128 Kč, to je celkem 235.019 Kč. Uvedl, že jeho průměrný hodinový výdělek před vznikem škody měl ve výši 129,90 Kč, neboť hrubou mzdu za odpracovanou dobu (první čtvrtletí 2010) měl ve výši 51 550 Kč a odpracoval 397,15 hodin. Trval na tom, že do hrubé mzdy za odpracovanou dobu se započítává i odměna za dobu čekání mezi spoji podle nařízení vlády číslo 589/2006 Sb., která oceňuje nepříznivé podmínky práce spočívající v rozdělení směny na několik částí. Podle žalobce období od [datum] do [datum] představuje 114 týdnů, což při 40 hod. týdenní pracovní době je 4600 hodin. Ušlý hrubý výdělek za tuto dobu činí 597.540 Kč. Rozdíl mezi ušlým výdělkem a náhradou za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti je ve výši 362.521 Kč (597 540 Kč - 235 019 Kč). Následně doplnil, že ho pojišťovna odškodnila a vyplatila mu náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, bolest a ztížení společenského uplatnění a účelně vynaložené náklady spojené s léčením. Vypočítal, že za dobu od [datum] do [datum], to je za 135 týdnů při 40 hodinové týdenní pracovní době jde o [číslo] hodin. Proto při hodinovém výdělku 129,90 Kč činil jeho ušlý hrubý výdělek za tuto dobu 701 460 Kč. Za uvedenou dobu mu bylo vyplaceno nemocenské 235 019 Kč, pojišťovna mu vyplatila 100 127 Kč, to je celkem 335 146 Kč. Rozdíl činí 366 314 Kč. 2. Ve svém písemném podání ze dne [datum] sdělil žalobce, že mu pojišťovna [anonymizováno] v září [rok] doplatila náhradu za ztrátu na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti ve výši 49 154 Kč, proto požaduje zaplatit 317 160, neboť mu bylo vyplaceno nemocenské 235 019 Kč, náhrada za ztrátu na výdělku ve výši 142.281 Kč celkem 384 300 Kč. 3. Po opakovaných usneseních soudu s výzvami k doplnění žaloby, žalobce podáním ze dne [datum] a ze dne [datum] doplnil, že k předmětnému úrazu došlo při vystupování z autobusu, který předával garážmistrovi na čerpací stanici [anonymizováno] v [obec]. Tvrdil, že pro účely vyplacené náhrady za ztrátu na výdělku se k otázce příčinné souvislosti mezi vznikem škody a pracovním úrazem vyjádřila znalkyně [titul]. [jméno] [příjmení], která uvedla„ že [anonymizováno 22 slov] vyřazují poškozeného z povolání řidič autobusu“. Rovněž rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti z [datum], které bezprostředně navazuje na ukončenou předchozí pracovní neschopnost je lékařem zaškrtnuto, že se stále jedná o pracovní úraz. Pracovní poměr s ním žalovaný ukončil k [datum] podle § 52 písm. d) zákoníku práce na základě posudku pro dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti pro výkon dosavadní práce. Žalobce dodal, že se za první 2 týdny pracovní neschopnosti ([anonymizováno] – [datum]) mu byla vyplácena náhrada mzdy od zaměstnavatele, kdy v červenci 2010 tato náhrada z uvedené částky činila 826 Kč. V době od [datum] do [datum] byla vyčerpána podpůrčí doba v nemoci a nemocenské ani náhrada za ztrátu na výdělku mu nebyly vypláceny. Žalobce zde rozvedl jednotlivé měsíční náhrady, které za rozhodné období požaduje zaplatit od žalovaného (od [datum] [datum]), které ve svém souhrnu činily částku 317.160 Kč. 4. Ve svém písemném vyjádření k žalobě činila žalovaná nesporným, že byl u ní žalobce zaměstnán na základě pracovní smlouvy z [datum] v pracovním poměru, který vznikl na dobu určitou od [datum] do [datum] s tím, že žalobce u ní nastoupil jako řidič autobusu s denní pracovní dobu 8 hod denně, týdně 40 hodin. Pracovní poměr byl následně dodatky k pracovní smlouvě měněn tak, že došlo k prodloužení doby trvání pracovního poměru a následně se pracovní poměr změnil na pracovní poměr na dobu neurčitou a trval i v době, za kterou žalobce požaduje nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Žalovaná tvrdila, že žalobce neprokázal, že poškození zdraví souvisí s pracovním úrazem, tedy že je dána příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vzniklou škodou a že žalobce neoznačil žádné důkazy k tomu, že došlo k pracovnímu úrazu při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s tím. Žalovaná vyjádřila svou pochybnost nad tím, zda úraz, který žalobce utrpěl [datum] je vůbec v příčinné souvislosti s požadovanou škodou, tj. zda případné poškození zdraví z tohoto úrazu je skutečně příčinou takto dlouhotrvající pracovní neschopnosti. Podle žalované žalobce neuvedl, jaký úraz měl vést k poškození jeho zdraví, neuvedl, jaké poškození zdraví mu mělo být úrazem způsobeno, neuvedl ani neprokázal příčinnou souvislost mezi takovým úrazem a škodou. Skutečnost, že žalobci byly vypláceny až do [datum] nemocenské dávky, podle žalované uplatněný nárok neprokazují. Ze strany [právnická osoba] pak bylo rozhodnuto o tom, že vzhledem k neúměrně dlouhé pracovní neschopnosti bude věc postoupena soudnímu znalci a poradci v oboru zdravotnictví, žalobce však odmítl podepsat prohlášení, kterým byl zajištěn jeho souhlas ke zpřístupnění jeho zdravotní dokumentace. Na podkladě šetření [právnická osoba] tak bylo nakonec žalobci na uvedenou pojistnou událost vyplaceno: bolestné 26.520 Kč, ztížení společenského uplatnění 84.000 Kč, náhrada účelně vynaložených nákladů léčení 19.540 Kč, náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] celkem ve výši 149.281 Kč, když z této částky bylo 22.410 Kč vyplaceno Finančnímu úřadu. Dle názoru žalované trvání pracovní neschopnosti žalobce mohlo být důsledkem jeho obecných onemocnění a nikoliv důsledkem pracovního úrazu. Žalovaná proto měla za to, že nárok uplatněný žalobou je nedůvodný, jak co do doby, za kterou je nárok uplatňován, tak i co do výše, neboť žalované není zřejmé, jak žalobce dospěl k výši průměrného hodinového výdělku a má ho za nesprávný, neuzná jej. 5. Ve svém písemném vyjádření vedlejší účastník trval na tom, že trvání pracovní neschopnosti žalobce do [datum] není v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne [datum], neboť podle znaleckého posudku [titul] [titul]. [jméno] [příjmení] trvala pracovní neschopnost žalobce z důvodu pracovního úrazu ze dne [datum] nejvýše do [datum] a po tomto datu trvala z důvodu obecných onemocnění. Vedlejší účastník považoval za nezvyklé, že několik let trvající pracovní neschopnost, o které žalobce tvrdí, že v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, vyústila v rozhodnutí [obec] správy sociálního zabezpečení o snížení jeho pracovní schopnosti nebo vzniku invalidity. Vedlejší účastník tak měl na základě znaleckého posudku [titul] [titul]. [jméno] [příjmení] za to, že pracovní neschopnost žalobce od [datum] není v příčinné souvislosti s předmětným pracovním úrazem a žalobci tak od tohoto data nenáleží náhrada za ztrátu na výdělku, za kterou by odpovídala žalovaná. Vedlejší účastník proto navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu. 6. Jako účastník řízení žalobce uvedl, že jako řidič u žalované pracoval ve smluvní linkové přepravě zaměstnanců podle jízdního řádu z [obec] do [obec] k [anonymizováno] a zpět. Dodal, že již v [anonymizováno] [rok] měl pracovní úraz levého kolena, ale nebyl v pracovní neschopnosti, koleno mu operovali v březnu nebo v [anonymizováno] [rok]. Když došlo dne [datum] k dalšímu úrazu, koleno si dosud léčil. K úrazu došlo stejným způsobem, když vystupoval z autobusu. Jeho úraz viděl garážmistr a přítelkyně žalobce [jméno] [příjmení], úraz viděl i bývalý kolega [jméno] [příjmení]. Žalobce tehdy skončil pracovní dobu v 18:00 hodin, měl předat autobus a nastoupit na dovolenou. Jeho přítelkyně s ním tehdy byla proto, že mu měla pomoci s úklidem autobusu. Zaměstnavatel parkoval autobusy na [anonymizováno] v [obec], takže šlo o jeho pracoviště. Na stazku, kterou si vyžádal od garážmistra pak napsal, co se mu stalo; přítelkyně ho odvezla k sobě domů, kdy si koleno ledoval a druhý den odjel na pohotovost. K doktorovi bezprostředně po úrazu nejel, protože si myslel, že koleno uleduje. Po rentgenu a vyšetření dostal ortézu, zlomenina nebyla zjištěna. Obvodní lékařka na základě zprávy z pohotovosti mu napsala nemocenskou. Až na [anonymizováno] [rok] byl objednán k [titul]. [příjmení], celou dobu byl v pracovní neschopnosti; dále v [anonymizováno] a