16 C 334/2020-38 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se domáhal zaplacení částky 6.202 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 16.4.2019 do zaplacení, částky 908 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 17.4.2019 do zaplacení, částky 240 Kč a částky 240 Kč. Svůj nárok opřel o skutečnost, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené žalobcem s opatrovníkem žalovaného žalobce dodával žalovanému elektřinu do odběrného místa [část obce a číslo], [obec]. Za období od 26.6.2018 do 28.3.2019 vystavil žalobce žalovanému fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny ze dne 1.4.2019 s datem splatnosti 15.4.2019 na částku 6.202 Kč. Žalovaný neuhradil fakturu ani z části. Dluh žalované tak činí částka 6.202 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou plateb za odběr elektřiny, požádal žalobce distributora o odpojení odběrného místa od distribuční soustavy. Distributor odpojení provedl a dle ceníku svých služeb vyúčtoval žalobci za toto odpojení částku 908 Kč. Žalobce vyúčtoval žalovanému fakturu za provedené odpojení na částku 908 Kč, kterou byl nucen uhradit distributorovi. Žalovaný fakturu neuhradil. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou plateb za odběr elektřiny, zaslal žalobce žalovanému doporučenou upomínku s výzvou k úhradě ze dne 5.11.2018 a ze dne 4.3.2019. Za odeslání upomínky vyúčtoval žalobce žalovanému poplatek ve výši 240 Kč v souladu s příslušným ustanovením VOPD, tedy 2 x 240 Kč. Žalobce zaslal žalovanému dne 27.5.2020, 2.6.2020 a 9.6.2020 předžalobní upomínku. Soudu se nepodařilo zjistit místo pobytu žalovaného. Žalovanému byl dle ust. § 29 odst.3 o.s.ř. ustanoven opatrovník. Opatrovníku byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena dne 10.8.2021. Opatrovník se v dané lhůtě nevyjádřil a na výzvu soudu nereagoval. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. K dotazu soudu žalobce uvedl, že souhlasí, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Opatrovník se ve lhůtě dané soudem nevyjádřil, soud tedy předpokládal, že opatrovník dle § 101 odst.4 o.s.ř. vyslovil souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání. <b>Soud má za prokázané tyto skutečnosti:</b> Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 2.11.2015 soud zjistil, že žalobce uzavřel s žalovaným zastoupeným opatrovníkem ([stát. instituce]) smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa [část obce a číslo], [obec]. Z rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že soud navrací žalovanému způsobilost k právním úkonům. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Upomínkou ze dne 5.11.2018 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu ve výši 3.851 Kč (poplatek ve výši 11 Kč, záloha ve výši 1.200 Kč splatná 27.8.2018, 25.9.2018, 25.10.2018 a poplatek ve výši 240 Kč) do 19.11.2018. Upomínkou ze dne 4.3.2019 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu ve výši 10.706 Kč do 18.3.2019. Z mimořádné faktury [číslo] ze dne 1.4.2019 soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalovanému konečný účet za období od 26.6.2018 do 28.3.2019 za spotřebu elektřiny a služby částku 7.402,05 Kč. Po odečtení přijatých plateb ve výši 1.200 Kč vznikl žalovanému nedoplatek ve výši 6.202 Kč. Faktura byla splatná 15.4.2019. Z faktury [číslo] ze dne 2.4.2019 soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalovanému poplatek za samostatné odpojení ve výši 908 Kč. Faktura byla splatná 16.4.2019. <b>Po provedeném řízení a dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:</b> Mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva, na jejímž základě žalobce dodával žalovanému elektřinu do odběrného místa [část obce a číslo], [obec]. Za období od 26.6.2018 do 28.3.2019 žalobce vyúčtoval za spotřebu elektřiny a služby nedoplatek ve výši 6.202 Kč. Faktura byla vystavena dne 1.4.2019 a byla splatná 15.4.2019. Fakturou vystavenou dne 2.4.2019 žalobce vyúčtoval za služby - poplatek za samostatné odpojení ve výši 908 Kč. Faktura byla splatná 16.4.2019. Žalobce vyzýval žalovaného k úhradě dlužných částek a záloh upomínkami ze dne 5.11.2018 a 4.3.2019. Předžalobní upomínkou právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dluhu. Podle § 2758 odst.1 zák.č. 89/2012Sb. (dále jen obč.zák.) se kupní smlouvou prodávající zavazuje odevzdat kupujícímu předmět koupě a kupujíc se zavazuje, věc převzít a zaplatit prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2048 obč. zák. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouvy na jejímž základě žalobce dodával žalovanému jako odběrateli elektrickou energii do odběrného místa [část obce a číslo], [obec] v období od 26.6.2018 do 28.3.2019. Žalobce svou povinnost dle uzavřených smluv splnil a elektřinu do odběrného místa dodával. Dodanou elektřinu vyúčtoval výše uvedenou fakturou. Žalovaný svou povinnost stanovenou § 2758 obč. zák. (zaplatit za předmět koupě prodávajícímu dohodnutou cenu) nesplnil. Dle předložené faktury žalovaný dluží za dodávku elektřiny částku 6.202 Kč. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele). Dle ust. § 1970 obč.zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalovaný kupní cenu splatnou 15.4.2019 řádně a včas nezaplatil a od 16.4.2019 je v prodlení. Dle nařízení vlády č. 351/2013Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Protože žalobci vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, soud žalobci přiznal úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013Sb. tak, jak požadoval. Žalobce dále požadoval zaplacení poplatku za upomínky vystavené 5.11.2018 a 4.3.2019 celkem 480 Kč 2 x 240 Kč) dle Všeobecných obchodních podmínek, které byly přílohami smluv a žalovaný svým podpisem na smlouvě potvrdil, že se s nimi seznámil a poplatek za samotné odpojení dle ceníku služeb distributora ve výši 908 Kč, který vyúčtoval fakturou ze dne 2.4.2019. Žalobce soudu předložil všeobecné podmínky účinné od 1.6.2018 a ceník služeb [anonymizována dvě slova] platný od 1.2.2019 a nedoložil, že by žalovaný byl s těmito podmínkami seznámen. Vedle toho obecně platí, že si smluvní strany mohou dohodnout obsah práv a povinností, kterými se budou navzájem řídit. Sjednaná práva a povinnosti jsou obvykle obsažena přímo ve smlouvě, nicméně tím není vyloučena aplikace všeobecných či jiných obchodních podmínek, na něž smlouva může odkazovat. Uplatnění obchodních podmínek však není neomezené, naopak právní úprava stanovuje základní limity. Mezi účastníky byla uzavřena spotřebitelská smlouva. Pro spotřebitelské smlouvy platí, že nesmějí pod hrozbou absolutní neplatnosti obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Ve spotřebitelském právu je dodavatel ve fakticky výhodnějším postavení, neboť má odbornou převahu nad spotřebiteli, kterým své služby poskytuje. Proto kromě omezení vyplývajících z výše uvedeného principu rovností prostředků lze od dodavatele očekávat (případně i vyžadovat), že se ve vztahu ke spotřebiteli bude chovat v obecné poloze poctivě. Nepostupuje-li tímto způsobem, zpronevěří se důvěře druhého účastníka smluvního vztahu a poctivosti svého jednání, a takovému nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu. V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných