16 C 340/2020-23 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se domáhal zaplacení částky 6.020 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 27.1.2020 do zaplacení. Svůj nárok žalobce opřel o skutečnost, že ust. § 1 odst. 2 zák.č. 168/1999Sb. stanoví povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel po celou dobu, kdy je vozidlo v tomto registru zapsáno. Při zjišťování údajů o vozidlech, existenci pojištění a povinných osob vychází žalobce ze zákonem předepsaného procesu upraveného v § 15 odst. 1 až 3 zákona. Žalobce zjistil, že motorové vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka] [příjmení] vozidla [anonymizováno] evidováno jako provozované, ale v období od 16.7.2019 do 11.10.2019 (88dnů) k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti podle § 1 odst.2 zákona č. 168/1999Sb. [příjmení] byl v tomto období žalovaný. Podle ust. § 4 odst.1 zák.č. 168/1999Sb. vznikl žalobci nárok na příspěvek. Výše příspěvku se určí jako součin počtu nepojištěných dní a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinná zaplatit i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. V dané věci základ příspěvku činí 5.720 Kč (denní sazba 65 Kč x 88 dnů) a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k uhrazení příspěvku a nákladů na jeho uplatnění. Výzva byla žalovanému odeslána 12.12.2019. Žalovaný v uvedené lhůtě 30 dnů, která uplynula dne 26.1.2020, příspěvek neuhradil a ani neprokázal, že existují okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. V podání ze dne 28.1.2021 žalobce uvedl, že při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází ze zákonem předepsaného procesu upraveného v § 15 odst.1 až 3 zákona, kdy údaje, které eviduje, jsou porovnány s údaji evidovanými Ministerstvem dopravy, jež provozuje Centrální registr vozidel. Žalobci nebyl pro období od 16.7.2019 do 11.10.2019 sdělen žádný údaj o existenci pojištění odpovědnosti. Ministerstvo dopravy však žalobci sdělilo, že předmětné vozidlo bylo v Registru silničních vozidel evidováno jako provozované. Ministerstvo dopravy žalobci sdělilo konkrétní údaje o technických či jiných parametrech vozidla a o sobě evidované jako vlastník a provozovatel vozidla. Žalované byla doručena žaloba spolu s výzvou k vyjádření. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala a v dané lhůtě se nevyjádřila. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. K dotazu soudu žalobce uvedl, že souhlasí, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalovaná se ve lhůtě dané soudem nevyjádřila, soud tedy předpokládal, že žalovaná dle § 101 odst.4 o.s.ř. vyslovila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání Z dokladů předložených žalobcem soud zjistil, že žalobce zjistil, z Centrálního registru vozidel, že žalovaná je vlastník osobního automobilu nad [číslo] [anonymizováno] do [číslo] [anonymizováno] [registrační značka] [příjmení] vozidla [bankovní účet], číslo technického průkazu [anonymizováno], kdy vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 16.7.2019 do 11.10.2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce vyzval dopisem ze dne 12.12.2019 žalovanou k úhradě zákonného příspěvku za nepojištěné období ve výši 6.020 Kč. Žalovaná svou povinnost v zákonem stanovené lhůtě 30 dní nesplnila. Žalobce poslal žalované upomínku dne 19.2.2020 a dne 5.6.2020. Podle ust. § 1 odst.2 zák. [číslo] musí mít vozidlo zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích pojištění odpovědnosti (podle tohoto zákona) po celou dobu, kdy je zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace") může provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Podle § 4 odst.1 zák.č.168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen osoba povinná k zaplacení příspěvku) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit Kanceláři za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. To neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla (odst.2). Podle ost.3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst.2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvky stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). Podle § 7 výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku v nákladů kanceláře u soudu.. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře zaniká, pokud Kancelář do 1 roku od ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku, jde –li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel (odstavec 6). Podle vyhlášky č. 205/1999Sb. činí denní sazba příspěvku 65 Kč (§ 2 odst. 1 písm. h) a výše nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek 300 Kč (§ 2a). Žalobce zjistil, že žalovaná je vlastník osobního automobilu nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3 [registrační značka] [příjmení] vozidla [bankovní účet], číslo technického průkazu [anonymizováno], kdy vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 16.7.2019 do 11.10.2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaná neprokázala, že by v tomto období měla vozidlo pojištěno. Žalované tak vznikla povinnost dle ust. § 4 odst.1 zák.č. 168/1999Sb. uhradit žalobci příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. Výše příspěvku byla určena podle odst. 3 jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla stanovená vyhláškou Ministerstva financí a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva podle odst. 4. V dané věci základ příspěvku činí 5.720 Kč (denní sazba 65 Kč x 88 dní) a náklady mimosoudního uplatnění práva ve výši 300 Kč. Žalobce vyzval žalovanou dle § 4 odst. 7 zákona k úhradě zákonného příspěvku za nepojištěné období ve výši 6.020 Kč ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy, výzvou ze dne 12.12.2019. Žalovaná svou povinnost v zákonem stanovené lhůtě 30 dní nesplnila a ani neprokázala skutečnosti, které by měly za následek zánik jeho povinnosti příspěvek hradit. Protože žalovaná svou povinnost nesplnila a nárok žalobce je v souladu s ust. § 4 zák.č. 168/1999Sb. uložil soud žalované zaplatit žalobci příspěvek ve výši 5.720 Kč a náklady mimosoudního uplatnění 300 Kč, celkem 6.020 Kč. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele). Dle ust. § 1970 obč.zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalovaná měla povinnost zaplatit žalobci částku 6.020 Kč do 30 dnů ode dne doručení výzvy ze dne 12.12.2019. Dle tvrzení žalobce splatnost byla dne 26.1.2020 a od 27.1.2020 je žalovaná v prodlení. Dle nařízení vlády č. 351/2013Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Protože žalobci vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, soud žalobci přiznal úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013Sb. tak, jak požadoval. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 ods