18 C 281/2020-18 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 3 000 Kč s příslušenstvím uvedeným v I. výroku tohoto rozsudku. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela [právnická osoba] [příjmení] p.l.c., sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále jen,,předchůdce žalobkyně“) s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě níž žalovanému poskytla zápůjčku ve výši 3 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného, kterou se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do 2. 4. 2016. Žalovaný se dostal do prodlení se splacením zápůjčky, když do dne 4. 8. 2015 zápůjčku předchůdci žalobkyně nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 postoupena z předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 11. 3. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Žalobkyně požaduje v žalobě pouze částku ve výši 3 000 Kč, což je neuhrazená jistina poskytnuté zápůjčky, a úrok z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně. Žalovaný však dluh ve výši 3 000 Kč nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřili, ačkoliv jim byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., resp. datovou schránkou, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč převodem na bankovní účet. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč vrátit do 4. 8. 2015. Žalovaný ve lhůtě splatnosti dluh nezaplatil. Předchůdce žalobkyně poté postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn dopisem ze dne 19. 1. 2018. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně. Žalobkyně požaduje v žalobě pouze částku ve výši 3 000 Kč, což je neuhrazená jistina poskytnuté zápůjčky, a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 5. 8. 2015. 6. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 7. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl závazkový právní vztah na základě platně uzavřené smlouvy o zápůjčce. Vzhledem k tomu, že žalovaný si řádně neplnil povinnosti ze smlouvy, když poskytnuté peněžní prostředky ve výši ¨ 3 000 Kč ve lhůtě splatnosti nezaplatil, proto je povinen poskytnuté peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč žalobkyni zaplatit spolu se zákonným úrokem z prodlení od 5. 8. 2015 do zaplacení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. 8,05 % ročně. 9. Aktivní věcná legitimace žalobce k vymáhání žalobou uplatněného nároku je dána smlouvou o postoupení pohledávek. 10. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně. 11. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.