18 C 56/2021-18 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 12 820,42 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. [číslo] uzavřené mezi účastníky dne 6.8.2019. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 4. Ze Smlouvy o úvěru (dále jen„ Smlouva“) soud zjistil, že tuto žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 6. 8. 2019. V rámci Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč, který se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit včetně sjednaného poplatku za úvěr ve výši 2 616,42 Kč a sjednaného úroku ve výši 54 Kč, tj. celkem částku ve výši 8 670,42 Kč jednorázově k datu sjednané splatnosti úvěru dne 5.9.2019. V případě prodlení byly sjednané poplatky za upomínky a dále smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. 5. Z předsmluvních informací bylo zjištěno, že žalovaný dne 5.8.2019 před uzavřením smlouvy obdržel popis základních informací ohledně úvěru. 6. Ze souhlasu žalovaného ze dne 6.8.2019 bylo zjištěno, že žalovaný dal souhlas se zpracováním osobních údajů v souladu se zák. č. 101/2000 Sb., 7. Z výpisu z úvěrového účtu ze dne 6.8.2019 soud zjistil, že žalovaný čerpal jako úvěr částku 6 000 Kč. 8. Z upomínek bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala tři upomínky ze dne 12.9.2019, 19.9.2019, 26.9.2019 žalovanému k zaplacení dlužné částky. 9. Z předžalobní upomínky ze dne 7. 10. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 10 160,89 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení. 10. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné. 11. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: 12. Dne 6. 8. 2019 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] na částku 6 000 Kč na dobu 30 dní a žalovaný se zavázal tento úvěr včetně sjednaného poplatku za úvěr ve výši 2 616,42 Kč a sjednaného úroku ve výši 54 Kč, tj. celkem částku ve výši 8 670,42 Kč uhradit jednorázově k datu sjednané splatnosti úvěru dne 5.9.2019. Úvěr byl žalovanému vyplacen dne 6.8.2018 na jím uvedený bankovní účet. Žalovaný však své závazky ze Smlouvy nesplnil. Žalobkyně požaduje vedle jistiny ve výši 6 000 Kč a nesplaceného poplatku ve výši 2 616,42 Kč a sjednaného úroku ve výši 54 Kč, tj. celkem částku ve výši 8 670,42 Kč, dále poplatky za čtyři upomínky v celkové výši 1 150 Kč, celkem 9 820,42 Kč. V důsledku prodlení žalovaného žalobkyně žalobou dále požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky ve výši 8 670,42 Kč, v daném případě žádá ve výši součinu 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru tj. 0,5 x 6000 Kč, tj. ve výši 3 000 Kč. I přes předžalobní upomínku žalobkyně ze dne 7. 10. 2019 žalovaný svůj dluh nezaplatil.. 13. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 15. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, 17. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Dle § 49 odst. 1 a odst. 4 o. s. ř. do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon nebo nařídí-li tak soud. Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu. 19. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 20. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 21. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalobkyně a žalovaný měli v úmyslu uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Žalobkyně na základě tohoto poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaný úvěr nesplatil řádně a včas. Žalobkyně však při uzavírání Smlouvy dle názoru soudu nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, čímž porušila ust. § 86 odst. 1 ZSU. Následkem této skutečnosti je Smlouva dle § 87 odst. 1 ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z. 22. K tomuto svému závěru o neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C -679/18, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu. 23. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo 32 Odo 1726/2006), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 1 As 30/2015), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU /2763/2018-24 a nález FA/SR/SU /779/2019 – 21. Věřitel má povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany žalobkyně, jako poskytovatele úvěru, tak došlo k formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU. V dané věci žalobkyně v žalobě tvrdí, že dostatečně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Příjmy žalovaného vyčíslila v č