21 C 242/2021-32 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 15.3.2021, doplněnou podáním ze dne 7.9.2021, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 7 208 Kč s úrokem z prodlení s tím, že dlužná částka představuje nezaplacené pojistné za období od 29.3.2017 do 23.9.2017 celkové výši 7 108 Kč, které byla žalovaná povinna platit podle pojistné smlouvy [číslo] pro pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tov. zn. Renault, [registrační značka], a dále poplatek ve výši 2x 50 Kč za upomínky, které byla žalobkyně oprávněna požadovat podle čl. 5 odst. 4 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla – [anonymizováno] Autopojištění 2015. 2. Soud v daném případě nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o.s.ř.). Usnesení zdejšího soudu ze dne 10.8.2021 č.j. 21 C 242/2021-13 obsahující výzvu k vyjádření, zda účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno dne 12.8.2021 a žalované dne 23.8.2021. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění: 5. Z Návrhu pojistné smlouvy [číslo] ze dne 21.10.2018 vyplývá, že žalobkyně nabídla žalované uzavření smlouvy s účinností od 5.11.2018, jejímž předmětem by bylo pojištění odpovědnosti z provozu motocyklu tov. zn. Renault, a to na dobu neurčitou. Žalovaná by se zavázala platit žalobkyni roční pojistné ve výši 4 927 Kč, splatné měsíčně po 411 Kč. Pojištění by se řídilo pojistnými podmínkami Autopojištění 2015 (dále jen„ VPP“). 6. Z čl. 5 odst. 4 VPP plyne, že pokud pojistné nebylo zaplaceno včas a v dohodnuté výši, má pojistitel právo na upomínací výlohy za každou odeslanou upomínku k zaplacení pojistného. 7. Ze Sazebníku poplatků platného od 1.1.2018 plyne, že poplatek za zaslání upomínky o zaplacení pojistného činil 50 Kč. 8. Z výpisu platby pojistného plyne, že dne 2.11.2018 žalovaná uhradila žalobkyni první pojistné ve výši 411 Kč. 9. Z upomínky ze dne 7.8.2019 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 872 Kč. Tato upomínka byla předána k poštovní přepravě dne 9.8.2019, jak plyne z dodejky. 10. Z vyúčtování pojistného ze dne 13.8.2019 plyne, že od 21.10.2019 činil předpis pojistného 770 Kč měsíčně. 11. Z Dodatku k pojistné smlouvě plyne, že s účinností od 21.10.2019 činil předpis pojistného 770 Kč měsíčně, roční pojistné činilo 9 245 Kč. 12. Z upomínky ze dne 12.12.2019 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 6 264 Kč. Tato upomínka byla předána k poštovní přepravě dne 18.12.2019, jak plyne z dodejky. 13. Ze zániku pojištění ze dne 17.2.2020 plyne, že žalobkyně oznámila žalované zánik pojištění k 28.1.2020 a vyzvala ji k úhradě dlužného pojistného. 14. Z bilance plyne, že dne 2.11.2018 žalovaná uhradila první pojistné ve výši 411 Kč. 15. Z výzvy ze dne 3.8.2020 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu 7 624 Kč. 16. Z předžalobní upomínky ze dne 3.9.2020 plyne, že právní zástupce žalobkyně upomenul žalovanou o zaplacení dlužné jistiny ve výši 7 208 Kč. Tato upomínka byla žalované zaslána dne 3.9.2020, což bylo zjištěno z potvrzení odeslání zásilky a ze Sledování zásilek. 17. Podle § 3 odst. 1 věty prvé zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2758 odst. 2 obč. zák. není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle § 2782 odst. 1 obč. zák. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1 obč. zák. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle § 2783 odst. 2 obč. zák. je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 1968 věty první obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána z větší části důvodně. 19. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem byla platně uzavřena pojistná smlouva pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla specifikovaného shora tohoto odůvodnění (zákon č. 168/1999 Sb.), a to tak, že žalovaná přijala nabídku žalobkyně k uzavření smlouvy včasným zaplacením prvního pojistného ve výši 411 Kč (dne 2.11.2018). Tím se považuje písemná forma smlouvy za zachovanou (§ 2758 odst. 2 ObčZ). Počátek pojištění byl stanoven na den 21.10.2018 a smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. V pojistné smlouvě se žalovaná zavázala hradit žalobkyni měsíčně pojistné ve výši 411 Kč, vždy k 21. dni každého měsíce roku (§ 2783 odst. 2 ObčZ). S účinností od 21.10.2019 došlo ke změně výše pojistného na částku 770 Kč měsíčně. Žalovaná nezaplatila pojistné splatné k 21. 10. roku 2018 až k 21. 1. měsíce roku 2020, čímž porušila svou povinnost vyplývající z ustanovení § 2758 odst. 1 ObčZ. Protože má žalobkyně podle § 2782 odst. 1 ObčZ právo na pojistné za dobu trvání pojištění, soud v této části žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužné pojistné za období od 21.10.2018 do 28.1.2020 v celkové výši 7 108 Kč (výpočet: 12x 411 Kč + 3x 770 Kč + poměrná část pojistného za období od 21.1.2020 do 20.2.2020 ve výši 174 Kč – platba žalované ve výši 308 Kč). 20. Soud má dále za prokázané, že žalovaná byla s placením pojistného v prodlení, a proto má žalobkyně právo požadovat po ní podle § 1970 obč. zák. úrok z prodlení. První den prodlení žalované s úhradou pojistného připadl vždy na den následující po splatnosti pojistného, tj. vždy na 22. den příslušného měsíce roku 2018 až 2020. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení z celé dlužné částky až od 29.1.2020, tedy od data pozdějšího, než by požadovat mohla. Výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení (9 % ročně) je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobkyni ohledně úroku z prodlení z částky 7 108 Kč vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. 21. Zbytek jistiny ve výši 2x 50 Kč s příslušenstvím uplatňuje žalobkyně s odkazem na čl. 5 odst. 4 VPP, v němž se uvádí, že pokud pojistné nebylo zaplaceno včas a v dohodnuté výši, má žalobkyně právo na upomínací výlohy za každou odeslanou upomínku k zaplacení pojistného. Výše poplatku je stanovena v Sazebníku. 22. Obecně platí, že si smluvní strany mohou dohodnout obsah práv a povinností, kterými se budou navzájem řídit. Sjednaná práva a povinnosti jsou obvykle obsažena přímo ve smlouvě, nicméně tím není vyloučena aplikace všeobecných či jiných pojistných podmínek, na něž smlouva může odkazovat. Uplatnění pojistných podmínek však není neomezené, naopak právní úprava stanovuje základní limity. Mezi účastníky byla uzavřena spotřebitelská smlouva. Pro spotřebitelské smlouvy platí, že nesmějí pod hrozbou absolutní neplatnosti obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. 23. Ochranu spotřebitele lze podřadit pod ústavní princip rovnosti, a to v jeho materiálním či faktickém pojetí. I tam, kde se zákonodárce nevydal cestou vědomého zvýhodnění„ slabšího“, aby pro konkrétní životní situaci dal přednost rovnosti faktické před formální, ponechává orgánu, který pozitivní právo aplikuje, prostor pro řešení napětí mezi neúplností psaného práva a povahou konkrétního případu cestou aplikace ústavních principů v materiálním pojetí právního státu (nález Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 42/03). 24. Podle ust. § 1813 ObčZ se má za to, že jsou zakázaná ujednán