23 C 158/2020-33 — Okresní soud v Chomutově

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 3 759 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], (dále jen,,předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným uzavřeli dne 23. 6. 2016 smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy o úvěru předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč bezhotovostním převodem. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 759 Kč, tj. celkem částku 3 759 Kč, zaplatit do 19. 7. 2019. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatil řádně a včas ve sjednaném termínu splatnosti, tj. do dne 19. 7. 2016, když na úhradu dluhu nezaplatil ničeho, proto je povinen žalobkyni zaplatit vedle uplatněné jistiny 3 759 Kč i úrok z prodlení od 20. 7. 2016. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 7. 2017 postoupena z předchůdkyně žalobkyně na [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], která ji pak další smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 8. 2019 postoupila na žalobkyni. Celková dlužná částka sestává z jistiny ve výši 3 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 759 Kč a příslušenství. Poslední upomínkou před podáním žaloby ze dne 18. 11. 2019 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu, žalovaný však dluh nezaplatil. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě, žalovaný se nevyjádřil, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládal. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 5. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 23. 6. 2016 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč bezhotovostním bankovním převodem. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 759 Kč, tj. celkem částku 3 759 Kč, zaplatit do 19. 7. 2016. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatil řádně a včas ve sjednaném termínu splatnosti, tj. do dne 19. 7. 2016, když na úhradu dluhu nezaplatil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 7. 2017 postoupena z předchůdkyně žalobkyně na [právnická osoba] a následně smlouvou ze dne 14. 8. 2019 na žalobkyni. Poslední upomínkou před podáním žaloby ze dne 18. 11. 2019 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu, žalovaný však dluh nezaplatil. 6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle § 1968 věty první o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 9. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl závazkový právní vztah na základě platně uzavřené smlouvy o úvěru ze dne 23. 6. 2016 ve smyslu § 2395 o.z. Součástí smlouvy bylo i ujednání o platbě poplatku za jeho poskytnutí. Předchůdkyně žalobkyně si závazek ze smlouvy řádně splnila, když žalovanému dne 23. 6. 2016 poskytla částku ve výši 3 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet]. Vzhledem k tomu, že žalovaný si řádně neplnil povinnosti ze smlouvy o úvěru, když do 19. 7. 2016 nezaplatil jistinu pohledávky ve výši 3 000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 759 Kč, tj. celkem částku 3 759 Kč, dostal se žalovaný od 20. 7. 2016 do prodlení ve smyslu § 1968 věty první o.z. Dne 31. 7. 2017 byla pohledávka za žalovaným postoupena dle § 1879 o.z. na základě smlouvy o postoupení pohledávek na [právnická osoba], která tuto následně postoupila další smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 8. 2019 na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu, avšak žalovaný dluh nezaplatil, proto je povinen žalobkyni zaplatit dluh sestávající se z poskytnutých, ale nezaplacených peněžních prostředků ve výši 3 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 759 Kč a úrok z prodlení. Protože dlužná částka nebyla žalovaným řádně uhrazena, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované jistiny, tak i co do úroku z prodlení z této částky, neboť žalobkyně požaduje v souladu s § 1970 o.z. úrok z prodlení od data, kdy žalovaný již byl v prodlení, a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní legitimace žalobkyně je dána smlouvami o postoupení pohledávky ze dne 31. 7. 2017 a ze dne 14. 8. 2019, jimiž byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. 11. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 759 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně. 12. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.