23 C 262/2020-39 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost vyklidit byt specifikovaný ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen,,předmětný byt“) a vyklizený byt předat žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku. Svůj návrh odůvodnila tím, že rozhodnutím o schválení dohody o výměně bytů ze dne 30.6.1982 se stali rodiče žalovaného nájemci předmětného bytu na dobu neurčitou. Po smrti rodičů byl dne 15.12.2018 osvědčen přechod nájmu bytu žalovanému na dobu 2 let. Žalovaný řádně neplatil nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním předmětného bytu, přičemž ke dni 31.8.2020 činil nedoplatek na nájemném a službách 24 557 Kč, z tohoto důvodu byla žalovanému zaslána výpověď z nájmu bytu, kterou žalovaný převzal dne 7.8.2020, a nájem bytu tak skončil dne 7.8.2020. 2. Žalovaný uvedl, že je nemocen, chtěl by v předmětném bytě dožít a dluh splatit. 3. K jednání nařízenému na 3.8.2021 se žalovaný nedostavil, před jednáním žalovaný opětovně požádal o odročení jednání, neboť je u lékaře a špatně se mu dýchá (totožné žádosti žalovaného před jednáním dne 27.5.2021 soud vyhověl a jednání odročil), tuto skutečnost žalovaný nijak nedoložil. Soud podle § 119 odst.1 o.s.ř. dospěl k závěru, že opětovná žádost žalovaného o odročení jednání není důvodná, tedy řádná a včasná, proto jednal v nepřítomnosti žalovaného. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: Z rozhodnutí o schválení dohody o výměně bytů ze dne 30.6.1982 soud zjistil, že rodiče žalovaného se stali nájemci předmětného bytu na dobu neurčitou na základě výměny bytů. Z osvědčení přechodu nájmu bytu na dobu 2 let ze dne 9.1.2019 soud zjistil, že žalovaný se na dobu 2 let stal nájemcem předmětného bytu po smrti své matky dne 14.12.2018 a žalovaný byl žalobkyní poučen o možnosti podat písemnou žádost o pokračování nájmu minimálně dva měsíce před uplynutím této stanovené doby nájmu. Z dodatku [číslo] ze dne 6.2.2020 soud zjistil, že se jednalo o dodatek týkající se výše nájemného. Z výpovědi z nájmu bytu ze dne 3.8.2020 a poštovní dodejky soud zjistil, že dne 7.8.2020 byla žalovanému doručena výpověď z nájmu předmětného bytu bez výpovědní doby pro zvlášť závažné porušení povinností nájemce z důvodu neplacení nájemného a nákladů na služby více než tří měsíců (za období únor-květen 2020, červenec 2020, vyúčtování služeb za rok 2018, 2019), ke dni 31.7.2020 činil dluh žalovaného 30 816 Kč, žalovaný byl poučen o možnosti podat proti výpovědi námitky a u soudu podat návrh na přezkoumání oprávněnosti výpovědi. Ve výpovědi žalobkyně vyzvala žalovaného k vyklizení předmětného bytu nejpozději do jednoho měsíce od skončení nájmu. Z upomínky ze dne 6.5.2019 doručené žalovanému dne 9.5.2019 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužného nájemného a úhrady za služby za únor 2019. Z upomínky ze dne 13.8.2019 doručené žalovanému dne 19.8.2019 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužného nájemného a úhrady za služby za prosinec 2018, únor 2019 a nedoplatku vyúčtování služeb za rok 2018. Z upomínky ze dne 12.8.2020 doručené žalovanému dne 27.8.2020 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužného nájemného a úhrady za služby za únor 2019, vyúčtování za rok 2018 a 2019, nájemného a úhrad za služby za období březen 2020 květen 2020. 5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Rozhodnutím o schválení dohody o výměně bytů ze dne 30.6.1982 se stali rodiče žalovaného nájemci předmětného bytu na dobu neurčitou. Po smrti rodičů byl dne 15.12.2018 osvědčen přechod nájmu bytu žalovanému na dobu 2 let od úmrtí matky žalovaného dne 14.12.2018. Žalovaný řádně neplatil nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním předmětného bytu, přičemž ke dni 31.7.2020 činil nedoplatek na nájemném a službách 30 816 Kč bez příslušenství, z tohoto důvodu byla žalovanému zaslána výpověď z nájmu bytu bez výpovědní doby, kterou žalovaný převzal dne 7.8.2020. Ve výpovědi žalobkyně vyzvala žalovaného k vyklizení předmětného bytu nejpozději do jednoho měsíce od skončení nájmu, žalovaný však předmětný byt nevyklidil. 6. Podle § 3074 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31.12.2020, (dále jen,, o.z.“), se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Soud proto v daném případě pro posouzení platnosti Dohody o výměně bytů aplikoval zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.“). Podle § 868 obč. zák. se řídí ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé před 1. lednem 1992; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před 1. lednem 1992 se však posuzují podle dosavadních předpisů. Podle § 188 odst. 1,2 obč. zák., ve znění účinném do 31. 12. 1991, se uživatelé mohou dohodnout o výměně bytu. Dohoda musí mít písemnou formu a musí být schválena místním národním výborem nebo jiným orgánem podle předpisů o hospodaření s byty, k tomu příslušným. Pro vznik práva užívat vyměněný byt platí ustanovení § 155. Podle § 155 obč. zák. ve znění účinném do 31. 12. 1991 právo užívat byt vznikne dohodou o odevzdání a převzetí bytu sjednanou mezi organizací a občanem. Podle § 175 odst. 1 obč. zák., ve znění účinném do 31. 12. 1991, jestliže za trvání manželství manželé nebo jeden z nich nabudou práva užívat byt, vznikne právo společného užívání bytu manžely. Podle § 871 odst. 1 obč. zák. se právo osobního užívání bytu vzniklé podle dosavadních předpisů, které trvá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. k 1. 1. 1992), mění dnem účinnosti tohoto zákona na nájem. Společné užívání bytu manžely se mění na společný nájem. 7. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že rodiče žalovaného na základě schválené Dohody o výměně bytu ze dne 30.6.1982 získali právo osobního užívání předmětného bytu, které se dnem 1.1.2019 změnilo na společný nájem. 8. S ohledem na úmrtí matky žalovaného dne 14.12.2018 soud pro přechod nájmu aplikoval o.z. Podle § 2279 odst.1 o.z. zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem, jen pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu. Podle § 2279 odst. 2 o.z. nájem bytu po jeho přechodu podle odstavce 1 skončí nejpozději uplynutím dvou let ode dne, kdy nájem přešel. To neplatí v případě, že osoba, na kterou nájem přešel, dosáhla ke dni přechodu nájmu věku sedmdesáti let. Stejně takto neplatí v případě, že osoba, na kterou nájem přešel, nedosáhla ke dni přechodu nájmu věku osmnácti let; v tomto případě skončí nájem nejpozději dnem, kdy tato osoba dosáhne věku dvaceti let, pokud se pronajímatel s nájemcem nedohodnou jinak. 9. Matka žalovaného ke dni jejího úmrtí, tj. ke dni 14.12.2018, byla výlučnou nájemkyní předmětného bytu, proto na žalovaného, který bydlel se svou matkou ve společné domácnosti, došlo k přechodu práva nájmu k předmětnému bytu v souladu s § 2279 odst.1 o.z. ke dni 14.12.2018 na dobu dvou let ode dne, kdy nájem přešel v souladu s § 2279 odst.2 o.z., tj. na dobu do 14.12.2020. 10. Podle § 2286 odst.1 věta prvá výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Podle § 2286 odst.2 o.z. vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná. Podle § 2291 odst.1 o.z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Podle § 2291 odst. 2 o.z. nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno. Podle § 2291 odst.3 o.z. neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží. Dle § 554 o.z. se k zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží. 11. S ohledem, na skutečnost, že žalobkyně dala žalovanému výpověď bez výpovědní doby, aniž zaslala žalovanému před doručením výpovědi výzvu, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, dle § 2291 odst. 3 o.z., má to za následek nicotnost výpovědi dle § 554 o.z. a soud k ní v řízení nepřihlížel.